Homeostáza cholesterolu a kardiovaskulární riziko
S O U H R N
Zvýšená koncentrace LDL cholesterolu v séru představuje významný rizikový faktor kardiovaskulárních onemocnění. Jako ukazatel kardiovaskulárního rizika jsou všeobecně uznávány též nízké hodnoty HDL cholesterolu, které svědčí o nedostatečnosti reverzního transportu. V současné době probíhající klinické studie mají odpovědět na otázku, zda vzestup koncentrace HDL cholesterolu může mít přídatný účinek na pokles kardiovaskulárních příhod, jehož se dosahuje podáváním statinů. Vliv homeostázy cholesterolu na kardiovaskulární riziko, zejména poměru mezi jeho syntézou a střevní absorpcí, nebyl dosud jednoznačně objasněn. Pokles sérové koncentrace LDL cholesterolu vyvolaný inhibicí endogenní syntézy cholesterolu je spojen s poklesem kardiovaskulární morbidity a mortality. Podskupinové analýzy studie 4S naznačují, že pacienti s vysokou bazální resorpcí cholesterolu mají pravděpodobně menší prospěch z léčby statinem. Proto lze předpokládat, že pacienti se zvýšenou resorpcí a nízkou syntézou cholesterolu budou mít prospěch z kombinované léčby statinem a inhibitorem enterální resorpce cholesterolu. K farmakologické inhibici resorpce cholesterolu lze použít buď léčiva ze skupiny azetidionů (ezetimib), nebo iontoměničových pryskyřic, které ve střevě váží žlučové kyseliny. Bylo též zjištěno, že resorpci cholesterolu snižují potravinové doplňky obsahující rostlinné steroly a stanoly. Dosud však nejsou k dispozici výsledky spolehlivých studií, které jednoznačně prokazují, že inhibice enterální resorpce cholesterolu významně ovlivňuje výsledné klinické ukazatele; výjimkou je studie SHARP.
R E S Ü M E E
Ein erhöhtes LDL-cholesterin ist ein kardiovaskulärer Risikofaktor. Ein erniedrigtes HDL-cholesterin als Ausdruck eines eingeschränkten reversen Cholesterintransportes wird als ein kardiovaskulärer Risikomarker anerkannt. Laufende Studien prüfen, ob eine HDL-Erhöhung, zusätzlich zu einer Statin-Therapie, kardiovaskuläre Ereignisse reduzieren kann. Die Bedeutung der Cholesterinhomöostase hinsichtlich endogener Cholesterinsynthese und intestinaler Cholesterinresorption in Bezug auf das kardiovaskuläre Risiko ist derzeit jedoch noch weitgehend unklar. Eine Senkung des LDL-cholesterins durch Hemmung der endogenen Cholesterinsynthese ist mit einer Senkung der kardiovaskulären Mortalität und Morbidität verbunden. Subgruppenanalysen der 4-S-Studie zeigen, dass Patienten mit hoher Baseline-Cholesterinresorption möglicherweise geringer von einer Statintherapie profi tieren. Daher darf spekuliert werden, ob Patienten mit hoher Cholesterinresorption und geringer Cholesterinsynthese von einer Kombinationstherapie mit einem Statin und einer Cholesterinresorptionshemmung profitieren. Eine medikamentöse Hemmung der Cholesterinresorption ist sowohl durch die Wirkstoff klasse der Azetidione (Ezetimib) als auch durch Gallensäure-Austauscherharze möglich. Für eine diätetische Supplementation mit pfl anzlichen Sterolen und pfl anzlichen Stanolen wurde ebenfalls eine Hemmung der Cholesterinresorption gezeigt. Bislang liegen jedoch keine belastbaren Studienergebnisse vor, die die Wirksamkeit einer Hemmung der Cholesterinresorption im Hinblick auf klinische Endpunkte belegen (Ausnahme: SHARP-Studie).
_______________________________________________________________________________________________________________
Plnou verzi článku najdete v: Medicína po promoci 2/2011, strana 50
Čtenářům našich stránek se omlouváme, ale licenční smlouva s našimi zahraničními zdroji nám nedovoluje publikovat plné verze převzatých článků na internetu. Děkujeme za pochopení.
Redakce
Zdroj: Medicína po promoci