Hledání cest k lepší kompenzaci diabetu

Navzdory velkým terapeutickým možnostem, které nabízí moderní medicína, se diabetologům stále nedaří dosáhnout dobré kompenzace u velkého procenta jejich pacientů. Proto se v posledních letech snahy odborníků upínají především k hledání strategie, jak těsnější kompenzace dosáhnout. Tento postoj se podle doc. Kvapila odrážel i v příspěvcích řečníků na letošním kongresu EASD. Mnoho z nich se vracelo k algoritmu léčby diabetika 2. typu, který vznikl jako konsensus ADA a EASD a byl publikován v srpnovém čísle časopisu Diabetologia (2006, 49:1711–1721 nebo na www.springerlink.com/content/ 24j1675h2p72636v/fulltext.pdf). Tento konsensus reflektuje obecný trend, podle kterého se u diabetiků 2. typu doporučuje užití maximálního terapeutického arzenálu k dosažení co nejtěsnější kompenzace. Farmakoterapie pomůže cvičení a dietě
Doporučení odborníků se opírají jednak o data z velkých randomizovaných studií, ale také o praktické zkušenosti, z nichž vyplývá, že účinnost preventivních i terapeutických opatření u pacientů s nově vzniklým diabetem 2. typu je pouze krátkodobá a že časem u nich dochází ke zhoršování kompenzace a následnému vzniku komplikací. „Neznamená to rezignovat na edukaci pacienta a doporučování všech nefarmakologických opatření,“ říká doc. Kvapil a dodává: „Bohužel z praxe ale víme, že tato strategie není dlouhodobě příliš účinná.“ Vzhledem k počtu nemocných, kterého se týká, je tento problém velmi významný i z ekonomického hlediska, protože léčba následných komplikací diabetu je nepoměrně nákladnější, nehledě na sníženou kvalitu života. Právě proto, aby se zabránilo co největšímu množství těchto komplikací, doporučují odborníci přehodnotit stávající strategii a začít razantně využívat farmakoterapii u všech špatně kompenzovaných diabetiků, ať již je důvodem progresivního vzestupu glykémie nedodržování nefarmakologických opatření nebo postupný pokles sekrece inzulinu.
...

Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 32/2006, strana 10

Zdroj: