Hlavní hygienik se loučí s Ministerstvem zdravotnictví
Výbor pro zdravotnictví Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v čele s profesorem Rostislavem Vyzulou poděkoval uprostřed června 2016 za skvěle vedený úsek hlavního hygienika ČR MUDr. Vladimíru Valentovi, Ph.D. Se schválením zákona o státní službě a s jeho vstupem v platnost se doktor Valenta rozhodl, že se nepřihlásí do výběrového řízení. Vláda schválila, že jej ve funkci nahradí Mgr. Eva Gottvaldová.
MUDr. Vladimír Valenta má za sebou velmi náročnou a také úspěšnou část své profesní kariéry, která je spojena s návratem prestiže hygienické služby a veřejného zdravotnictví. Jako atestovaný hygienik a epidemiolog se specializací všeobecné a komunální hygieny a se specializací v oboru veřejné zdravotnictví působil v Jablonci nad Nisou a od roku 1991 vedl Okresní hygienickou stanici v Liberci. Od roku 2001 zastával funkci krajského hygienika a ředitele Krajské hygienické stanice Libereckého kraje. V roce 2007 zakončil postgraduální studium na Fakultě vojenského zdravotnictví Univerzity obrany v Hradci Králové. Na návrh ministra zdravotnictví Leoše Hegera byl Vladimír Valenta v říjnu 2012 jmenován hlavním hygienikem České republiky.
Z uvedených dat lze jednoduše vyvodit, že byl svědkem úpadku hygienických oborů a veřejného zdravotnictví, a to zejména v důsledku krácení rozpočtu pro tyto obory. Od roku 2006 do roku 2012 klesla ekonomická podpora na polovinu (z 2 235 mil. na 1 330 mil.) a svou práci opustilo více než dva tisíce pracovníků v hygienické službě. Zasvěcení tenkrát říkali: „V Česku je na rozdíl od civilizovaného světa Public Health sprosté slovo.“
Stabilizace a rozvoj oboru
Hned zpočátku po nástupu do funkce vypracoval dr. Valenta se svým týmem novou Koncepci hygienické služby, která byla přijata vládními i odbornými institucemi. Koncepce je pravidelně hodnocena a její naplňování i harmonogram dalšího postupu jsou předkládány jak hygienické službě, tak zdravotnímu výboru PS PČR v dokumentu „Revitalizace hygienické služby“, kde je v preambuli definována hygienická služba: „Hygienická služba je jedinou složkou státu výhradně specializovanou na odborné usměrňování primární prevence nemocí a na dohled nad dodržováním většiny zákonných ustanovení k ochraně zdraví. Svoje poslání realizuje zdravotním dozorem a vymáháním práva na ochranu zdraví a aktivitami zaměřenými na zlepšování životního stylu, na posilování zdraví a předcházení vzniku nemocí. Integrace obou forem práce v hygienické službě je vysoce efektivní, protože umožňuje využít účelně koordinovaných personálních, vědeckých a materiálních kapacit hygienických stanic, Státního zdravotního ústavu a zdravotních ústavů.“ S příchodem Vladimíra Valenty dochází v první řadě ke stabilizaci přísunu financí do oboru:
| Obrátil se negativní trend financování, a to jak v celkovém rozpočtu hygienické služby, tak i v částečném posílení financování Monitoringu zdravotního stavu a životního prostředí či obou dotačních programů podpory zdraví, které jsou základním nástrojem realizace Národní strategie Zdraví 2020.
| Podařilo se napravit i některá zanedbání a chyby v ochraně a podpoře veřejného zdraví z let 2006 až 2012:
| Byla zpracována a je realizována „Strategie rozvoje lidských zdrojů na KHS“, která obsahuje popis pracovních pozic a kvalifikačních požadavků v orgánech ochrany veřejného zdraví, standardy adaptace nového zaměstnance, celoživotního vzdělávání a hodnocení zaměstnanců a etický kodex. Strategie přispěla ke stabilizaci systému a připravila ho na přechod do režimu zákona o státní službě.
| Podařilo se dohnat časovou ztrátu v implementaci programu WHO Zdraví 2020, a to přípravou Národní strategie ochrany a podpory zdraví a prevence nemocí, která byla schválena Poslaneckou sněmovnou PČR, byla zpracována a publikována Zpráva o zdraví ČR jako základ její indikátorové soustavy a především byly postaveny pracovní týmy, čítající přes dvě stě odborníků z nejrůznějších resortů, odpovědné za přípravu akčních plánů, které byly předloženy vládě ČR. Tyto akční plány byly jako základ implementace Národní strategie Zdraví 2020 v České republice schváleny vládou ČR v srpnu 2015 a následně i Výborem pro zdravotnictví PČR v září téhož roku. Akční plány byly oficiálně předány Evropské komisi; jejich zpracováním a schválením byla splněna předběžná podmínka ze strany EU a bude tak možno čerpat finanční prostředky z ESIF pro celé české zdravotnictví v letech 2015–2022.
| Dokončila se příprava a v praxi se realizovaly směrnice pro vysoce nebezpečné nákazy, díky tomu byly orgány ochrany veřejného zdraví připraveny řešit riziko výskytu, respektive zavlečení eboly, MERS a dalších vysoce nebezpečných nákaz jak po stránce odborné, tak z hlediska naplnění své koordinační a řídící role při ochraně veřejného zdraví.
| Zásadním krokem bylo i obnovení sérologických přehledů. Sérologické přehledy byly dokončeny a projednány na úrovni Národní imunizační komise i porady vedení MZ a publikovány. Hygienická služba tak má opět relevantní data pro sledování kolektivní imunity a úpravu očkovací strategie.
| Prevence AIDS byla posílena aktivací Národního programu řešení problematiky AIDS, a to zejména zajištěním podmínek pro obnovu sítě poraden AIDS (v roce 2015 bylo zřízeno šest nových poraden), posílením prostředků na dotační program podporující anonymní testování a terénní preventivní aktivity či v neposlední řadě výměnou manažerky programu.
| Dopracováním další části 2. kola strategického hlukového mapování (SHM) se odvrátily možné sankce ze strany EU. SHM tak mohly být předány nejen Evropské komisi, ale zejména krajům k přípravě akčních plánů ke snižování hluku a byl tak položen základ pro efektivní ovlivňování hlukové situace v ČR.
Období od roku 2013 až do začátku roku 2016 bylo zároveň dobou, v jejímž průběhu musela hygienická služba čelit významným hrozbám veřejného zdraví – metylalkohol, závažná epidemie chřipky v sezóně 2012/13, povodně 2013, epidemie eboly, epidemie viru zika, MERS či migrační krize. Hygiena v těchto klíčových momentech obstála.
Dokument „Revitalizace hygienické služby“ současně stanovuje i další priority, harmonogram jejich naplňování, financování i legislativní podporu:
| Personální stabilizace systému
| Krizová připravenost na hrozby veřejného zdraví
| Obnova a zefektivnění materiálně‑technického zabezpečení
| Podpora a standardizace odborných kontrolních činností
| Posílení a stabilizace podpory zdraví a prevence nemocí
| Sledování a hodnocení zdravotního stavu ve vztahu k faktorům životního a pracovního prostředí a životního stylu
| Věda a výzkum v podpoře a ochraně veřejného zdraví
Význam Public Health podle dr. Valenty
„Ochrana a podpora zdraví; primární prevence mohou být a skutečně jsou efektivním řešením problémů zdravotního stavu, ale pouze za předpokladu dosažení odpovídající úrovně investice. Ta byla, bohužel, v minulých letech významně podkročena, a proto nemůže přinášet ten efekt, který by odpovídal jejímu potenciálu. Musíme tedy jasně deklarovat, jakou hygienickou službu, tj. ochranu a podporu zdraví a primární prevenci nemocí, chceme. Zda takovou, která se zbytky odborných kapacit hasí požáry, či moderní orgán ochrany veřejného zdraví, který naplní svou zákonnou úlohu i společenskou roli danou tradicí, evropskými standardy a vývojem zdraví obyvatel této republiky.“
Nejen na papíře, ale i v praxi
O úspěšnosti kroků vedoucích k nápravě, na nichž se Vladimír Valenta podílel, svědčí mnohá rozhodnutí a vládní usnesení: Schválení koncepce hygienické služby a primární prevence v ochraně veřejného zdraví (již v březnu 2013 – usnesení ministra). Koncepce byla vypracována MUDr. Valentou na základě usnesení Senátu Parlamentu ČR č. 449 z 26. ledna 2012.
Výbor pro zdravotnictví a sociální politiku Senátu Parlamentu ČR vzal 26. 11. 2013 na vědomí Koncepci hygienické služby a primární prevence v ochraně zdraví předloženou MUDr. Vladimírem Valentou, přičemž se ztotožnil s kritickým hodnocením minulého období, kdy byla činnost hygienické služby omezována neodůvodněnými a nesystémovými zásahy.
(Poznámka redakce: Veřejné zdraví nereguluje neviditelná ruka trhu, do něj se musí investovat, a že jde o velmi výnosné investice, pochopili například v Nizozemsku a ve Finsku.) Výbor souhlasí a podporuje kroky vedoucí v návaznosti na realizaci nové koncepce k přípravě implementace programu WHO Zdraví 2020. Zároveň pokládá za efektivní rozvoj programů podpory zdraví a prevenci nemocí za účinný nástroj k zabránění další eskalaci nákladů léčebné péče.
Výbor pro zdravotnictví Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR se připojil k názoru Senátu, vzal na vědomí novou Koncepci hygienické služby a požaduje, aby nedocházelo k propadu tohoto sektoru péče o zdraví. Též pokládá podporu zdraví a prevenci nemocí za účinný nástroj proti zvyšování výdajů na zdravotní péči. Navíc si vyžádal hodnocení útlumu v letech 2006 až 2012 (23. ledna 2014).
Výbor pro zdravotnictví Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR vzal na vědomí dokument Revitalizace hygienické služby a souhlasí s jeho prioritami i navrhovaným navýšením rozpočtu pro tento segment (2. září 2015).
Z usnesení vlády ČR ze dne 8. ledna 2014: Vláda bere na vědomí Zdraví 2020 – Národní strategii ochrany a podpory zdraví a prevence nemocí, která navazuje na Dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva ČR Zdraví pro všechny v 21. století. Vláda též uložila ministru zdravotnictví rozpracovat Národní strategii do jednotlivých implementačních dokumentů.
Poslanecká sněmovna vzala 20. března 2014 na vědomí dokument Zdraví 2020 – Národní strategie ochrany a podpory zdraví a prevence nemocí a vyzývá všechny resorty ke spolupráci a zohlednění Národní strategie při schvalování státního rozpočtu.
Dr. Valenta očima kolegů
Za čtyři roky zvládl hlavní hygienik MUDr. Vladimír Valenta, Ph.D., více než mnozí za celý život. Uvedené údaje vycházejí z oficiálních dokumentů. Jak jej hodnotí jeho blízcí spolupracovníci?
Proti ebole i tuberkulóze
Hlavního hygienika MUDr. Vladimíra Valentu, Ph.D., jsem poznal v době, kdy se v ČR řešil problém eboly, jednoho z mnoha teoretických ohrožení naší populace. Byl velmi zaneprázdněný, ale nebyl problém přesvědčit ho odbornými argumenty, že je třeba věnovat se také infekci, která dle mnohých názorů již přestala být nebezpečnou. V tomto období se ČR dostala do bezprecedentní situace, kdy nebyla k dispozici žádná BCG vakcína a vzápětí bylo zjištěno, že nebude ani tuberkulinový test. Bylo nutné urychleně využít odborných kontaktů se zahraničím, vytvořit pracovní tým a hledat optimální možnosti řešení pro zásadní změnu strategie v prevenci tuberkulózy v naší zemi. Na jednání MUDr. V. Valenty jsem oceňoval zřejmý smysl pro efektivní organizaci práce a klidné řešení naléhavých problémů, což vedlo i k jejich úspěšnému vyřešení. V současné době je v ČR možnost proti TBC očkovat i testovat latentní TBC infekci, a to s vědomím, že tento stav není automaticky dán, ale že je potřebná neustálá bdělost, aby nedošlo k další podobné kritické situaci. Za to patří MUDr. Vladimíru Valentovi moje poděkování.
Prof. MUDr. Vítězslav Kolek, DrSc.,
předseda České pneumologické a ftizeologické společnosti ČLS JEP
Prevence a management nebezpečných nákaz
Za výbor Společnosti infekčního lékařství ČLS JEP děkujeme MUDr. Vladimíru Valentovi, bývalému hlavnímu hygienikovi a náměstkovi ministra zdravotnictví, za mnoholetou příkladnou a konstruktivní spolupráci s infektology. V minulých letech jsme společně byli postaveni před řadu úkolů, které měly mimořádný společenský dopad. Šlo například o problematiku vysoce nakažlivých nákaz či prevenci infekčních nemocí.
Těšíme se, že v dobře nastavené spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví ČR budeme nadále pokračovat.
Doc. MUDr. Stanislav Plíšek, Ph.D.,
předseda Společnosti infekčního lékařství ČLS JEP MUDr.
Petr Kümpel,
místopředseda Společnosti infekčního lékařství ČLS JEP
Vzdělání a odborné zkušenosti v lékařském oboru
Pro naplňování agendy WHO v jednotlivých zemích je pozice a osobnost hlavního hygienika zcela zásadní. Tato organizace se zabývá především palčivými otázkami veřejného zdravotnictví a napomáhá vytváření zdravých životních a pracovních podmínek a zabránění šíření infekčních a hromadně se vyskytujících onemocnění. Velkou část její agendy pak představuje podpora veřejného zdraví, tj. činnosti pomáhající zlepšovat zdraví celé populace a zvyšovat kontrolu nad faktory ovlivňujícími zdraví.
Jednou ze zásadních evropských politik je dokument Zdraví 2020, k jehož plnění se evropské státy zavázaly již v roce 2012. Byl to MUDr. Vladimír Valenta, kdo ve své pozici hlavního hygienika ČR a náměstka pro ochranu a podporu veřejného zdraví zvedl tento prapor jménem České republiky a záhy po jeho nástupu se mu podařilo zmobilizovat odborníky k tvorbě Zdraví 2020 – Národní strategie ochrany a podpory zdraví a prevence nemocí jako moderního konceptu veřejného zdraví. Prostřednictvím ustavených pracovních skupin pak byly připraveny i akční plány k jeho realizaci. Od nadšeneckých porevolučních dob z devadesátých let jsem se nesetkala s tak dobrou odezvou přizvaných expertů k této práci.
S hlavním hygienikem pak řeším i další palčivý bod veřejného zdravotnictví, a to je udržení proočkovanosti a vůbec kontrola nad infekčními onemocněními, které jsou díky vakcinaci prevantabilní. Antivakcinační snahy jsou veliké a velmi obtížně se argumentuje a komunikuje, byť stále s velmi malým procentem těchto odmítačů, kteří jsou však mediálně velmi zdatní.
Jako zcela zásadní však vnímám úlohu hlavního hygienika v mimořádných dobách a v krizových situacích, ať již se týkají infekční oblasti či jiných environmentálních rizik. Hlavní hygienik je zodpovědný za zpracování a aktualizaci Pandemického plánu ČR i za zapracování Mezinárodního zdravotního řádu WHO do podmínek ČR a plnění úkolů, které z něj vyplývají. Koordinace řešení těchto situací je pak nejvýznamnější kompetencí v takto vysoké pozici. Pouze odborník znalý široké škály problémů, všech potenciálních rizik a člověk nadaný uměním sdělit odborné veřejnosti navržená opatření, za kterými si on sám odborně stojí, přičemž nevytvoří paniku, ale naopak získá důvěru veřejnosti, je člověkem na svém místě. Nedávné události, ať již spojené s virem zika, ebolou či chřipkovými pandemiemi, ukazují, že tyto situace nejsou výjimečné a že s nimi musíme počítat. Dr. Valenta se v těchto situacích dobře orientuje a je cennou oporou svým spolupracovníkům, a to i při tvorbě krizových plánů.
Proto také pro funkci hlavního hygienika ČR a náměstka pro ochranu a podporu veřejného zdraví je nezbytným předpokladem vzdělání a odborné zkušenosti v lékařském oboru. Dr. Valenta všechny tyto požadavky splňoval a já bych mu touto cestou za vynikající spolupráci jménem Kanceláře WHO v České republice ráda poděkovala.
MUDr. Alena Šteflová, Ph.D.,
ředitelka kanceláře WHO v ČR
Zdroj: