hESC – jasné výsledky, nejasná budoucnost

Buňky (hESC) jsou předmětem sporů i zdrojem nadějí pro lékaře i pacienty.

Nejnovější studie, publikovaná v lékařském časopisu Lancet, představila výsledky prvních klinických zkoušek, při nichž byly k buněčné terapii makulární degenerace použity buňky diferencované in vitro z hESC.

Tým vedený Robertem Lanzou z americké biotechnologické společnosti Advanced Cell Technology a Stevenem Schwarzem z Jules Stein Eye Institute Retina Division na University of California v Los Angeles vytvořil v laboratoři podmínky, za kterých lidské embryonální kmenové buňky (hESC) diferencují na buňky pigmentového epitelu sítnice (RPE). Tyto buňky pak lékaři použili k transplantaci pod sítnici dvou pacientek s pokročilou makulární degenerací.

Test byl proveden na sedmdesátileté ženě trpící suchou makulární degenerací a padesátileté ženě se Stargardtovou makulární degenerací. Do jednoho oka bylo pacientkám injikováno 50 000 buněk RPE.

Pacientky dostávaly po dobu šesti týdnů nízké dávky imunosupresiv. Vyšetření operovaného oka u obou pacientek prokázalo, že se transplantované buňky přichytily na lamina vitrea (Bruchovu membránu) a přežívaly tam po celou dobu čtyřměsíčního sledování. Nebyly zaznamenány žádné projevy imunitní reakce pacientek proti transplantovaným buňkám. Další obavy se upíraly na možnou spontánní diferenciaci transplantovaných buněk, pokud by se mezi nimi vyskytovaly buňky, které plně nediferencovaly na RPE buňky a zachovaly si charakter hESC. V operovaném místě však nebylo pozorováno formování teratomů nebo projevy nadměrné proliferace buněk.

Zrakovou ostrost obou pacientek vyšetřili autoři studie pomocí tabulky vyvinuté v rámci Early Treatment Diabetic Retinopathy Study. Pacientka se Stargardtovou makulární degenerací nebyla před operací s to přečíst z tabulky žádné písmeno. Po operaci přečetla pět písmen a ostrost vidění u ní dosáhla 20/800. Pacientka se suchou makulární degenerací přečetla před operací 21 písmen. Dva týdny po operaci přečetla 33 písmen a poté se její ostrost zraku ustálila na 28 písmenech. Po úspěšném testu bezpečnosti léčby předpokládají autoři studie další testy na pacientech v ranějším stadiu rozvoje makulární degenerace tak, aby byla větší šance na záchranu fotoreceptorů a vidění v centru zorného pole.

Robert Lanza připomněl, že se v poslední době objevilo několik nových léků na léčbu vlhké makulární degenerace, ale pro léčbu suché makulární degenerace nebo Stargardtovy makulární degenerace není dostupný účinný lék. Transplantace buněk RPE diferencovaných z hESC přinesla zlepšení zraku, i když dávka buněk RPE byla velmi nízká. Reálné možnosti léčby tak určí až další studie.

Přední expert na buněčné terapie Anthony Atala z Wake Forest Institute for Regenerative Medicine přesto označil v komentáři v Lancetu potenciál lidských embryonálních kmenových buněk pro léčbu za jasně prokázaný. „Konečným cílem pro léčbu pacientů s poškozeným zrakem je jejich ošetření v časnějších fázích onemocnění tak, aby se zvýšila šance na záchranu zraku. Uvidíme – a to doslova,“ píše Atala v komentáři.

Paradoxně právě v této době přichází skupina poslanců Evropského parlamentu s návrhem, aby Evropská komise nefinancovala výzkum na lidských embryonálních kmenových buňkách, protože je to neetické a stejných výsledků lze prý dosáhnout i léčbou jinými typy kmenových buněk. Politici argumentují skutečností, že v Evropské unii byl vydán zákaz patentování lidských embryonálních kmenových buněk a že americká biotechnologická firma Geron předčasně ukončila testy s léčbou poranění míchy lidskými embryonálními kmenovými buňkami.

Pokud by tento návrh prošel, dostala by se Evropská unie do podobné situace, v jaké se nacházely Spojené státy za vlády George Bushe mladšího. Také tam platil zákaz financovat výzkum na lidských embryonálních kmenových buňkách ze státních (federálních) zdrojů. Vývoj léčby lidskými embryonálními kmenovými buňkami se v USA a potažmo i ve světě v důsledku tohoto opatření drasticky zpomalil.

Pokud se Evropská komise rozhodne jít ve stopách Bushovy administrativy, ocitnou se v legislativní pasti nejen vědci, ale také lékaři a v neposlední řadě pacienti ze všech zemí Evropské unie.

---

autor: Prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc.

Zdroj: