Hepatologové se vždy dokázali domluvit
* V čem spočívá výjimečnost uvedené knihy z produkce nakladatelství Grada?
Monografie s názvem Hepatologie je první knihou zabývající se komplexně problematikou hepatologie vydanou v České republice. Na jejím vzniku, iniciovaném výborem České hepatologické společnosti, se podílelo několik desítek autorů, předních osobností svých oborů. Jde o průřez problematikou onemocnění jater a žlučových cest. Jako editoři jsme spolu s prof. MUDr. Jiřím Ehrmannem, CSc., zvolili takovou osnovu publikace, aby na jejích více než 600 stranách byly vyváženě prezentovány jak historicky ověřené pravdy, tak žhavé novinky hepatologie. Vysoká odborná úroveň textů je ještě umocněna kvalitním celobarevným zpracováním s bohatou obrazovou dokumentací a také přiloženým CD, na němž je navíc kniha k dispozici v elektronické podobě. Tato podoba by nebyla možná bez profesionálního přístupu pracovníků nakladatelství Grada a hlavně finanční podpory sponzorů, jimiž byly Nadační fond České hepatologické společnosti a především firma Pro.Med.CS Praha a. s. Zde se sluší podotknout, že ze strany této společnosti nejde o první spolupráci tohoto druhu, protože firma Pro.Med.CS Praha a. s. je tradiční sponzor edukačních aktivit naší společnosti.
* A komu je kniha určena?
Především specialistům z oborů hepatologie, gastroenterologie a vnitřního lékařství, ale také zájemcům věnujícím se chirurgii, infekčnímu lékařství či patologům nebo odborníkům z oblasti zobrazovacích metod a aplikovaného výzkumu. Nejde tedy o texty určené k pregraduálnímu studiu mediků, a dokonce bych řekl, že i pro atestaci z gastroenterologie a hepatologie je kniha příliš obsáhlá, i když jednotlivé kapitoly se nepochybně pro postgraduální studium hodí. Na druhou stranu to není soubor všech znalostí o játrech a žlučových cestách, ale autoři jednotlivých kapitol se snažili vybrat to, co sami považují za podstatné v jednotlivých podoborech hepatologie. To považuji za důležité, protože v dnešní době, kdy jsme svědky informační exploze, je nutné umět třídit a vybrat právě ty relevantní informace.
* V tom případě se nabízí otázka, jestli ještě v době internetu, různých elektronických odborných databází a dalších podobných zdrojů má smysl investovat ohromné množství energie, úsilí, času a finančních prostředků k vydání takovéto knihy ...
Máte pravdu, že lékaři, kteří potřebují rychle najít nějakou informaci, hledají v elektronických databázích nebo v review aktuálních odborných článků. Je však stále mnoho lidí, kteří raději sáhnou po knize, kde najdou vše potřebné na jednom místě. Přesto jsme se snažili vyjít vstříc i lidem preferujícím elektronickou podobu informací, a proto je součástí knihy také CD s jejím kompletním obsahem, včetně obrazové dokumentace.
Ke všemu přistupuje bohužel ještě jeden praktický důvod - velké množství lékařů totiž stále ještě neovládá angličtinu natolik, aby mohli studovat anglicky psaný text, a touto knihou jsme se snažili jim přiblížit ty podstatné novinky z hepatologie, které lze jinak dohledat pouze v anglicky psané literatuře.
* Jak bylo obtížné sladit příspěvky několika desítek autorů do jediné publikace?
Tímto faktem je kniha samozřejmě do jisté míry "poznamenána", i když jsme se snažili ho eliminovat co možná nejvíce. Některé pasáže se v jednotlivých kapitolách přesto překrývají a také jazyk, jímž jsou různé části knihy psány, může být poněkud odlišný. Je to daň, již musíme přijmout, pokud nechceme výrazně omezit okruh spoluautorů a protáhnout její přípravu na několik let. Základním přístupem, jejž jsme při přípravě knihy použili, byla snaha opírat se o výsledky velkých prospektivních, randomizovaných klinických studií, které mají nejvyšší vědeckou hodnotu. V řadě situací však tento postup nelze použít. Bylo by např. obtížné a neetické randomizovat pacienty s krvácením z jícnových varixů do skupin s předem definovanou léčbou, protože u takových nemocných je třeba reagovat rychle a v závislosti na celkovém zdravotním stavu pacienta.
Potřebu vydat ucelenou českou monografii věnující se problematice hepatologie zde byla již před šesti lety, ale tehdy jsme se nakonec rozhodli pro český překlad rozsáhlé anglické monografie Sheily Sherlockové a Jamese Dooleyho s názvem Diseases of the Liver and Biliary System. Myslím, že ve své době tato kniha sehrála významnou roli při etablování hepatologie jako svébytného oboru. Aktuálně vydaná kniha Hepatologie na tuto monografii v mnohém navazuje.
* V porovnání s vnitřním lékařstvím jako celkem je však problematika onemocnění jater a žlučových cest poměrně úzký obor ...
Díky současné atomizaci interny je stále více třeba i takto rozsáhlých monografií věnujících se pouze jednomu podoboru vnitřního lékařství. Specialistů, kteří se věnují výhradně hepatologii, v Čechách sice až tolik není, ale myslím, že v monografii Hepatologie jsou také části, jež zaujmou i další odborníky. Jsou zde kapitoly věnované endoskopickým vyšetřovacím a terapeutickým postupům, dále výživě a intenzivní péči o pacienty s chorobou jater, některé části knihy by mohly být užitečné také pro obecné gastroenterology nebo pediatry či psychiatry. Nezapomeňme, že nejméně polovina chorob jater je u nás způsobena nadměrným příjmem alkoholu.
* Jaký byl vlastně vývoj hepatologie ve světě a v Čechách?
Hepatologie jako samostatný obor vznikla v USA před šedesáti lety. Trvalo přibližně deset let, než vznikla samostatná Evropská hepatologická společnost. Myšlenka založit hepatologickou společnost u nás vznikla na I . interní klinice Fakulty všeobecného lékařství v Praze v šedesátých letech 20. století. Nejdříve vznikla hepatologická komise České gastroenterologické společnosti, která od roku 1965 pořádala pravidelné pracovní dny - na jaře a na podzim - s hepatologickou tematikou, konané v různých městech. Květnová setkání se v roce 1971 přejmenovala na Májové hepatologické dny, jež se nadále konaly střídavě v Karlových Varech a ve slovenském Smokovci.
Bylo jich 25, poslední v roce 1994 však byly již rozděleny na české a slovenské. Z hepatologické komise České gastroenterologické společnosti vznikla v roce 1971 Česká a slovenská hepatologická společnost, přičemž v roce 1993 po rozdělení ČSFR došlo k jejímu rozdělení na Českou a Slovenskou hepatologickou společnost.
Pokračování na str. 5
Stále však v řadách některých gastroenterologů panují názory, že hepatologie je součástí jejich oboru. Já jsem však přesvědčen o tom, že gastroenterologie se rozštěpila na tři samostatné obory. Jsou jimi endoskopie, gastroenterologie a hepatologie. Formální uspořádání se v různých zemích liší a až teprve nyní se chystá její formální zakotvení v USA. Nedlouho poté by k podobnému procesu mělo dojít v Evropě a posléze i u nás.
* Co takový stav obnáší v praxi?
V praxi se tento stav projevuje například tak, že nejsou vyčleněná samostatná lůžka a ambulance jen pro pacienty s chorobami jater a žlučových cest. Na druhou stranu je třeba říci, že pro různé klinické situace existuje centralizace péče. Tu představují např.
centra provádějící transplantace jater, terapii komplikací portální hypertenze za použití transjugulární intrahepatální portosystémové spojky, tzv. TIPS, nebo léčbu virových hepatitid. Dále existují centra pro dědičně metabolické choroby, mezi něž patří například hemochromatóza či Wilsonova choroba.
* Můžete říci, s jakými pacienty se hepatologové setkávají nejčastěji?
Jak už jsem naznačil, nejčastěji jsou to nemocní, kteří mají poškozená játra v důsledku příjmu alkoholu, klasicky ve formě jaterní cirhózy. Přitom nemusí nutně jít o osoby závislé na alkoholu v psychiatrickém slova smyslu. Jsou to i lidé, kteří pijí tzv. společensky přijatelně, nicméně i toto relativně nevelké množství alkoholu stačí kvůli jejich geneticky determinované větší náchylnosti k poškození jaterního parenchymu. Dále jsou to pacienti s virovými hepatitidami B a C. V poslední době se však neustále zvyšuje počet nemocných s jaterní steatózou a steatohepatitidou (tzv. NASH - nealkoholová steatohepatitida), která u některých z nich vede k rozvoji cirhózy i v případě, že stoprocentně abstinují. Identifikace těchto rizikových nemocných je v současnosti předmětem vědeckého bádání.
Praktický význam diagnostiky jaterní steatózy, která se dá jednoduše provést pomocí ultrazvuku jater, spočívá také v tom, že se ví, že většina těchto nemocných umírá na kardiovaskulární komplikace. Z tohoto pohledu je potřeba na ně pohlížet jako na osoby zatížené zvýšeným kardiovaskulárním rizikem, přestože jsme v minulosti steatózu považovali za relativně benigní nález. Praktický význam má tento nález u relativně mladých osob, u nichž by měl být automaticky signálem ke změně životního stylu. V tomto smyslu by se ultrazvukové vyšetření jater dalo považovat za "screeningové" vyšetření. Problematika NASH nabývá také v poslední době na významu jak kvůli dramatickému nárůstu počtu těchto nemocných, ale také proto, že spolu s nadváhou a obezitou, hypertenzí, diabetem 2. typu a dyslipidémií patří k parametrům metabolického syndromu.
* A teď trochu z jiného soudku. V roce 2000 jste od prof. Marečka převzal pomyslnou štafetu vedení České hepatologické společnosti. Můžete zrekapitulovat, které úkoly musela odborná společnost během oněch deseti let pod vaším vedením řešit?
Jedním z úkolů, které jsem si ve funkci předsedy ČHS předsevzal, bylo vybudování a provozování webových stránek naší společnosti. Vzhledem k tomu, že jsme se rozhodli být nezávislí na jakýchkoli komerčních subjektech, tak to byl poměrně nelehký úkol, protože jejich tvorba a hlavně pravidelná aktualizace je dost časově náročná. Myslím, že zdravotníci zde najdou mnoho užitečných informací, včetně kontaktů pro odborné konzultace, ale provozujeme také např. internetovou poradnu pro laickou veřejnost.
V uplynulých deseti letech se nám také podařilo připravit guidelines pro některé specifické klinické situace. ČHS postupně vydala 13 diagnosticko-terapeutických doporučených postupů a české guidelines pro indikaci k transplantaci jater, které jsou také k dispozici na našich webových stránkách. Přitom si musíme uvědomit, že samotným napsáním práce na doporučených postupech nekončí, protože guidelines je třeba v pravidelných intervalech aktualizovat. S přípravou doporučených postupů také souvisel vznik pracovních skupin Krátce v rámci odborné společnosti.
Za zmínku stojí také skutečnost, že ve svých aktivitách jsme se nezaměřovali pouze na lékaře, ale jsem velmi rád, že se nám podařilo podnítit vznik hepatologické sekce sester v rámci České asociace sester. Tato spolupráce se odráží také v přípravě odborného programu Májových hepatologických dnů, které jsou rovněž hojně navštěvovány středním zdravotnickým personálem. Edukovaná sestra je v našem oboru velmi vítaným partnerem lékaře. Díky tomu, že tráví s pacientem mnoho času, může včas upozornit např. na rozvíjející se jaterní encefalopatii.
* Jedním z úkolů odborné společnosti je také pořádání a podpora edukačních aktivit pro vlastní členy. Zmínil jste každoroční pořádání Májových hepatologických dnů a Podzimních pracovních dnů. Participuje Česká hepatologická společnost také na pořádání mezinárodních kongresů a konferencí?
V roce 2001 se naší společnosti podařilo získat pořádání kongresu Evropské společnosti pro studium jater (EASL) v Praze.
Organizace této prestižní akce byla pro českou hepatologii vyznamenáním a oceněním její úrovně. Prahu tehdy navštívilo více než 3 000 hepatologů, což v té době představovalo rekordní účast. Po zkušenostech s touto odbornou akcí jsme se v roce 2003 rozhodli založit tradici mezinárodních konferencí s hepatologickou tematikou s názvem Prague Hepatology Meeting. V intervalu jednou za dva roky zveme do Prahy uznávané zahraniční odborníky nejen z Evropy, ale i ze zámoří, aby naše lékaře a další kolegy ze střední a východní Evropy seznámili s posledními novinkami v hepatologii. Kongres si již získal určitou popularitu, o čemž svědčí i fakt, že předloni se do Prahy sjeli delegáti z více než třiceti zemí. Letošní čtvrtý ročník se bude konat 16. až 18. září v hotelu Diplomat.
Se vzděláváním souvisí také některé aktivity Nadačního fondu České hepatologické společnosti, který podporuje mladé lékaře, ať už formou příspěvku na zahraniční stáž nebo účast na mezinárodních kongresech. Kromě toho také Česká hepatologická společnost každoročně podporuje udělení celkem šesti cen za nejlepší knižní a časopisecké publikace v uplynulém roce. Že nadační fond ČHS finančně podpořil také vydání monografie Hepatologie, již bylo řečeno.
* V letošním roce vás na postu předsedy České hepatologické společnosti vystřídal doc. MUDr. Petr Urbánek, Ph.D. Které úkoly bude muset váš nástupce řešit v nadcházejícím období?
Nejprve bych rád řekl, čeho si za uplynulých deset let nejvíce cením na práci výboru společnosti. Byl to především zájem spolupracovat. Nikdy jsem mezi jeho členy nepozoroval řevnivost nebo hádky. Snažili jsme se diskutovat, někdy vášnivě, ale vždy jsme byli schopní se domluvit. Díky tomu se nám podařilo mnohé vykonat, ať už to byla tvorba webových stránek, doporučených postupů, pořádání tuzemských i mezinárodních odborných akcí.
Nicméně myslím, že nesmíme usnout na vavřínech, je co zlepšovat. Chodu společnosti by například prospělo využívání elektronické komunikace ve větší míře; je pružnější, efektivnější, ale také levnější než tradiční rozesílání tištěné korespondence. Dnešní doba nabízí mnoho nových možností nejen ve formě e-mailu. Využít by se daly i různé sociální sítě, např. facebook. Obávám se, že ne všichni fandí těmto novinkám Velké rezervy vidím také v začleňování české hepatologie do mezinárodních vědeckých aktivit. Ještě lepší by bylo iniciování nezávislých českých klinických studií, jichž by se účastnila i zahraniční pracoviště. To považuji pro její další rozvoj za velmi důležité.
Mezi pozitivní příklady v tomto směru můžeme zařadit klinické zkoušení nového jícnového stentu u krvácejících pacientů s portální hypertenzí, na němž s námi budou participovat i kolegové z Velké Británie. Takže ve zkratce bude úkolem nového vedení: nerozhádat se, zapojit více e-komunikace a českou hepatologii vtáhnout do evropských projektů.
Zdroj: Medical Tribune