Gilead si prof. Holého váží

Rád bych se vyjádřil k osudům látky MK 612, která byla nedávno objevena týmem pana profesora Holého z Ústavu organické chemie a biochemie (ÚOCHB) Akademie věd ČR. I když nejsem členem úzkého vedení Gileadu, podílím se částečně na projektech souvisejících s výzkumem MK 612. Zároveň jsem měl také příležitost detailně diskutovat o celé situaci se svými kolegy jak ve výzkumu, tak ve vedení firmy Gilead. Vyjádření o zamítnutí vývoje MK 612 publikované v českém tisku podle názoru mého i mých kolegů nevystihuje zcela přesně současnou situaci, neboť látka se zkouší v rámci projektové spolupráce mezi ÚOCHB, firmou Gilead a americkými Národními ústavy zdraví (NIH). Tato spolupráce je zaměřena na výzkum a vývoj látek proti viru pravých neštovic, protože látky tohoto typu jsou v centru pozornosti amerických vládních organizací jako možná léčebná obrana proti bioteroristickým útokům, pro něž by právě virus pravých neštovic mohl být potenciálně použit.

Látka MK 612 se jeví pro tento účel jako nadějná na základě výsledků testování prováděných in vitro na univerzitě v belgické Lovani. Gilead pro tento projekt poskytuje jak finanční podporu, tak část své výzkumné základny. V těchto dnech například naše laboratoře dokončují metabolický profil látky MK 612, který je nezbytný pro posouzení její stability a možného odbourávání v organismu. Celá řada nadějných látek touto fázi vůbec neprojde, neboť se ukáže, že nemají dostatečnou stabilitu v krvi nebo jsou rychle odbourávány jaterním či střevním metabolismem. Za předpokladu, že se výsledky ukážou jako nadějné, je třeba v dalším kroku provést komplexní testování nejen protivirové aktivity, ale především možné toxicity na zvířecích modelech. Tento takzvaný předklinický vývoj trvá u každé látky zhruba šest až dvanáct měsíců a určuje, zda vůbec může být daná látka podávána pacientům v klinických zkouškách. Ani po úspěšném dokončení všech požadovaných předklinických experimentů ale není jasné, zda se podaří látku úspěšně klinicky vyvinout do podoby léčiva, neboť často vývoj zablokují projevy toxicity či nedostatečná klinická účinnost.

Opatrnost díky zkušenosti s cidofovirem

Žádný z těchto rizikových aspektů však bohužel nelze zcela bezpečně předpovědět před zahájením klinických testů. V takových případech jsou velice cenné informace o látkách příbuzných, které mohou pomoci identifikovat možná rizika nově vyvíjeného přípravku a posoudit naději na úspěšné dokončení celého vývoje. V této souvislosti je třeba poznamenat, že látka MK 612 je modifikací látky cidofovir, která byla koncem 80. let objevena v ÚOCHB týmem pana profesora Holého a následně vyvinuta firmou Gilead pro léčbu infekce lidským cytomegalovirem. Přestože cidofovir stejně jako MK 612 vykazuje široké spektrum účinků proti celé řadě virů, jeho léčebné uplatnění je částečně limitováno vedlejšími efekty souvisejícími s jeho hromaděním v ledvinách a možností zabudování do hostitelské DNA během procesu buněčného dělení. Je tedy podle mého názoru zcela pochopitelné, že Gilead je v přístupu k MK 612 poněkud opatrnější a rozhodl se provést celou řadu detailních testů, které pomohou zjistit, zda se MK 612 dostatečně odlišuje od svého „staršího bratra“ cidofoviru. Žádný z těchto potenciálně toxických účinků ovšem nelze posoudit z testů, které byly zatím prováděny v laboratořích univerzity v Lovani a které iniciovaly nabídku látky firmě Gilead. Jedna z výzkumných skupin v Gileadu je například v tuto chvíli soustředěna na porovnání schopnosti MK 612 a cidofoviru akumulovat se v ledvinách. Bude též potřeba porovnat hladinu obou látek v DNA hostitelských buněk. Pokud se neukáže významný rozdíl ve prospěch MK 612, bude rozhodnutí o dalším osudu látky poněkud ztíženo.

Úvahy o rozsahu použití nového léku

Podle spektra účinku látky MK 612 na různé viry lze reálně uvažovat také o možném klinickém nasazení proti herpetickým infekcím, mezi něž patří například pásové opary či infekce různých tkání cytomegalovirem projevující se u pacientů se sníženou imunitou. Aby bylo možné přijmout rozhodnutí o vývoji MK 612 v této oblasti, je potřeba seriózně zvážit nejen výše zmíněné potenciální toxické účinky, ale i mnohé další aspekty včetně faktu, že klinicky velice účinná virostatika na tato onemocnění již byla vyvinuta. Patří mezi ně například acyclovir (Zovirax) či ganciclovir (Cytovene). Obě látky jsou přitom méně toxické než cidofovir a to, zda by příbuzná látka MK 612 byla schopna přinést další pokrok v léčbě těchto infekcí, mohou ukázat jen detailní experimentální studie. Jinými slovy, jedním z důležitých faktorů v sestavování vývojové strategie Gileadu je rozsah použití nového léku a zároveň vážnost onemocnění, pro které může být vyvíjený lék úspěšně použit.

Soustředění na nejpalčivější problémy

Přes úspěchy moderní medicíny lze teritorium virových infekčních onemocnění stále ještě považovat za rozsáhlé bojiště s množstvím obětí a zraněných. Je přitom nesporné, že správný generál nejprve pošle své doktory tam, kde je těžce zraněných nejvíce. Pokud by tomu tak nebylo, neměli bychom žádnou naději na jakoukoli kontrolu rozsáhlých epidemických onemocnění jako například AIDS. Je potřeba si uvědomit, že Gilead má v daném čase k dispozici jen určitou omezenou výzkumnou a vývojovou kapacitu a vždy se snaží zodpovědně zvážit, které projekty by mohly pomoci vyřešit nejpalčivější problémy spojené s léčbou infekčních onemocnění. Tato strategie také přiměla Gilead k tomu, aby se dlouhodobě soustředil na léčení nejrozšířenějších chronických virových infekcí, jako je AIDS či virová hepatitida typu B a C. V této souvislosti si také dovolím nesouhlasit s názorem nejmenovaného předního českého mikrobiologa citovaným v tisku, který v kontextu osudu látky MK 612 poněkud černobíle charakterizoval finanční zájmy farmaceutických firem. Gilead nejenže investuje svůj zisk zpět do vývoje nových léčiv a zároveň nemalými částkami podporuje základní i aplikovaný výzkum v mnohých světových akademických institucích, ale zároveň například dodává své přípravky pro léčbu infekce virem HIV do celé řady afrických zemí pouze za výrobní náklady a tedy bez nároku na jakýkoli zisk. Ekonomové budou jistě souhlasit, že takovéto rozsáhlé příspěvkové projekty lze uskutečnit jedině s podporou stabilních a prosperujících firem.

Prof. Holý se u nás těší ohromnému respektu

Na závěr bych rád poznamenal, ze Gilead od začátku své spolupráce s pražským ÚOCHB vždy velice oceňoval tvůrčí potenciál a produktivitu profesora Holého a jeho týmu. Během dvanácti let mého působení ve výzkumu firmy Gilead jsem byl mnohokrát svědkem ohromného respektu, který výzkumní pracovníci i vedení firmy chovají k profesoru Holému a k mimořádným výsledkům jeho úspěšné experimentální činnosti. Po přečtení nedávno otištěných zpráv se však člověk neubrání otázce, zda je v některých situacích skutečně nejlepším možným řešením poněkud zjednodušená diskuse na stránkách tisku namísto seriózních jednání, která by vzala v úvahu všechny aspekty dané situace. Neurychlí to přijetí žádného rozhodnutí, naopak, návrat zpět k jednacímu stolu je pak vždycky o něco pomalejší a rozpačitější. Nicméně je naprosto jasné, že firma Gilead bude i do budoucna sázet na tvořivost českých chemiků.

Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 8/2007, strana A1

Zdroj: