Geriatrický pacient v intenzivní péči
Celý blok byl věnován potřebám seniorů v oblasti akutní péče. MUDr. Zdeněk Kalvach se ve své úvodní přednášce zaměřil spíše na eticko‑medicínské problémy. Správně položená otázka nezní, jak a kdy poskytovat intenzivní péči seniorovi, ale k jakému cíli. Mezi seniory jsou rozdíly a je nutné si geriatrického pacienta identifikovat: jde o seniora se specifickými problémy a tyto problémy by měly být zohledněny. Je jasné, že věk je prognosticky nepříznivý faktor, ale to není důvodem neposkytnutí kvalifikované péče, zejména tehdy, když před událostí, pro kterou se ocitl na jednotce intenzivní péče (ICU)‚ byl senior soběstačný, žil ve svém prostředí. Neadekvátní resuscitační a intenzivní péčí se často znehodnotí předchozí intervence (totální náhrady kloubů, implantace kardiostimulátoru apod.). Nemělo by docházet ani k tomu, že senior zemře na sepsi z dekubitu po zvládnuté akutní intenzivní péči jen proto, že mu nebyla poskytnuta následná péče včetně rehabilitace, což by mnohým umožnilo návrat do jejich domovů.
Nutná je tedy dvojí intervence: zvládnutí akutního stavu (zánětu, operace, traumatu) a udržení zdatnosti – funkce. Dále doktor Kalvach definoval zásady včasné nízkonákladové intervence s vysokou účinností: včasný zásah (úzké terapeutické okno), základní antibiotika, hydratace, zachování mobility (županový režim), péče o nutrici (při nedostatečném příjmu energie do 72 hodin zahájit sipping), prevence polypragmazie, prevence mikroembolizace a TEN (heparinizace), šetrné zvládání delirií. Závěr přednášky opět patřil eticko‑filosofickým otázkám, z nich citujeme ze všech dalších pouze Seneku: Je zcela zbytečné ptát se, zda má život smysl, nebo ne. Život má takový smysl, jaký mu dáme. A to platí i pro seniory.
Potřeby starého pacienta v intenzivní péči
Radkin Honzák na základě své nedávné zkušenosti sdělil, že i na ICU má člověk své základní potřeby: biologické, psychologické, sociální a spirituální, a to i v ateistickém Česku. Jak jsou ohroženy na ICU? Naplnění biologických potřeb je limitováno bolestí, poruchou fyziologických funkcí, narušeným pitným a stravovacím režimem, cirkadiánním rytmem (podřízeným chodu ICU). Psychologické potřeby strádají v důsledku stresu, anxiety, deprese, alterovaného stavu vědomí. Sociální deprivaci představuje samotná izolace na lůžku ICU a nedostatek pozitivních podnětů.
Ve spirituální hladině potřeb je vakuum – jde o život. V souhlase s předními geriatry upozornil dr. Honzák na zcela mylný předpoklad, že potřeby všech seniorů jsou stejné. Jde o zásadní omyl, na kterém nelze vytvářet „terapeutické a pečovatelské plány“, protože fyzická zdatnost, mentální stav a komorbidity jsou zcela individuální. Mezi spirituální potřeby člověka, které nemusejí být naplněny ani u věřících, patří náš „boj“ se smrtelností. Úvahy o smrti jsou současnou společností tabuizovány, přestože jde o přirozené ukončení života každého jedince. „Smrt ještě nikdo nikdy nepřepral,“ řekl Radkin Honzák.
Závěrem dr. Honzák shrnul, že starý pacient potřebuje péči, kterou budeme my vyžadovat za pár let, otevřenou komunikaci s přihlédnutím k senzorickým deficitům, několik vlídných pohlazení, veškerou prevenci deliria, slušnou stravu a dohled nad pitným režimem. A především pocit, že pacient není na obtíž.
Podrobnosti na www.akutne.cz
Jak šetrně zvládat deliria, vysvětlil docent Roman Jirák (Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN Praha). Celou prezentaci najdete na www.akutně.cz stejně jako podrobnou přednášku o specifikách farmakoterapie ve stáří PharmDr. Šárky Erbanové (ON Náchod) a velmi detailní rozbor problematiky geriatrického pacienta v akutní péči (Jan Maňák, III. interní klinika gerontologická a metabolická, FN Hradec Králové).
Zdroj: