Genetický test zpřesní dávkování warfarinu
Genetici věděli, že alely těchto genů mají pro reakci organismu na warfarin určitý význam. Jejich efekt u konkrétních pacientů však nebyl jasný. Rozsáhlá studie prověřila více než pět tisíc pacientů, kterým byl ordinován warfarin. Ve studii byl hodnocen tradiční postup, při kterém pacient dostane nejprve denní dávku 5 miligramů warfarinu a ta je mu následně podle reakce organismu buď snižována, nebo naopak zvyšována. Tento způsob byl srovnáván s účinkem počáteční dávky warfarinu určené pomocí počítačového programu, který při kalkulaci optimální dávky zohledňoval věk, pohlaví, tělesnou hmotnost a další parametry. Další postup se opíral o podobný algoritmus doplněný o údaje o variantách genů CYP2C9 a VCORC1. Testů se zúčastnili pacienti ze Spojených států, Tchaj-wanu, Japonska, Koreje, Singapuru, Švédska, Izraele, Brazílie a Velké Británie.
Závěry studie zveřejněné prestižním lékařským časopisem New England Journal of Medicine, prokázaly, že dědičné vlohy sehrávají v reakcích pacientů na warfarin velmi významnou roli. Pokud byly vzaty v úvahu varianty genu CYP2C9 a VCORC1, přesnost odhadu optimální dávky významně vzrostla. Lékařům se dařilo ve zvýšené míře určit správné dávkování léků především u nejrizikovějších skupin, tedy u pacientů, kteří potřebují velmi nízké dávky nedosahující ani 22 miligramů warfarinu týdně, anebo u pacientů, kteří naopak vyžadují vysoké dávky přesahující 49 miligramů warfarinu týdně. Pacienti s takovým dávkováním tvořili ve studii bezmála polovinu.
Zdroj: