Genetická rezistence k dědičným chorobám
V roce 2014 odstartoval grandiózní Resilience Project založený na kontroverzní hypotéze Stephena Frienda a a Erica Schadta z Icahn School of Medicine v newyorském Mount Sinai, podle které se nemusejí mendelisticky jednoduše děděné dědičné choroby projevit, pokud se v genomu postižené osoby nachází „ochranný faktor“. V mezinárodní spolupráci velkého počtu předních světových pracovišť byly vyhodnoceny informace z 598 306 genomů pocházející z dvanácti velkých genomických studií. Celkem bylo prověřeno 874 genů, jejichž mutace vyvolávají 584 různých dědičných chorob. Vybrána byla onemocnění, která se projeví už v raném dětství velmi vážnými symptomy. Vyšetřeny byly jen dospělé osoby, u kterých se žádná taková dědičná choroba neprojevila. Celkem tak bylo odhaleno 13 zcela zdravých lidí, kteří nesli varianty dědičné informace zodpovědné za vznik osmi různých dědičných onemocnění. Zatím neznámé dědičné faktory ochránily před onemocněním například nositele mutací vyvolávajících cystickou fibrózu, Smithův‑Lemliův‑Opitzův syndrom nebo familiární dysautonomii.
Prozatím byly genomické studie zacíleny na pátrání po dědičných příčinách onemocnění. Resilience Project se však ubírá opačným směrem a pátrá po příčinách zdraví. První výsledky projektu zveřejnil vědecký časopis Nature Biotechnology.
Studie odhalila na jedné straně úžasné možnosti, které se otvírají s rozvojem genomiky. Pro výzkum se dnes nabízejí obrovské soubory dat. Například jen z databáze soukromé společnosti 23andMe, která prodává výsledky genomických testů jednotlivým zákazníkům na komerční bázi, byly použity údaje od 400 000 lidí. Na druhé straně se ale nelze vyhnout rizikům vyvěrajícím z toho, že i moderní metody sekvenování dědičné informace nepracují zcela bezchybně. Odhalené změny v DNA tedy nemusejí být reálné, ale mohou být důsledkem chyby při sekvenování. Tým Frienda a Schadta proto vyřadil z databáze kolem 75 procent kandidátů na genetickou rezistenci, protože data o struktuře jejich DNA naznačovala reálnou možnost chyb při sekvenování.
Celý projekt má také etická úskalí. Vzhledem k tomu, jaké podmínky byly dohodnuty pro nakládání s genomickými daty, nelze nyní kontaktovat třináctku lidí, kteří by měli být nositeli genetické rezistence. Právě tento krok je ale klíčový pro definitivní vyloučení sekvenovací chyby a také pro další pátrání po podstatě genetické rezistence. Genetici si z toho berou ponaučení a do budoucna budou podmínky pro nakládání s genomickými daty konkrétních lidí dohodnuty tak, aby následnému pátrání po genetických příčinách rezistence nic nestálo v cestě. Odhalení variant DNA, které jsou zodpovědné za genetickou rezistenci, by otevřelo zcela nové možnosti pro vývoj nových terapií. K tomu ale bude nutné získat data od tisíců nositelů genetické rezistence, což znamená zpracovat genomická data od desítek milionů zdravých lidí.
Zdroj: