Genes, Genetics & Genomics – nejen o genetice

Hlavním smyslem sympozia, jež se konalo již počtvrté 15. března na půdě Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR, bylo představit novinky v oblasti výzkumu fyziologie a patofyziologie buněčných a molekulárních procesů za využití nejpokročilejších metod a postupů. Akce Genes, Genetics & Genomics (G3) s mezinárodní účastí navázala na úspěšná setkání vědců ze špičkových domácích i zahraničních pracovišť v Praze v minulých letech a rovněž popularizovala BIOCEV – nově budovaný projekt vědecké excelence společného biotechnologického a biomedicínského centra Akademie věd a Univerzity Karlovy ve Vestci u Prahy. Organizátory akce byli Tomáš Stopka z 1. LF UK v Praze a Radislav Sedláček z Ústavu molekulární genetiky AV ČR.

V úvodní přednášce sympozia došlo k představení projektu BIOCEV, kterého se ujal Radislav Sedláček, vedoucí výzkumného programu funkční genomiky a fenogenomiky. V rámci tohoto programu se plánuje standardizovaná charakterizace komplexní funkce genů a asociovaných fenotypů na myších a potkaních modelech s cílem vzniku encyklopedické databáze genových funkcí. Nově získané informace pomohou například při odhalení příčin onemocnění, jako je metabolický syndrom, vrozená ztráta sluchu nebo kardiovaskulární dysfunkce, a umožní případné navržení regenerativní genové terapie. Vědecké centrum BIOCEV ve Vestci u Prahy bude moci po svém dokončení využívat jedno z pěti největších zařízení zvířecích modelů v Evropě.

V následující přednášce představil Ralf Kühn z Helmholtzova centra v Mnichově novinku v tvorbě zvířecích transgenních modelů lidských onemocnění v podobě TALENů (Transcription activator‑like effector nucleases). Jde o nukleázy tvořící dvouřetězcové zlomy DNA spojené s DNA‑vazebnými doménami „šitými na míru“, které umožňují cílené rozstřižení a následné editování prakticky jakékoli oblasti genové DNA. Na tomto základě je možné vnášet cílené genové mutace do dříve jen obtížně geneticky manipulovatelných organismů, nebo vypínat či naopak opravovat poškozené geny způsobující různá onemocnění.

Sdělení Johna Brognarda z Patersonova institutu výzkumu karcinomů Univerzity v Manchesteru se týkalo vyhledávání mutací v řadě kinázových molekul, u nichž existuje podezření, že startují proces buněčné transformace a tumorogeneze např. u karcinomu plic. Smyslem výzkumu je identifikovat nové možné cíle terapeutických zásahů pomocí inhibitorů těchto mutovaných kináz a jejich dysregulovaných signalizačních drah. Libor Macurek z Ústavu molekulární genetiky se ve své přednášce věnoval molekulárním mechanismům kontrolujícím buněčnou odpověď na poškození DNA. Jeho zájem směřuje především k objasnění role transkripční regulace a mutací fosfatázy PPM1D/Wip1, která představuje negativní regulátor tumor‑supresorového genu p53 a pravděpodobně hraje důležitou roli ve vzniku nádorů.

Přednáška Meritxell Jordy rovněž z Ústavu molekulární genetiky, která uzavřela dopolední část sympozia, se zaměřila na vztah mezi transkripčními faktory ovlivňujícími granulocytární diferenciaci CEBPα a CEBPγ u akutní myeloidní leukémie (AML). Ukázala, že CEBPα negativně reguluje expresi CEBPγ, přičemž vysoká koncentrace CEBPγ v důsledku metylace CEBPα genu je asociována s poruchou granulocytární diferenciace a špatnou prognózou AML.

Ještě před polední pauzou představil v krátkosti Aleš Merta z Life Technologies ČR s.r.o. moderní přístrojové vybavení této firmy zaměřené na sekvenování nové generace a pokročilé systémy RT‑PCR.

Po obědě navázala přednáška Philippa Greifa z Helmholtzova centra v Mnichově na předchozí sdělení a ukázala zajímavou asociaci mutací transkripčního faktoru GATA2 s výhradně bi‑alelickými mutacemi CEBPα, které jsou spojeny s příznivější prognózou u AML.

Tomáš Stopka, jeden z organizátorů celého sympozia, ve svém příspěvku hovořil o regulačních mechanismech exprese klíčového prodiferenciačního myeloidního transkripčního faktoru PU.1 u AML a myelodysplastického syndromu. K mechanismům inhibujícím expresi PU.1 u zmíněných malignit patří působení onkogenních malých molekul RNA, jakou je miR155, nebo vazba transkripčního faktoru CTCF, která sama závisí na stavu metylace DNA.

V poslední z řady „leukemických“ přednášek ilustroval Peter Laslo z Institutu molekulární medicíny, Univerzity v Leedsu, roli fuzního transkriptu BCR‑ABL v molekulární patofyziologii chronické myeloidní leukémie (CML). Peter Laslo ukázal, že BCR‑ABL je sice zásadní pro udržení nezávislosti růstu leukemických buněk na růstových faktorech, nicméně není zapotřebí pro udržení bloku myeloidní diferenciace, který se ustavuje v průběhu transformace nemoci do akutní fáze na epigenetickém základě.

Poslední přednáška sympozia z úst Johna Strouboulise z Institutu molekulární onkologie biomedicínského vědeckého a výzkumného centra Alexandra Fleminga v Řecku poskytla za použití metody ChIP‑Sequencing náhled na řídící roli transkripčního faktoru GATA1 v různých stadiích erytroidní diferenciace buněk ve fetálním období.

Program sympozia byl zakončen oceněním přednášek ze strany organizátorů a slavnostní večeří za účasti všech lektorů. Za zdárný průběh konference patří vedle organizátorům poděkování také sponzorům, kteří jsou uvedeni na webových stránkách sympozia http://g3.lf1.cuni.cz/en.

Sympozium G3 s mezinárodní účastí přineslo oproti předchozím letům zvýšenou účast a zájem převážně mladých vědkyň a vědců nejen z pracovišť institucí zajišťujících jeho organizaci. Tato skutečnost svědčí o stále se prohlubující úrovni setkání nabízející množství podnětů a inspirativních diskusí. Pro organizátory představuje úspěch sympozia G3 výzvu k uspořádání podobně úspěšných na poli biomedicínského výzkumu také v letech následujících.

Zdroj: Medical Tribune