Generika přinesla úspory i snížení mortality
Zatímco před 14 lety umíralo na kardiovaskulární choroby 600 mužů ze sta tisíc, v roce minulém to bylo o třetinu méně, čili 400 mužů. Stalo se tak i díky podstatnému rozšíření moderní léčby, za kterým stojí příchod generických léků na trh. Díky generikům z oblasti kardiovaskulární farmakoterapie ušetřilo české zdravotnictví za posledních deset let zhruba 50 miliard korun. Vyplývá to ze studie, kterou zveřejnila Česká asociace farmaceutických firem (ČAFF).
Studie porovnala náklady průměrné léčby v dané léčebné skupině před deseti lety a dnes a současný počet pacientů. Nebrala v potaz inflaci, která by pokles cen ještě zvýraznila. Zvoleno bylo šest účinných látek v oblasti kardiovaskulárních onemocnění (ramipril, perindopril, amlodipin, atorvastatin, losartan a rosuvastatin), která jsou nejčastější příčinou úmrtí v ČR. Nejmarkantnější pokles nákladů je podle této studie patrný u antihypertenziva losartan. Zatímco před 12 lety stála jedna dávka léku v průměru 23,36 Kč, letos je cena desetkrát nižší. Porovnání vývoje nákladů na léky uvádí tabulka. „Zatímco v roce 1999 přesáhly roční náklady na léčbu jednoho pacienta 3 600 Kč, pokud bereme v úvahu šest uvedených molekul, v minulém roce to byla díky rozšíření generických léků jen necelá tisícikoruna. Jedná se tedy o pokles o 75 procent,“ uvedl výkonný ředitel ČAFF Emil Zörner.
Zprávy o poklesu cen léků hodnotí pozitivně také lékaři. „Větší dostupnost levnějších generických léků kardiologové jednoznačně vítají. Za stejné peníze to umožňuje léčit větší množství nemocných. Dobrým příkladem jsou statiny, jejichž cena po vypršení patentové ochrany jednotlivých molekul postupně klesala na zlomek původní ceny před 10 či 15 lety. To umožnilo postupně zrušit pro tuto lékovou skupinu preskripční omezení, takže je již několik let mohou předepisovat všichni lékaři v ČR, nejenom specialisté,“ odpovídá na dotaz kardiolog prof. MUDr. Jaromír Hradec, CSc., z III. interní kliniky 1. LF UK a VFN v Praze a dodává: „Odborným společnostem to také usnadnilo diskusi se SÚKL a zdravotními pojišťovnami o indikačních omezeních, která v podstatě odpovídají v současnosti platným doporučeným postupům pro léčbu dyslipidémií a pro prevenci kardiovaskulárních onemocnění. Hlavně to ale umožnilo těmito léky léčit několikanásobně větší množství indikovaných nemocných. Podobně tomu je s antihypertenzivy a jinými skupinami léků, které v kardiologii používáme.“ Prof. Hradec zároveň upozorňuje na to, že i tento jev má svůj rub a líc. „Tím rubem je, že v současnosti již klesly ceny a úhrady mnohých léků natolik, že pro farmaceutické firmy přestává být náš malý trh zajímavý. Navíc vedou nízké ceny (ve srovnání s okolními zeměmi) mnohých léků k jejich masivním reexportům, což poškozuje jak farmaceutické firmy, tak nemocné v ČR, protože dostupnost některých léků se u nás stává problematickou.“
Úmrtnost ovlivňují vedle farmakoterapie i další faktory
Větší finanční dostupnost léků na kardiovaskulární choroby hodnotí pozitivně také MUDr. Jana Skoupá z České farmako‑ekonomické společnosti. „Díky snížení cen z důvodu dostupnosti generik lze léčit více pacientů, což pěkně dokumentuje příklad statinů, kdy před vstupem generik jimi byla léčena přibližně 3 % populace, dnes se blížíme k 10 %, což je srovnatelné s některými západoevropskými státy. Stále však zaostáváme například vůči Německu, Velké Británii a Finsku.“ Podle MUDr. Skoupé se však na celkovém snížení počtu úmrtí na kardiovaskulární choroby podílí několik různých faktorů. „Je to bezpochyby kombinace všech faktorů a bylo by troufalé a nesprávné snižování kardiovaskulární mortality připisovat pouze farmakoterapii. Snížení mortality ale znamená, že více přežívajících pacientů bude léčeno farmakoterapií, takže snížení mortality jde ruku v ruce s vyšším podílem léčených pacientů.“
Také prof. MUDr. Jindřich Špinar, CSc., z Interní kardiologické kliniky LF MU a FN Brno poukazuje na to, že za snížením úmrtnosti kardiovaskulárních pacientů nestojí pouze dostupnější farmakoterapie. „Na začátku 20. století za prodloužením života stála především antibiotika. Za prodloužením života v druhé polovině 20. století stojí mnoho lékových skupin z kardiologie, kromě statinů jsou to např. inhibitory ACE a sartany, beta‑blokátory, antiagregační léky, antikoagulační léky a mnohé jiné lékové skupiny. Samozřejmě za prodloužením života stojí i intervenční kardiologie, angioplastiky, stenty, kardiochirurgické zákroky, kardiostimulátory, defibrilátory a další a další,“ poznamenává známý kardiolog.
Zdroj: MT