Přeskočit na obsah

Gastroduodenální vřed ve stáří

Gastroduodenální vřed je peptická slizniční léze přesahující muscularis mucosae, která představuje u osob starších než 65 let závažné onemocnění. Z klinických a epidemiologických studií je známo, že se trendy výskytu gastroduodenálního vředu v průběhu let mění, a to nejen ve vztahu k lokalizaci a pohlaví, ale i k věku. Zjistilo se, že onemocnění, které ve 40. a 50. letech minulého století postihovalo muže mladšího a středního věku, se v druhé polovině dvacátého století stalo převážně nemocí mužů a žen staršího věku. Příčiny pozorovaného jevu nejsou zatím spolehlivě známy, jsou zřejmě multifaktoriální. Podílí se na nich prodlužování lidského života, narůstající výskyt závažných chronických onemocnění včetně metabolických, vyžadujících dlouhodobou medikamentózní, popřípadě i chirurgickou léčbu. Uplatnění civilizačních vlivů při jejich vzniku je rovněž významné. Problematika gastroduodenálních vředů ve stáří včetně jejich komplikací je z medicínského hlediska mimořádně závažná, zasluhuje si proto odpovídající pozornost. V české i zahraniční literatuře je patogenezi peptického vředu věnována značná pozornost, a proto je o něm naše odborná veřejnost dobře informována. Ve vztahu k peptickým vředům ve stáří se ale situace liší. Ačkoli tyto peptické léze zaujímají významné postavení, jsou literární údaje o nich poměrně omezené. V souvislosti s jejich vznikem se uvažuje o anatomických a funkčních změnách orgánů trávicího ústrojí manifestujících se v procesu stárnutí, zejména ve vztahu k poklesu žaludeční a ezofageální motility, změnám produkce kyseliny solné a k pankreatické a biliární sekreci. Ulcerogeneze probíhá na slizniční úrovni za přispění agresivních a defenzivních faktorů, u nichž jsou během stárnutí zaznamenávány změny, zachycené v tabulce.

Plnou verzi článku najdete v: Medicína po promoci 5/2004, strana 53

Zdroj:

Sdílejte článek

Doporučené