Fraktur kyčle bude přibývat

Zlomeniny kyčle patří k běžně se vyskytujícím případům na odděleních neodkladné péče. U starších pacientů k nim většinou dochází při minimálním traumatu například při pádu, který by mladší osobě nezpůsobil prakticky žádnou zdravotní újmu. Přitom fraktury kyčle jsou u seniorů spojeny se závažnými zdravotními komplikacemi (rozvojem pneumonie, hluboké žilní trombózy či plicní embolizace), včetně mortality, jež se do jednoho roku po úrazu pohybuje v průměru kolem 15 procent. V USA jsou fraktury kyčle důvodem více než 300 000 hospitalizací ročně. S ohledem na tempo růstu podílu stárnoucí populace se odhaduje, že incidence fraktur kyčle v roce 2040 přesáhne více než půl milionu případů.

Starší pacienti mívají většinou izolovaný ortopedický problém, zatímco u mladších pacientů bývají přídružena mnohočetná traumata. Konvenční radiografie v mnoha případech k diagnostice postačuje, avšak cílené CT a MRI zlomeninu potvrdí defi‑ nitivně. Primární rolí lékaře neodkladné péče je určit povahu a rozsah pacientova zranění, předcházet bolestem a komplikacím, připravit se na adekvátní terapii a včas zainteresovat ortopedického konsiliáře. „Lékař musí diagnostikovat dislokace fraktur femorální hlavice a musí být schopen použít repoziční manévry kyčle k minimalizaci vzniku avaskulární nekrózy,“ míní Michael K. Abraham.

Kdy zvažovat otevřenou repozici?

Pokud je chirurgická intervence provedena během několika hodin po zranění, morbidita i mortalita je nižší než v případech, kdy chirurgický zákrok následuje se zpožděním několika dalších hodin či dnů. Komplikace spojené se zpožděním operační léčby představují rekurentní dislokace kyčle, posttraumatické artritidy, myositis ossifi‑ cans a aseptické nekrózy. Analgetika musejí být aplikována co nejdříve, aby bylo možné provést řádné vyšetření. Po stabilizaci pacienta a určení diagnózy lze přikročit k definitivní léčbě. Uzavřené repozice dislokací jsou obvykle prováděny za asistence ortopedického konsiliáře. „Příslušný monitoring by měl zahrnovat kontinuální pulsní oxymetrii i sledování srdečního rytmu a vitálních funkcí,“ poznamenal Robert Corder. Podle něj vzrůstá incidence vaskulární nekrózy s opakovanými neúspěšnými pokusy o uzavřený repoziční manévr. Proto doporučuje po třech neúspěšných pokusech zvažovat provedení otevřené repozice.

Další indikací pro otevřenou repozici je fraktura epifýzy nebo diafýzy, neurovaskulární deficit následující po uzavřené repozici a persistentní nestabilita kloubu po repozici. Odhaduje se, že přibližně 10 % dislokací kyčelního kloubu nelze reponovat za použití uzavřené techniky.
...

Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 15/2007, strana A5

Zdroj: