Fórum - Přinese úhradová vyhláška nemocnicím dostatek peněz na platy a mzdy?

Ministerstvo zdravotnictví oznámilo, že příští rok pošle nemocnicím o tři procenta více peněz než letos. Redakce MT se velkých i malých nemocnic ptá: Do jaké míry je pro vás tento nárůst dostatečný? Bude stačit na pokrytí požadovaného navýšení ohodnocení lékařů? O kolik korun měsíčně budou moci nemocnice navýšit platy/mzdy lékařům a sestrám? Jaký dopad bude mít úhradová vyhláška na „rozevírání nůžek“ v příjmech malých a velkých zdravotnických zařízení v roce 2016?

| MUDr. Josef Mašek,

ředitel Nemocnice Kadaň, s. r. o.

Především není vůbec jisté, že nemocnici bude úhrada o tři procenta navýšena. Vyhláška obsahuje celou řadu regulací a sankcí, které ve výsledku nejenže negarantují navýšení úhrady, ale úhrada může být dokonce nižší než v roce 2015. Nyní není možné ani provést žádné konkrétní výpočty, pro ty je nutné znát úhrady a výkony roku 2015. Ty však budeme znát nejdříve na podzim roku 2016 a při neshodách při vyúčtování roku 2015 je nebudeme znát třeba i několik let. Regulace jsou rozsáhlé a velmi významně ovlivní úhradu v roce 2016. Zahrnují lékovou preskripci, extramurální péči, překlady pacientů na následnou péči, překlady do jiného zařízení akutní péče atd.

Aby úhrada byla skutečně navýšena, musejí být splněny všechny regulační a sankční podmínky. V praxi by to znamenalo „léčit podle vyhlášky“. Jenže to není možné, pacienti nejspíše nebudou ochotni a schopni mít zdravotní potíže vyhovující vyhlášce a úhradám nemocnice. Naším úkolem je léčit nemocné, úkolem jiných je tuto péči v dostatečné výši uhradit. Vzhledem k výše uvedeným odpovědím nemohu zatím garantovat žádné navyšování platů. Nemocnice nemá „tabulkovou povinnost“ a mzdy zaměstnanců se odvíjejí od objemu poskytované péče, její kvality a skutečných úhrad. Bez ohledu na sliby jiných se snažíme zvyšovat a také reálně zvyšujeme mzdy zaměstnanců nemocnice, zejména pak lékařů. To budeme činit i v roce 2016. Budeme, jako v předchozích letech, se zaměstnanci vyjednávat o výši mezd a jistě se dohodneme.

| Doc. MUDr. David Feltl, Ph.D., MBA,

ředitel FN Ostrava

Návrh úhradové vyhlášky bereme na vědomí. Čtyři procenta by se nám líbila víc, jedno procento zase míň. Lepší nějaké navýšení než žádné. Regulační poplatky neřešíme, nebyly už letos, takže pro příští rok už není relevantní mluvit o nějaké kompenzaci. Měli bychom dát pět procent navíc do tarifů, což znamená cca 2,8% růst platů, v čemž jsou započítány i časové postupy dané věkem zaměstnance. Je ošidné vyčíslovat nárůst v korunách vzhledem k platovým rozdílům mezi jednotlivými kategoriemi zaměstnanců, ale i uvnitř těchto kategorií. Co se týká otázky rozdílných úhrad v nemocnicích, je to trochu účelová argumentace. Třeba zrovna naše nemocnice zajišťuje ve velkém rozsahu traumatologickou péči a popáleniny, což jsou velmi ztrátové obory, které malé nemocnice nemají. Takže to není zdaleka tak černobílé, jak je občas prezentováno. Z tohoto pohledu vnímám velmi pozitivně možnost nasmlouvat si u plátců zvláštní úhradu těžkých úrazů a popálenin, kterou dává právě ÚV pro rok 2016. Já jsem tento problém zmiňoval opakovaně a usilovali jsme o narovnání téhle asymetrie, takže jsme rádi, že se věci pohnuly k lepšímu.

| MUDr. Lukáš Velev, MHA,

ředitel Nemocnice Jihlava, p. o.

Nárůst o tři procenta není a nemůže být dostatečný. Ostatně se to projevilo již v tomto roce. Nárůst úhrad velmi hraničně kryje přímé pětiprocentní navýšení základních (tarifních) platů. Ty však vstupují do celé řady výpočtů dalších složek, např. přesčasové práce, náhrady za dovolenou atd. Celkově tedy navýšení zcela nepochybně musí být vyšší a nelze s tím nic udělat. V letošním roce již nyní přesahuje celkem šest procent. Rozdíl „dofinancovávají“ nemocnice. Ty však po propadu tržeb v roce 2013, potencovaném růstem DPH (v součtu sedmiprocentním – zvýšení a změna kategorizace zdravotnických prostředků), rezervy nemají. Alespoň malé a střední nemocnice, neboť jim nebyl výpadek roku 2013 v roce 2014 ani 2015 rozhodně kompenzován. Pomyslný „černý Petr“ tedy opět dopadá na nemocnice ve vlastnictví krajů, obcí, některá soukromá zařízení. Jde o pět procent z tarifního platu, který je dán nařízením vlády. Podle platu zaměstnance jde tedy o přímé navýšení od několika stokorun až po jednotky tisíc, cca 1 000–1 500 Kč měsíčně. Celkové navýšení však bude podle vysvětlení v předchozím bodu vyšší. Úhrada péče na lůžkách, zejména v nepřetržitém provozu, je nedostatečná, nekryje zákonné požadavky na počet personálu při dodržení ZP. Nekryje ale ani prostou, natož rozšířenou reprodukci, tedy obměnu technologií, či rozšiřování služeb. Nemocnice jako jediní poskytovatelé zajišťují nepřetržité poskytování zdravotních služeb, a to jak na lůžku, tak ambulantních. To vytváří enormní nároky na počty personálu i osobní náklady. Zákon č. 372/2011 Sb. sice stanoví povinnost podílet se na zajištění nepřetržité ambulantní péče všem poskytovatelům, ale tato povinnost je obtížně vymahatelná. Chápu snahu „přizpůsobit úhradu péče finančním možnostem systému“. Pak je třeba ale položit další otázky. Je také nabídka a dostupnost služeb v souladu s možnostmi systému?

| MUDr. Vít Němeček, MBA,

ředitel Nemocnice Jablonec nad Nisou, p. o.

Nárůst o tři procenta nezajišťuje dostatek prostředků na avizované pětiprocentní navýšení mezd. Střední a menší nemocnice jsou navíc znevýhodněné, protože osobní náklady u nich tvoří větší podíl na celkových nákladech. Nárůst příjmů u lékařů by byl v průměru o 1 700 Kč, u sester cca 1 100 Kč.

| Ing. Kamil Mašík,

ředitel Bílovecké nemocnice, a. s.

Nárůst ve výši tří procent úhrad nemocnicím v roce 2016 je nedostačující. Při plném počtu pacientů v naší Bílovecké nemocnici nám tyto prostředky nepokryjí dříve vybírané regulační poplatky od pacientů. K 1. 1. 2015 byl nárůst mezd v naší nemocnici o pět procent a v dalším roce zatím nepředpokládáme další navýšení. Samozřejmě se situace může změnit ke konci roku. Co se týče návrhu úhradové vyhlášky 2016, potvrzuje úhrady z minulých let, stále tedy zůstávají rozdílné výše úhrad za stejnou práci a nedochází k žádnému sjednocování.

| JUDr. Jana Popovičová, Dr. Stanislav Fiala,

Asociace českých a moravských nemocnic

Kompenzaci zrušených poplatků považujeme za samozřejmost. Skutečným problémem je, že vládou slíbené a nařízené pětiprocentní zvýšení platů spotřebuje celé tříprocentní navýšení. Znamená to pro nemocnice ve skutečnosti nulový nárůst, a to již několikátý rok za sebou. Proč v době, kdy se díky příznivému vývoji ekonomiky očekává nejvyšší nárůst příjmů zdravotního pojištění, má být z tohoto příznivého vývoje vyloučen pacient? Protože na rozdíl od obecné inflace náklady na zdravotní péči rostou, dostane se mu ještě menšího rozsahu péče než v předchozích letech. Ministr zdravotnictví přislíbil ambulantním specialistům zvýšení úhrad o 2,5–3 procenta proti současnému návrhu vyhlášky. Jim přitom nikdo nenařizuje dát celé navýšení na platy. Například nemocnice mají také ambulance, které poskytují 1/3 celé ambulantní péče ČR a navíc veškeré pohotovostní služby. Doufáme, že i jim bude navýšena úhrada o 2,5–3 procenta, nikoliv o 2,5 procenta limitovaná jako horní hranice úhrady, pokud se jí podaří dosáhnout, jak tomu je v dosavadním návrhu vyhlášky. Rozevírání nůžek mezi úhradami menším a velkým nemocnicím není pomyslné, ale faktické. Je způsobeno pokračující koncentrací nejen vysoce specializované, ale i na ni navazující péče do center v největších nemocnicích a s tím souvisejícím přesunem finančních prostředků. Stále se zmenšuje rozsah péče, kterou regionální nemocnice mohou poskytovat a která je jim placena. Příčinou je i úhradový systém, který stimuluje výkon nemocnic jako podmínku úhrady. Například návrh úhradové vyhlášky na rok 2016 zvyšuje objem péče, kterou nemocnice musí poskytnout, z 96 na 98 procent roku 2014. Poskytnout dvě procenta péče navíc je pro menší nemocnice problém. Nejen ve zvýšení nákladů při fakticky stejných úhradách, odečteme‑li 2,5 procenta zvýšení na platy. Toto navýšení péče i nákladů zůstanou nezaplaceny, ale celý objem péče včetně té nezaplacené se stane základnou pro další rok. A to se každý rok opakuje. Jak dlouho to menší regionální nemocnice mohou vydržet? Proto by regionální nemocnice neměly být nuceny k poskytování stále vyššího objemu péče. Zčásti by měly být placeny za svou nenahraditelnou funkci ve svém území, za to, že jsou v první linii nemocniční péče, že třídí pacienty pro poskytnutí náročnější specializované péče a že tu základní péči, kterou poskytují, poskytují nejlevněji.

| Ing. Jaroslava Kunová,

předsedkyně ANČR

Nárůst úhrad v úhradové vyhlášce o 3 procenta není dle vyjádření ministerstva zdravotnictví určen na kompenzaci regulačních poplatků, ale především na nárůst mezd. Obecně procentní nárůst úhrad má nevýhodu v tom, že nejvíce pomůže těm nemocnicím či léčebnám, které mají nižší procentní objem osobních nákladů vzhledem k příjmu od zdravotních pojišťoven. Objem osobních nákladů se u zdravotnických zařízení lůžkového typu pohybuje od 40 do 80 procent, takže je jasné, že pokrytí osobních nákladů bude dostačující jen u zařízení, kde nedosahují 50 procent příjmu od ZP.

Navýšení platů u zdravotnických zařízení bude povinné u přímo řízených organizací, výše navýšení bude určena nařízením vlády. Členové naší asociace, kteří jsou jiným právním subjektem, mohou přizpůsobit nárůst mezd svým ekonomickým možnostem. U přímo řízených nemocnic došlo meziročně (posuzováno pololetním srovnáním) k vysokým mzdovým nárůstům, takže další povinné navýšení mezd bude u některých komplikovanější, nemluvě o tom, že vyhláška naprosto nezaručuje snížení závazků po splatnosti, které některé nemocnice vykazují v nezanedbatelných objemech.

Na dotaz o rozevírajících se nůžkách mohu jen uvést, že stávající systém je nevýhodný pro velké specializované nemocnice, neboť vysoce nákladné diagnózy, zvláště pak v kardiocentrech, onkocentrech, traumacentrech, jsou hrazeny významně pod výší skutečných nákladů. To potvrzují první analýzy oddělení ÚZIS, zabývající se v rámci projektu Restart DRG srovnáním skutečných nákladů se současnými úhradami přes DRG. Řada problémů menších nemocnic je dána nedostatkem pacientů a tím snížením úhrady z důvodů nesplnění regulačních mechanismů, což u velkých nemocnic nenastává, zde naopak je stále obtížnější ošetřit počet pacientů žádajících jejich kvalitní zdravotní péči v rámci poskytnutých finančních prostředků ZP.

Zdroj: