Fórum: Kde je ve zdravotnictví třeba držet kontinuitu
Poslední parlamentní volby přinesly významnou změnu v rozložení politických sil. Mohlo by se stát, že i v řízení zdravotnictví dojde ke zřetelnému přerušení kontinuity a u započatých projektů bude třeba začít nanovo. Proto se v diskusním fóru ptáme: Jaká jednání na centrální úrovni by měla pokračovat? Co je z vašeho pohledu potřeba dotáhnout?
- Doc. MUDr. Svatopluk Býma, CSc.,
předseda SVL ČLS JEP
Z našeho pohledu je potřeba pokračovat v aktivitách v rámci reformy primární péče zejména v následujících oblastech: Posílení kompetencí praktických lékařů. Jedná se především o management vybraných chronických onemocnění, diagnostické výkony umožňující zlepšení a zrychlení diagnostiky a rozhodování o dalším způsobu léčby akutních stavů přímo v ordinaci praktického lékaře a screeningové výkony. Zrušení preskripčních omezení, kde cílem je maximální zpřístupnění kvalitní farmakoterapie v primární péči na úrovni vyspělých států Evropské unie (EU). Zde je zásadní změna postoje SÚKL. Věnovat se standardizaci vybavení ordinací VPL a zvýšení dostupnosti primární péče. Ve spolupráci s MZ ČR a zdravotními pojišťovnami řešit otázky kvality péče a změn ve financování, kde by se mělo jednat o posílení výkonové složky. Ve spolupráci MZ ČR, zdravotních pojišťoven, místních a regionálních samospráv zavést motivační faktory pro zabezpečení praxí na venkově a v méně atraktivních oblastech. Posílit rezidenční místa v rámci specializační přípravy VPL. Věnovat se další elektronizaci zdravotnictví, kde některé aktivity probíhají hodně zmatečně a místo úbytku práce generují naprostý opak. Ve spolupráci s MZ ČR se podílet na posílení zdravotní gramotnosti obyvatel. Při plánovaných jednáních s MZ ČR je potřeba též upřesnit priority pro následující roky.
- MUDr. Pavel Vepřek,
iniciativa Zdravotnictví 2.0
Po pravdě řečeno nevím o žádném rozeběhlém vládním projektu, který by řešil skutečné slabiny současného systému. Národní plán obnovy, který by tu ambici mít měl, posílá evropských dvacet miliard po vyjetých kolejích, a tak to s nimi dopadne jako obvykle. Pokud by měla současná vláda chuť, čas a kapacitu jej korigovat, tak by to bylo jen dobře. Z aktivit, které se realizují mimo zadání státu, je mi sympatický projekt Kanceláře zdravotního pojištění, ve kterém se vyvíjejí, nastavují a sledují ukazatele kvality zdravotních služeb. Po desetiletích, kdy se kvalita sice vzývala, ale do běžného chodu zdravotnictví nepromlouvala, tady konečně vzniká dostatečně robustní systém, který může přinést změnu. Zapojení všech klíčových hráčů, tedy zdravotních pojišťoven, odborných společností a ministerstva, dává kvalitě šanci se stát důležitým parametrem ovlivňujícím podobu zdravotních služeb. Mohl by to být první krok směrem k samosprávnému a férovému systému veřejného zdravotního pojištění.
- Prof. MUDr. Martin Vokurka, CSc.,
děkan 1. LF UK
Pro lékařské fakulty je z tohoto pohledu zásadní udržení kontinuity v dlouhodobé podpoře vysokého medicínského školství. Dlouhodobé finanční opatření k navýšení kapacit lékařských fakult ČR schválila v roce 2018 tehdejší vláda na období 2019–2029 a každoročním navýšením o 700 milionů korun umožnila nárůst počtu přijímaných studentů ve studijním programu Všeobecné lékařství o 15 procent. Takový růst by měl v dlouhodobém horizontu umožnit nárůst počtu českých lékařů, jejichž populace t. č. stárne rychleji, než stačí přibývat mladých absolventů. Uvítali bychom další jednání a analýzu včetně zjištění reálných nákladů na skutečný rozvoj všech zdravotnických studijních oborů.
Nezbytná jsou pravidelná setkávání Asociace děkanů lékařských fakult (ADLF) s ministrem zdravotnictví a vedením MZ ČR, a to nejen pro další posun ve spolupráci MZ ČR a lékařských fakult na specializačním vzdělávání lékařů. Samozřejmě i s MŠMT ČR, a uvítáme dobrou koordinaci obou ministerstev. I současná pandemie přináší neustále nové výzvy k řešení, pomoc studentů, jejich očkování, a ne vždy se nám dostává dostatečně rychlých a provázaných informací či opatření.
V oblasti školské i zdravotnické je problém rozpočtového provizoria a zdržení vypisování nových projektů v rámci Národního programu obnovy (NPO), který končí již v letech 2025 a 2026. S tím souvisí i koncepce zdravotnického a biomedicínského výzkumu obecně, jeho podpory – zde uvítáme i aktivní roli nového ministerstva pro vědu a opět promyšlený koordinovaný přístup s jasnými prioritami a kvalitní diskusí.
- MUDr. Bc. Tomáš Fiala, MBA,
předseda představenstva Nemocnice Strakonice, a. s., senátor
Jednak se domnívám, že přístrojová obnova českého zdravotnictví z evropských prostředků REACT‑EU i budování urgentních příjmů jsou aktivity, které rozhodně musejí pokračovat. Věčným a trochu méně vděčným tématem je elektronizace – máme nový zákon o eHealth, rozviňme jej, posuňme kyberbezpečnost ve prospěch zdravotníků i pacientů! No, a co se týče lékařského postgraduálního vzdělávání – možná jsem staromilec, ale systém, který by se co nejvíc blížil bývalé I., resp. II. atestaci, by se mi moc líbil. Takže zjevně úkol pro odborné společnosti, podle mne posunout obsah vzdělávání více na okresní pracoviště. Z hlediska úhrad zdravotní péče bych pak přivítal režim zajišťující financování na delší dobu než jeden rok.
Prof. MUDr. Pavel Mohr, Ph.D.,
předseda Psychiatrické společnosti ČLS JEP,
Z pohledu psychiatrie je zásadní pokračovat v probíhající reformě péče o duševní zdraví, zachovat její kontinuitu, což se týká jak již započatých projektů, tak i dalších reformních plánů a dlouhodobých cílů. I pro nové vedení resortu zdravotnictví a celou vládu zůstává závazný přijatý Národní akční plán pro duševní zdraví 2020–2030. Implementace tohoto strategického dokumentu je garantována mj. i Radou vlády pro duševní zdraví, je proto důležité zajistit kontinuitu dalšího fungování tohoto meziresortního orgánu. Také další priority v oblasti péče o duševní zdraví byly v loňském a předloňském roce definovány v závazně přijatých dokumentech, jako je Národní akční plán prevence sebevražd nebo Národní akční plán pro Alzheimerovu nemoc a jejichž plnění rovněž přesahuje horizont jednoho nebo dvou volebních období. V souvislosti s pandemií koronaviru SARS‑CoV‑2 bude třeba reagovat na již zdokumentovaný nárůst duševních problémů v populaci a zajistit větší dostupnost akutní psychiatrické péče, včetně krizových služeb a psychoterapie, zlepšit péči o speciální populace pacientů, včetně dětí a dospívajících. Lze proto jen ocenit, že v programovém prohlášení vlády se mezi programovými cíli v oblasti zdravotnictví explicitně uvádí: „Aktivním přístupem k reformě psychiatrické péče zefektivníme a zmodernizujeme léčbu duševních onemocnění a snížíme jejich dopady na společnost, a to i pro dětské pacienty.“
- Ing. Ladislav Friedrich, CSc.,
prezident Svazu zdravotních pojišťoven ČR
Zdravotní pojišťovny dosud neměly příležitost se nad komplexním výhledem a prioritami s panem ministrem sejít. Věříme, že k tomu dojde a dozvíme se, co a jak rychle chce pan ministr změnit. Prioritu zatím mají stále ještě operativní opatření covid.
Z pohledu pojišťoven myslím nehrozí nějaké významnější přerušení kontinuity projektů, které již delší dobu běží s využitím evropských dotací. Namátkou jde o budování urgentních příjmů v nemocnicích, reformu psychiatrie nebo dokončení tvorby klinických doporučených postupů. Naopak elektronizace nebo srovnávání zdravotních systémů teprve začíná, takže úpravy jsou jistě možné. Lze očekávat, že další projekty teprve budou startovat.
Příští měsíc by měla začít cenová jednání na rok 2023. Je nereálné předpokládat, že mohou někam pokročit, pokud ministerstvo financí nezreviduje výhled příjmů za státní pojištěnce pro rok 2023.
Významnou změnou by však měla být diskuse nové vlády, jak skutečně přivést do zdravotnictví i privátní platby občanů za služby nehrazené z veřejného zdravotního pojištění. Tady však nejde o pokračování v nějakém jednání, ale má‑li být tento program naplňován, o urychlené zahájení diskuse, jak by bylo nutné systém upravit a zda by to bylo přijatelné a průchodné.
- PharmDr. Martin Kopecký, Ph.D.,
viceprezident České lékárnické komory
V oblasti lékárenství vidím jako prioritu pro pokračování jednání změnu odměňování lékáren s cílem snížit závislost odměny lékárny na ceně vydávaných léků. Správní řízení o stanovení maximální ceny a výše a podmínek úhrady léků vedená SÚKL přináší neustálý pokles cen léků vydávaných na recept, což v důsledku způsobuje to, že ačkoliv rostou náklady na provoz lékáren, tak klesají příjmy lékáren z veřejného zdravotního pojištění, které jsou určeny na provoz a na mzdy pracovníků v lékárnách. Změnu v systému odměňování lékáren je potřeba dotáhnout do praxe co nejdříve, abychom mohli pokračovat v dalších reformách lékárenství.
V rámci další etapy elektronizace lékárenství očekávám dokončení vývoje elektronického poukazu. Do budoucna by stávající infrastruktura systému eRecept mohla být využita k online evidenci limitů na doplatky za léky. Systém vracení zaplacených nadlimitních doplatků zdravotními pojišťovnami patří do jiného desetiletí.
Nové vedení ministerstva zdravotnictví by se také mohlo zamyslet nad tím, zda nenastal čas na zavedení předvídatelné spoluúčasti pacientů při výdeji léků na recept. Dnes se z různých důvodů liší doplatky na léky jednak mezi jednotlivými lékárnami, ale také v rámci jednotlivých měsíců, někdy i dnů. Myslím, že Česká republika si již nemůže dále dovolit mrhat potenciálem vysokoškolsky vzdělaných lidí, do jejichž studia investovala nemalé finance, na to, aby se handrkovali s pacienty o desetikorunu. Důvěra pacientů v lékárníky je vysoká, což dokládají i průzkumy agentury SC&C z roku 2020 a 2021. Nastal čas využít potenciál takto vzdělaných zdravotníků pracujících v lékárnách např. v různých preventivních nebo screeningových programech.
- Ing. René Břečťan,
místopředseda České asociace pro vzácná onemocnění
Považujeme za důležité, aby byla dokončena a schválena Národní strategie pro vzácná onemocnění do roku 2030 a aby byl vytvořen národní plán na nejbližší období. Strategie je po odborné stránce připravena a projednána, ale nebyla ještě schválena. Oblast vzácných onemocnění přitom potřebuje systémové změny. Jednotlivá opatření by měla být přijímána koordinovaně a měla by na sebe navazovat. To bez strategie a podrobnějšího plánu nejde.
Co se týká jednotlivých opatření, v loňském roce byly z pohledu pacientů se vzácným onemocněním přijaty dvě zásadní změny. Jednak byl zaveden nový systém vstupu na trh pro léčiva na vzácná onemocnění a jednak byla formálně vytvořena síť center pro vzácná onemocnění. Obě tyto změny je zapotřebí uvést do praxe.
S novým systémem vstupu na trh se musejí především všichni naučit zacházet. Teprve těsně před koncem roku vznikaly prováděcí metodiky. S těmi se musejí nyní všichni seznámit a začít je používat. Teprve pak bude vidět, jestli se naplní očekávání, která nový systém vstupu na trh vzbuzuje.
Pokud jde o vznik sítě center pro vzácná onemocnění, je zapotřebí postoupit od formalit k změnám v praxi. Máme definovánu síť, víme, která pracoviště tam patří a jakou by měla poskytovat péči. Nyní je zapotřebí definovat rozsah a standardy péče pro jednotlivé oblasti, a především zajistit kapacity tak, aby každý pacient se vzácným onemocněním mohl dostat odpovídající péči. Tedy pracovat na systému komplexní ucelené péče.
V neposlední řadě je také důležité, aby Česká republika obstála v roli předsednictví EU v letošním roce. Právě při souběhu tzv. tria předsednictví (Francie, Česká republika, Švédsko) se bude projednávat a schvalovat velmi důležitý Evropský akční plán pro vzácná onemocnění a my musíme být na projednávání a podporu připraveni.
To jsou tedy úkoly, které je zapotřebí řešit v následujícím období.
- Mgr. Jakub Dvořáček, MHA, LL.M.,
výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu
Na podzim minulého roku se po mnoha letech příprav a diskusí podařilo přijmout vládní novelu zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění. Jedná se nejen o nejvýraznější změnu zdravotnické legislativy za posledních mnoho let, ale zároveň o jednu z nejprogresivnějších legislativ v rámci celé EU. Novela mj. zásadně zlepšuje dostupnost nejmodernějších léků a léků na vzácná onemocnění, pro která stanoví standardizovaný vstup do systému cen a úhrad. Novela také umožňuje pacientům a odborným společnostem účastnit se rozhodování o vstupu nových léčiv na vzácná onemocnění prostřednictvím nového poradního orgánu při Ministerstvu zdravotnictví ČR, tzv. Ministerské komise. Ukazuje se, že se můžeme srovnat s některými západními zeměmi Evropy v přístupu k inovacím, a dokonce můžeme udávat trendy ve spolupráci s pacientskou i odbornou veřejností.
Nyní je potřeba, aby nově nastavený systém fungoval alespoň rok. Pokud se prokáže jeho efektivita a přínosnost, bude možné podle jeho vzoru upravit i další oblasti vstupu moderních léčiv.
- MUDr. Jiří Tomášek, Ph.D.,
Masarykův onkologický ústav, Brno,
Považuji za nutné zachovat a podporovat síť komplexních onkologických center (KOC), která pokrývá prakticky celou republiku. Je zřetelná stále užší vzájemně výhodná spolupráce a provázanost KOC a regionálních pracovišť. KOC ve FN v Motole a KOC Masarykova onkologického ústavu (MOÚ) v součinnosti s FN Brno a FN u sv. Anny tvoří dvě Národní onkologická centra (NOC), která jsou mimo jiné zapojena do Evropských referenčních sítí (ERN EURACAN, ERN PaedCan) a specializují se také na léčbu vzácných nádorových onemocnění. Tento zavedený systém umožňuje, aby byl diagnostický a terapeutický plán pro velkou část pacientů stanoven v prostředí specializovaných multidisciplinárních týmů. Pokládám za důležité, aby vláda podporovala tuto strukturu péče. Výbor České onkologické společnosti vypracoval v roce 2021 ve spolupráci s dalšími odbornými společnostmi Národní onkologický program České republiky, který popisuje koncepci a další směřování prevence, diagnostiky a výzkumu zhoubných nádorů v ČR pro léta 2022–2030. Jde o dokument, jehož tvorbě byla věnována velká péče. Je zcela apolitický a jsem přesvědčen, že bude akceptován také na vládní úrovni.
Pokud se týká mého pracoviště MOU, tak považuji za velmi potřebné, aby byla v rámci Národního plánu obnovy dokončena dostavba ústavu. Jde o posílení traktu pro ambulantní péči. Stále se zvyšuje počet pacientů, kterým můžeme nabídnout účast v klinických studiích, a právě sem by mělo být umístěno centrum klinických studií, dále zde bude centrum prvního kontaktu a centrum pro podpůrnou péči. Cílem nového centra prevence je oddělit preventivní diagnostiku od části terapeutické. Kromě screeningových programů by sem bylo soustředěno také pracoviště genetiky nádorů se svým laboratorním zázemím. Tyto projekty jsou ve vysokém stadiu připravenosti a věřím, že budou podpořeny.
- Ing. Michal Čarvaš, MBA,
předseda představenstva Nemocnice Prachatice, a.s.,
Domnívám se, že je třeba dotáhnout změny v oblasti vykazování a nastavení úhrad. Proces započal vytvořením a aplikací CZ DRG pro lůžkovou akutní péči a díky sběru validních dat získal ÚZIS kvalitní datovou základnu pro modelaci nákladů a lze lépe než kdy předtím říct, co která péče reálně stojí. Také je zřejmé, že úhrady v hospitalizační péči jsou podhodnoceny. Dnes tyto mínusy kryje covidová péče a její úhrada. V budoucnu, až tyto příjmy poskytovatelů a náklady ZP skončí, bude prostor prostředky alokovat zpět do „normální necovidové“ péče a krýt skutečné náklady, které rostou díky inflaci, růstu mezd i energií.
Domnívám se, že proces sběru dat, vyhodnocení a nastavení reálných cen a úhrad by měl pokračovat i v následné péči, která je finančně dlouhodobě podhodnocena. Rovněž sazebník zdravotních výkonů pro ambulantní péči je 30 let starý a kalkulace z této doby jsou dnes často mimo realitu. Zkrátka v této oblasti je tolik práce, že to na jednu vládu rozhodně nestačí.
