Fórum: Je geriatrie pro mladé lékaře perspektivní obor?

V ČR má geriatrie jako řešení problematik spojených se zvláštnostmi chorob ve stáří významnou tradici. Jako samostatný obor medicíny s vlastní nástavbovou atestací byla uznána na základě první ucelené koncepce v roce 1983. Jak se stárnutím populace přibývá geriatrických pacientů, význam geriatrie jako oboru roste. Ptáme se: Je geriatrie pro mladé lékaře perspektivní obor? Jakým vývojem geriatrie aktuálně prochází?

• Prof. MUDr. Ondřej Ludka, Ph.D., FESC,

přednosta Všeobecné interní kliniky LF MU a FN Brno

Geriatrie je v současnosti jedním z nejperspektivnějších lékařských oborů, což je dáno především demografickým vývojem. Populace stárne nejen v ČR, ale i celosvětově, a tím roste i počet seniorů s komplexními zdravotními problémy. Tento trend klade vyšší nároky na zdravotní systém, ale zároveň otevírá mnoho možností pro mladé lékaře, kteří se chtějí v této oblasti specializovat.

Stárnoucí populace znamená větší počet pacientů s chronickými nemocemi, jako je diabetes, hypertenze, osteoporóza nebo demence. Tito pacienti často trpí více onemocněními současně, což vyžaduje komplexní a koordinovanou péči. Přestože se počet geriatrických pacientů zvyšuje, odborníků v tomto oboru je stále nedostatek, což mladým lékařům poskytuje velmi dobré uplatnění v nemocnicích, ambulancích i v komunitní péči. Geriatrie se navíc prolíná s dalšími specializacemi, jako je interna, neurologie, rehabilitace nebo paliativní medicína, což umožňuje široké spektrum pracovních možností a mezioborovou spolupráci.

Dalším významným trendem je růst domácí a komunitní péče. Cílem je umožnit seniorům, aby zůstali co nejdéle ve svém přirozeném prostředí, což s sebou přináší rozvoj terénních geriatrických služeb a využívání moderních technologií, jako je telemedicína či chytré monitorovací systémy. Vývoj geriatrie se soustředí i na personalizovanou medicínu, tedy přístup zaměřený na individuální potřeby seniora spíše než na jednotlivé diagnózy. Velká pozornost se věnuje také prevenci křehkosti, tedy snaze o udržení fyzické i psychické kondice, aby se předešlo hospitalizacím a ztrátě soběstačnosti.

Geriatrická rehabilitace získává stále větší důraz, protože pomáhá seniorům udržet mobilitu a nezávislost. Zároveň roste potřeba kvalitní paliativní péče zaměřené na důstojný závěr života a zlepšení jeho kvality. Všechny tyto faktory ukazují, že geriatrie bude v následujících desetiletích stále důležitější součástí zdravotního systému.

Pro mladé lékaře nabízí nejen jistotu uplatnění, ale i možnost pracovat v oboru, který má reálný dopad na kvalitu života pacientů. Jde o specializaci, která vyžaduje nejen medicínské znalosti, ale i empatii, trpělivost a schopnost pracovat s multidisciplinárními týmy. Ge­ria­trie tak není jen perspektivní, ale také mimořádně smysluplný obor, který bude hrát klíčovou roli ve zdravotnictví budoucnosti.

• Doc. MUDr. Iva Holmerová, Ph.D.,

ředitelka Gerontologického centra, vedoucí Centra pro studium dlouhověkosti a dlouhodobé péče CELLO FHS UK, President of ILC Czech Republic – Member of International Longevity Center Global Alliance

Geriatrie je v současné době samostatným specializačním oborem – a jsem opravdu ráda, že se zájem mladých lékařů o tento obor zvyšuje. Podle mého názoru je to dáno nejen praxí u nás, ale také tím, že mnozí mladí lékaři měli možnost získat zahraniční zkušenosti už během studia nebo v prvních letech své činnosti a měli možnost vidět, že v zemích zejména západní a severní Evropy, ale i v zámoří geriatrie skutečně vzkvétá a je považována za zajímavý a perspektivní obor, který je velmi důležitý právě s ohledem na stárnutí populace a s tím související větší potřebu a poptávku po specializovaných službách. Navíc jsem přesvědčena o tom, že naše odborná společnost již po dlouho dobu odvádí velký kus práce právě s cílem, aby se geriatrie v našem systému dobře etablovala. Vezměme například rozšíření ambulantních výkonů, za které patří kolegům ve výboru velký dík. V neposlední řadě také za přípravu Národního programu rozvoje geriatrie, o kterém nás snad bude ministerstvo v brzké době nejen informovat, ale bude jej také implementovat v praxi. Konají se také velmi zajímavé kongresy, které na poli geriatrie vítají odborníky z jiných oborů. Významná je také publikační aktivita a mezinárodní spolupráce. Počátkem dubna to je Hradecký geriatrický kongres, v září Pražské gerontologické dny a mnoho dalších akcí v Praze i v regionech. Jsem také ráda, že potřebnost geriatrie si uvědomují i lékařské fakulty, výuku geriatrie mají ve svých programech lékařského vzdělávání a realizují ji na moderně vybavených geriatrických klinikách a odděleních. Věřím, že i tady v dobrém slova smyslu „exempla trahunt“ a že to budou právě kvalitní a moderní geriatrické kliniky a jejich erudované týmy, které zásadně přispějí k výchově našich mladých lékařů v medicíně 21. století.

• MUDr. Jan Přáda,

viceprezident ČLK

Geriatrie je určitě velmi perspektivní, zároveň však při výběru zaměření poměrně opomíjený obor. Se stárnutím populace se neustále zvyšuje počet pacientů s mnoha zdravotními problémy, které vyžadují komplexní přístup. V Česku i ve světě roste poptávka po specialistech na péči o starší pacienty, a to jak v nemocnicích, tak v ambulantní sféře, dlouhodobé péči či domácí péči. Geriatrie může být pro mladé lékaře zajímavá, protože má velký přesah do dalších oborů, jako je paliativní medicína, neurologie, psychiatrie, kardiologie či onkologie aj. Mladí lékaři, respektive ještě medici však musejí v první řadě o geriatrii vůbec vědět, aby nad ní mohli začít uvažovat. Což by v první řadě měl být úkol lékařských fakult.

• Prof. MUDr. Milan Kvapil, CSc.,

přednosta Geriatrické interní kliniky 2. LF UK a FN Motol

Osobně jsem přesvědčen, že geriatrie je perspektivním oborem, neboť vstřebává pokroky z jiných oblastí medicíny, pokroky farmakologické intervence a výdobytky nových technologií. Z oboru, který ještě nedávno měl malé možnosti intervencí zvrátit průběh onemocnění a vývoj komplikací u seniorů, se vyvíjí medicína postavená na mezioborové spolupráci. Geriatrie je pak hlavním klenákem oblouku vytvořeného spolupracujícími obory, zaměřujícím se zejména na prevenci, diagnostiku a intervenci geriatrických syndromů. Vyvíjí se tak v obor, který vnímá a hodnotí pacienta komplexně, a to včetně souvislostí sociálních. Dle mého názoru je nyní položen základ k prudkému rozvoji oboru zejména proto, že jsou již k dispozici intervence ovlivňující zásadním způsobem prognózu nemocných s počínající demencí. Základem pro plné využití možností současné medicíny v geriatrii je spolupráce nemocného, která je limitována kognitivní kompetencí. Jsem přesvědčen, že v brzké době se, díky úspěšné farmakologické intervenci počínající demence, dostane do popředí právě potřeba využití všech již etablovaných specifických možností a postupů pozitivního ovlivnění zdravotního stavu seniorů, kterými geriatrie disponuje. Současně je na obzoru účinná intervence sarkopenie, což opět zásadním způsobem ovlivní prognózu geriatrických pacientů.

Zkušenosti naší nově konstituované Geriatrické interní kliniky 2. LF UK a FN Motol přesvědčivě dokládají, že příprava seniorů před velkými operacemi významně zlepšuje úspěšnost výkonů, na straně druhé zkracuje dobu hospitalizace. Geriatrie je ve FN Motol pověstnou třešničkou na dortu skvělé péče o seniory. V týmu kliniky jsou skvělí odborníci základních interních oborů, kteří se specializují na péči o seniory, čímž se naše péče dostává na skutečně komplexní úroveň.

• Prof. MUDr. Martin Vokurka, CSc.,

děkan 1. LF UK

Se stárnutím populace narůstá i potřeba odborníků vzdělaných v základech oboru geriatrie a gerontologie. Na 1. LF UK se snažíme především o to, aby se s oborem geriatrie i geriatrickými pacienty, jejich specifiky a geriatricky modifikovanými postupy v diagnostice a léčbě setkali všichni studenti medicíny. Výuka geriatrie, která probíhá na Klinice geriatrie a interní medicíny 1. LF UK a VFN, je nedílnou a povinnou součástí vzdělávacího kurikula. Problematiku starších nemocných však bude třeba začleňovat do teoretických i dalších klinických oborů stále více.

Naše fakulta začala vyučovat geriatrii v magisterském stupni studia lékařství počátkem 90. let, i když tradice tohoto přístupu je u nás mnohem starší. V roce 2001 byla na 1. LF UK ustavena Geriatrická klinika, pregraduálně vzděláváme další nelékařské profese, konkrétně bakalářské a magisterské studijní programy ošetřovatelství, nutriční terapie, fyzioterapie i ergoterapie. Tyto profese jsou nedílnou součástí multidisciplinárních zdravotních týmů a základy geriatrie a gerontologie jsou klíčové pro poskytování poučené lékařské, rehabilitační, nutriční i ošetřovatelské péče o narůstající počty pacientů v seniorském věku. Geriatrická klinika velmi úzce spolupracuje s Ústavem teorie a praxe ošetřovatelství 1. LF UK, Klinikou rehabilitačního lékařství 1. LF UK a VFN, Ústavem veřejného zdravotnictví a medicínského práva 1. LF UK i dalšími klinickými pracovišti 1. LF UK a VFN.

Lékařské fakulty realizují v oblasti geriatrické medicíny i postgraduální vzdělávání, výuka lékařů připravujících se k atestaci v oboru geriatrie probíhá v teo­re­tic­kých kursech i formou stáží ve spolupráci s VFN.

Naše fakulta se snaží, aby své absolventy dobře připravila a představila jim celý obor jako zajímavý i důležitý.

• Prof. MUDr. Jiří Manďák, Ph.D.,

děkan LF UK v Hradci Králové

S ohledem na prokazatelné prodlužování průměrného věku a stárnutí naší populace se všemi přidruženými dopady nabývá geriatrie a gerontologie na významu. Specifika lidského organismu, orgánů a tkání ve vyšším věku spolu se zvýšeným výskytem široké škály onemocnění s jejich odlišným dopadem na stárnoucí organismus vyžadují adekvátní odborné znalosti odpovídajících diagnostických a terapeutických postupů. Odlišnosti v průběhu onemocnění spolu se sníženou motorikou, svalovou slabostí, kloubním omezením a bolestivostí, pohyblivostí obecně a obvykle také se změnou psychických schopností a mentální kvality vyžadují jednoznačně specifický medicínský přístup. Z tohoto pohledu považuji geriatrii a gerontologii za velmi důležité lékařské obory s trvale narůstající potřebou a jasnou perspektivou do budoucnosti. Tak jako se odlišuje například vnitřní lékařství od pediatrie, odlišuje se od vnitřního lékařství i geriatrie a gerontologie. A nejen to. Odlišné přístupy k nemocným vyššího věku jsou potřeba ve všech medicínských oborech. Proto jsem přesvědčen, že je třeba posílit výuku zmíněných oborů v lékařských i nelékařských zdravotnických studijních programech a připravit adekvátně vzdělané absolventy. O obor bude zcela jistě mezi studenty i mladými lékaři narůstající zájem. Lékařské fakulty tento trend a potřebu naší společnosti zachytily, upravují výuková kurikula a věnují této problematice adekvátní pozornost. Ruku v ruce s těmito opatřeními je však také třeba zvýšené pozornosti a podpory ze strany odpovídajících orgánů a institucí i celé společnosti. Je třeba posílit lůžkové kapacity ve zdravotnických zařízeních nejen pro specifickou intenzivní péči, ale především o lůžka péče následné. Současně je pak třeba odpovídajícím způsobem posílit zdravotní a sociální péči v ambulantní sféře a péči v terénu.

• Prof. MUDr. Eva Topinková, CSc.,

vědecký sekretář ČGGS ČLS JEP, přednostka Geriatrické kliniky 1. LF UK a VFN, vedoucí subkatedry geriatrie IPVZ

Na vývoj oboru je třeba se podívat trochu z historické perspektivy. Souvisí to s celospolečenskou potřebou. Zatímco vznik prvního samostatného vzdělávacího pracoviště v ČR se datuje do roku 1974 v současném IPVZ, podnět k ustavení geriatrie jako samostatného lékařského oboru v ČR vyšel ze Světového shromáždění OSN k problematice stárnutí, které se konalo ve Vídni v roce 1982. Postupně narůstal počet atestovaných specialistů geriatrů a od poloviny 90. let i počty geriatrických lůžkových oddělení včetně následných lůžek, rozvíjí se i domácí péče a postupně vznikají i geriatrické ambulance. Se stárnutím populace se zdůraznila i potřeba specializované péče zaměřené na nemocné vyššího i velmi vysokého věku, jejíž kvalitní poskytování vyžaduje v geriatrii vzdělané specialisty lékaře, ale i další nelékařské ZP. Postupně je geriatrie zařazována do vzdělávání na pregraduální úrovni, ale i v rámci specializačního vzdělávání, rozvíjí se i mezioborová spolupráce s PL a dalšími odbornostmi.

Stárnutí i demografické prognózy pro českou populaci ukázaly, že počty pacientů, kteří mohou profitovat z geriatrické péče, budou v následujících několika dekádách exponenciálně narůstat. K zajištění péče o tyto nemocné bude třeba podpořit rozvoj oboru geriatrie, realizovat systémové změny v poskytování péče. Podobně jako další oborové programy se i v geriatrii musíme zaměřit na prevenci. U starších nemocných jde především o širší programy s celospolečenským dopadem – onemocnění preventabilní vakcinací, programy na oddálení disability (především disability v mobilitě, prevence úrazů a pádů, prevence/oddálení kognitivních poruch, oddálení fáze závislosti a potřeby dlouhodobé péče). Zde by klíčovou roli měla sehrát primární péče a lokálně dostupné specializované geriatrické ambulance. Právě rozvoj geriatrických ambulancí a nastavení spolupráce s primární péčí je jedním z významných strategických cílů do budoucna. Zahraniční výzkumy i naše pilotní projekty potvrzují, že takto koncipovaná péče může omezit počty hospitalizací a oddálit potřebu nákladné dlouhodobé ústavní zdravotní péče. Na funkční stav a prevenci disability spojené se zdravotní péčí (hospital‑associated disability, de­con­di­tio­ning během hospitalizace) by měla být orientována i nemocniční péče v případě akutního zdravotního problému a „specifický geriatrický režim“ s prevencí deliria, imobility, malnutrice a sarkopenie by se měl z geriatrických oddělení rozšířit i na lůžka jiných oborů.

Další klíčovou oblastí je výchova v geriatrii vzdělaných zdravotnických pracovníků, a to napříč jednotlivými lékařskými i nelékařskými profesemi, která by měla být začleněna do základních kurikul, ale i v dalším profesním a kontinuálním vzdělávání. Zde cílíme na mladé kolegy a kolegyně, které můžeme právě v začátcích profesní kariéry ovlivnit a motivovat k práci v našem oboru.

• MUDr. Milena Bretšnajdrová, Ph.D.,

zástupkyně přednosty pro LP, II. interní klinika – gastroenterologická a geriatrická FN Olomouc, místopředseda ČGGS ČLS JEP

Demografická predikce rostoucího podílu seniorské populace ve společnosti do budoucna předpokládá kontinuální zvyšování počtu obyvatel ve věku nad 65 let. Ve světovém měřítku je nyní jedna miliarda osob starších šedesáti let. Svět má „stříbrnou hlavu“, ještě nikdy v historii lidstva nebyl sociální svět takto rozložen.

Světová zdravotnická organizace deklaruje Dekádu zdravého stárnutí 2021–2030: Co nejdéle vést samostatný život podle svých preferencí a hodnot.

Aktivní podpora zdravého stárnutí jakožto naléhavá priorita veřejného zdraví je aktuální v ČR snad o to víc, neboť demografická data přinášejí informace o příznivém trendu prodlužování lidského věku, ale ne ve zdraví, nýbrž v nemoci a v disabilitě.

Geriatrický pacient vstupuje do všech lékařských oborů. Čím dál více kolegů bude konfrontováno s pacientem vyššího a vysokého věku. Tito nemocní budou vstupovat do akutních ambulancí, budou často čekateli elektivních výkonů a budou profitovat z expertních znalostí různých lékařských odborností. Geriatr proniká do struktury involučních změn člověka, ale také, a to zvláště u nemocných nad 75 roků, do symptomatologie jejich nemocí, která je vnímána jako specifická, příznaky nemoci jsou modifikované, méně výrazné, atypické, často chronické s rizikem akutních exacerbací. U jednoho pacienta narůstá počet nemocí, polymorbitida, která generuje polyfarmakoterapii.

Všechny tyto skutečnosti představují dobrodružnou cestu lékaře v diagnostice nemocí seniorů s nastavením intervencí zabraňujících funkční degradaci seniora k zachování biologického, psychologického a sociálního statusu. Velkých pokroků zažívá nyní biogerontologie, oblast buněčného stárnutí, která brzy přinese revoluční poznání. Úžasné jsou „cesty“ farmakologických vazeb, rizik, interakcí vyvstávající při vytváření účelné, bezpečné individuální farmakoterapie, což mnohdy je rébusem.

Poznání involučních, patofyziologických mechanismů, diagnostických postupů a intervenčních kroků za účelem prodloužení lidského života v kvalitě je významnou motivací pro medicínskou specializaci lékaře, která ve světovém měřítku je považována za žádaný a perspektivní obor.

• MUDr. Pavel Vepřek,

Zdravotnictví 2030+, z. s.

O tom, jakým vývojem prochází geriatrie, nemám potuchy, ale o její světlé budoucnosti nemám žádné pochyby. Medicína, která se věnuje starým a křehkým lidem, je zajímavá, komplexní a přinášející trochu jiné zadostiučinění než standardní medicína vítězná. Je celkem jasné, že to nikdy nebude obor, ve kterém se budou dát vydělat velké peníze a rychle získat vavříny úspěchu. Na druhé straně to je disciplína, kterou neohrožuje rozvoj umělé inteligence ani ubývání pacientů. Kontakt se stářím je vnitřně obohacující a doktorům přináší sice trochu jiné uspokojení než povedená brilantní operace, ale ve výsledku stejně silné. Takže ano, geriatrii pokládám za perspektivní obor, který ale jistě není pro každého.

• MUDr. Robert Hoffmann,

člen předsednictva Rady seniorů ČR

S rostoucím počtem starších pacientů roste i poptávka po specialistech v oboru geriatrie. Podle dostupných statistik je počet geriatrů v ČR katastrofálně nízký. Tento nedostatek se projevuje především v menších městech a na venkově.

Geriatrie je vysoce perspektivní obor s širokými možnostmi uplatnění pro mladé lékaře. Nejen v nemocnicích, ale i v ambulantní péči, domovech pro seniory a rehabilitačních zařízeních.

Jedním z důvodů nedostatku geriatrů je omezený počet lékařů, kteří se rozhodnou v tomto oboru specializovat. Proto je důležité, aby lékařské fakulty a zdravotnické instituce podporovaly vzdělávání v této oblasti a motivovaly mladé lékaře k volbě této specializace.

Velký problém pro mladé lékaře totiž je, že zásadní odměna, kterou si odnášejí domů, je dobrý pocit „uzdravil jsem!“ a péče o naše nejstarší je spíše doprovázení, zmírňování chronických problémů a zpomalování chátrání. To je pro mladého člověka značně bezútěšné a často brzy vyhoří.

Geriatrie současnosti prochází významnými změnami:

Inovace v léčebných postupech

Moderní geriatrie se stále více personalizuje. To znamená, že léčba je přizpůsobována individuálním potřebám každého pacienta. Využívají se nové diagnostické metody, rehabilitační programy a farmakologická léčba, která bere v úvahu specifika starého organismu.

Využití technologií

Telemedicína, dálkové monitorování zdravotního stavu a elektronické zdravotní záznamy usnadňují péči o nejstarší pacienty a umožňují pružně reagovat na změny zdravotního stavu.

Multidisciplinární týmy

V geriatrické péči se stále více uplatňují multidisciplinární týmy. Tyto týmy zahrnují lékaře, sestry, fyzioterapeuty, sociální pracovníky a další specialisty.

Nedostatek geriatrů v ČR je problém, který je třeba urgentně řešit. S rostoucí poptávkou po geriatrické péči je nezbytné zvýšit počet specialistů, zlepšit jejich vzdělávání a pracovní podmínky a využít technologické inovace pro efektivnější poskytování péče. Pouze tak zajistíme, že nejstarší generace dostane kvalitní a důstojnou péči, kterou si zaslouží.