Firmy hrozí, že stáhnou levné léky z trhu

Největším nedostatkem nového opatření je podle kritiků skutečnost, že dochází k plošnému snížení cen a úhrad o 7 % bez ohledu na cenovou strukturu jednotlivých přípravků. Přípravky s nižší marží, tedy zpravidla ty levnější, jsou postiženy více než ty s marží vyšší.

Česká asociace farmaceutických firem (ČAFF) udělala mezi třinácti farmaceutickými firmami anketu, z níž mimo jiné vyplývá, že u celkem 27 léčivých přípravků se firmy rozhodly zažádat v souvislosti s nařízeným snížením cen léčiv o vyjmutí zhrazení a cenové regulace z důvodů vysokých nákladů. U celkem 44 produktů firmy plánují stažení. "Plošné snížení úhrad léků bude mít pro pacienty dva hlavní důsledky: nejlevnější léky budou staženy z trhu nebo za ně právě pacienti zaplatí více," říká prezident ČAFF dr. Emil Zörner.

Dopady mají postihnout pacienty s běžnými i závažnými zdravotními problémy, zejména ty chronické. "Obávat se musejí revmatici, lidé s onemocněním srdce a cév, prostaty, pacienti trpící dlouhodobou bolestí páteře, záněty žil a šlach," uvádí Zörner.

Lékárníci: na krizi doplatíme nejvíce my

Výhrady vůči dopadům novely mají také lékárníci. Snížením úhrad pochopitelně lékárnám klesnou také marže "Lékáren se novela dotkne poměrně razantně, stejně jako se jich už dotýkají výsledky prováděných cenových revizí," uvedl pro MT výkonný ředitel Grémia majitelů lékáren Pavel Vítek. "Pokud by korespondovaly úspory získané díky revizím se schváleným snížením cen a úhrad u doposud nerevidovaných léčiv o sedm procent, sníží se marže lékáren v absolutní hodnotě o 1,5 procentního bodu, což je snížení celkové marže právě o sedm procent, a to při zachování stejného objemu výkonů, tj. práce. Lékárny budou opět tím segmentem, který na krizi doplatí nejvíce. Stejný vývoj měly však i předchozí krize, které probíhaly izolovaně pouze v segmentu zdravotnictví," říká Vítek.

Stejně jako firmy i lékárníci očekávají, že v důsledku snížení cen mohou zmizet některá důležitá léčiva z trhu. "Tlačením cen a úhrad léčiv směrem dolů můžeme sice dosáhnout úspor, ale můžeme dosáhnout i toho, že mnohé léky zmizejí z trhu. Jistě existují taková léčiva, jež lze v jiných zemích koupit za nižší cenu.

Převažují však případy, kde je tomu právě naopak, a Česká republika se svým poměrně malým trhem zase není zemí, o kterou by se každý výrobce pral, a to i za cenu, že si tím poškodí své zájmy v jiných zemích. Proto za mnohem lepší systém než administrativní nařizování cen považuji systém cenové soutěže, využitelný především u generických léků," poznamenává Vítek.

Současné znění novely zákona se nelíbí ani PharmDr. Josefu Suchopárovi ze společnosti INFOPHARM. "Tato legislativa je šitá horkou jehlou, je zde řada nedomyšlených bodů, které měly být ještě dopracovány. Přitom jde o zákon, v němž jde o miliardy korun," uvádí Suchopár.

Ministerstvo: Cílem je zjednodušit systém úhrad

Tvůrce zákona novou legislativu obhajuje s tím, že pomůže zrychlení a zjednodušení při nastavování úhrad léčiv. "Cílem nového ustanovení je zafixovat základní úhradu tak, aby Státní ústav pro kontrolu léčiv nemusel základní úhradu počítat v každém individuálním správním řízení u každého léčivého přípravku," uvádí ministerstvo zdravotnictví.

"Takto to totiž činit musí podle stávajícího znění zákona, jež nejen protahuje všechna správní řízení, neboť proces výpočtu základní úhrady je značně složitý, ale navíc bohužel způsobuje nerovné postavení terapeuticky porovnatelných přípravků. Na základní úhradu totiž mají vliv takové proměnné veličiny jako kursové rozdíly (přepočet zahraniční měny na české koruny) nebo výběr referenčního přípravku (tj. přípravku s nejnižší cenou pro konečného spotřebitele v přepočtu na obvyklou denní terapeutickou dávku). Tyto údaje se mění měsíc od měsíce, a tak se opakovaně stává, že naprosto zaměnitelné přípravky mají odlišnou úhradu jen proto, že jednomu byla stanovena v lednu a druhému v červnu," odpovídá MZ na dotaz Medical Tribune.

Úsporná opatření nemusejí být vůbec úsporná

Na konkrétní problémy v novele upozornil také Ing. Jindřich Graf, který pracuje pro Českou lékařskou komoru jako odborník na kategorizaci léků. "Ministerstvo zdravotnictví vydává za úsporné opatření to, že zdravotní pojišťovny nebudou moci předkládat SÚKL návrhy na šetření veřejnými prostředky. Odstavce v paragrafu 39 c) říkají, že pokud jeden návrh nepředstavuje úsporu alespoň 50 milionů, nemůže ho zdravotní pojišťovna podat," říká Ing. Graf.

S tímto výkladem však ministerstvo zdravotnictví nesouhlasí. "Ačkoliv na první pohled lze k tomuto výkladu dospět, není správný. Je zřejmé, že zdravotní pojišťovny jakožto účastníci řízení mají právo obrátit se na Státní ústav pro kontrolu léčiv s podnětem k zahájení revizního řízení kdykoliv," uvádí mluvčí MZ Vlastimil Sršeň a dodává: "Limit 50 milionů korun úspor je použit jen jako vodítko pro určení termínu, kdy k takovému řízení dojde.

Bude-li předpokládána úspora nad 50 milionů korun, znamená to, že Státní ústav pro kontrolu léčiv je nucen revizi zahájit ihned. Nic však nebrání, aby byla zahájena revize i při předpokladu nižší úspory, a to taktéž buď ihned nebo dříve, než byla pravidelná revize systému plánována. Koneckonců nikde v zákoně není stanoveno, že revize musí proběhnout pouze jednou ročně."

Ing. Graf toto vysvětlení nepovažuje za dostatečné: "Ano, pojišťovny návrh podat mohou. Stejně jako já mohu podat žádost na ministerstvo financí o dar ve výši milion korun. Problém však je, že dle znění zákona před "úspornou" novelou měly pojišťovny při podání kupříkladu třicetimilionového návrhu zákonem dané právo na vyřízení žádosti ve lhůtě 90 dnů. Po novele na vyřízení téže žádosti budou čekat, až bude mít SÚKL na vyřízení žádosti "čas". Tuto změnu považuje MZ za bezvýznamnou?" namítá Ing. Graf.

VZP: Ještě uvidíme

Jaký dopad bude mít novela na Všeobecnou zdravotní pojišťovnu? VZP na dotaz Medical Tribune odpovídá, že to zatím nelze dobře odhadnout. "Stav, kdy bude dle novely omezena změna úhrady ve skupině vzájemně zaměnitelných přípravků na úsporu větší než 50 milionů Kč, nastane až po ukončení první revize," uvádí tiskové oddělení VZP a dodává: "První revize systému však konečně .nastaví' výše úhrady na úroveň požadovanou zákonem. V tuto chvíli je tedy pro pojišťovnu zcela klíčové, aby SÚKL co nejdříve společně s nadřízeným orgánem (za předpokladu odvolacích řízení) tuto první revizi systému provedl a dokončil, což s ohledem na dosavadní zkušenosti nemusí být otázka týdnů a možná ani několika málo měsíců. Pokud nabudou právní moci rozhodnutí o změně výše úhrady v pravidelné revizi systému u všech léčiv včetně těch nejnákladnějších skupin přípravků (což se dosud nepodařilo), lze hovořit o zásadním úspěchu a úspoře veřejných prostředků."

Zdroj: Medical Tribune