Finanční poradna: Technické zhodnocení pronajaté nemovitosti

Výdaje na technické zhodnocení nejsou obvykle daňově uznatelným výdajem, ale většinou se odpisují, čímž se dostávají do daňově uznatelných výdajů postupně – obdobně jako v účetnictví. Vznik, změna nebo zánik technického zhodnocení se vždy odehrává pouze v působnosti veřejnoprávních předpisů, zejména daňových a účetních. Soukromé právo tento pojem nezná, proto nelze technické zhodnocení prodat, směnit, zastavit apod. Pokud jde o daně z příjmů, technické zhodnocení je samostatným hmotným majetkem pouze za podmínky, že nezvyšuje vstupní cenu a zůstatkovou cenu hmotného majetku. Tedy v případech, kdy technické zhodnocení provádí osoba odlišná od vlastníka (obvykle nájemce nebo podnájemce). V ostatních případech technické zhodnocení jako samostatný dlouhodobý hmotný majetek nevzniká (s některými výjimkami, které jsou zde nepodstatné), protože investice vlastníka zvyšuje vstupní, případně zůstatkovou cenu jeho zhodnocovaného majetku. Shodný režim platí i v účetnictví – technické zhodnocení je dlouhodobým hmotným majetkem pouze za podmínky, že k jeho účtování a odpisování je oprávněna jiná účetní jednotka než vlastník majetku.Jak je to s daněmi z příjmů…
Pokud nájemce se souhlasem pronajímatele provede změnu pronajaté věci, má právo požadovat na pronajímateli ke dni ukončení nájmu (pokud se strany nedohodnou jinak) majetkovou kompenzaci. Její výše se stanoví podle účelně vynaložených nákladů nebo podle zhodnocení věci. Pokud by se strany nevyrovnaly nebo vzniklou situaci jinak neřešily, vzniklo by na straně pronajímatele bezdůvodné obohacení. Proto se tato majetková kompenzace považuje za zvláštní případ odpovědnosti z bezdůvodného obohacení. V případě výše citovaného dotazu nájemce provedl se souhlasem pronajímatele přístavbu, čímž zvětšil jeho majetek. Přístavba není samostatnou věcí, ale zhodnocením věci pronajaté.
...

Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 14/2006, strana 28

Zdroj: