Fenoldopam nesnižuje potřebu dialýzy po kardiální operaci
Antihypertenzivum fenoldopam nesnižuje počet úmrtí a potřebu dialýzy u pacientů s akutním postižením ledvin vzniklým v souvislosti s kardiochirurgickým výkonem – to jsou závěry klinického hodnocení, které byly publikovány online 30. září v časopise JAMA (the Journal of the American Medical Association) a prezentovány na výročním kongresu Evropské společnosti intenzivní medicíny.
Fenoldopam je léčivý přípravek, který byl schválen FDA (Food and Drug Administration – americký Úřad pro kontrolu potravin a léků) již v roce 1997 pro indikaci krátkodobá kontrola závažné hypertenze u hospitalizovaných pacientů. Fenoldopam je dostupný i v Evropě. Fenoldopam působí vazodilatačně, mechanismem jeho účinku je selektivní působení na dopaminové D1 receptory, z toho důvodu je jeho vazodilatační účinek významný v oblasti kůry ledvin. V průběhu kardiochirurgických výkonů někdy dochází ke snížení renální perfuze a v důsledku toho k poškození ledvin. Předchozí menší klinické studie naznačily, že by fenoldopam mohl toto poškození, které komplikuje kardiochirurgické výkony, snížit. Bylo dokumentováno, že fenoldopam se používá jako nefroprotektivum i „off‑label“. K potvrzení tohoto účinku fenoldopamu však dosud chyběla řádná randomizovaná klinická studie. Proto se italští odborníci pod vedením dr. Tiziany Bove rozhodli uspořádat klinickou studii, která probíhala na 19 italských kardiovaskulárních jednotkách intenzivní péče. Tato randomizovaná, zaslepená, placebem kontrolovaná klinická studie je nejrozsáhlejším kontrolovaným klinickým hodnocením s fenoldopamem. Probíhala v období od března 2008 do dubna 2013. Účastnilo se jí 667 pacientů s časným akutním poškozením ledvin po kardiochirurgickém výkonu. Účastníci byli náhodně rozděleni do dvou hodnocených skupin – první skupina dostala fenoldopam (338 jedinců), druhá skupina byla kontrolní, placebová (329 pacientů). Vzhledem k tomu, že v doporučených postupech není striktně určeno, kdy má být zahájena dialýza, toto rozhodnutí bylo v rámci studie ponecháno na ošetřujícím lékaři. Účastníkům bylo v průměru 70 let, 64 % z nich tvořili muži, u 48 % subjektů bylo klasifikováno kardiální postižení dle NYHA (New York Heart Association) III. nebo IV. stupně. Všichni zařazení pacienti dokončili 30denní follow‑up studii, která byla poté výzkumníky ukončena na základě doporučení bezpečnostního výboru. Důvodem byla nedostatečná účinnost fenoldopamu. Při interim analýze se totiž ukázalo, že při hodnocení účinnosti potřebovalo 20 % pacientů užívajících fenoldopam dialýzu, ve skupině placeba byla dialýza nutná u 18 % pacientů. Při srovnání mortality byla ve skupině s fenoldopamem konstatována 30denní mortalita 23 % oproti 22 % ve skupině placebové. V rámci hodnocení bezpečnosti byl navíc identifikován u pacientů, kterým byl podáván fenoldopam, vyšší výskyt hypotenze oproti placebové skupině (26 % vs. 15 %). Autoři konstatují, že vyšší výskyt hypotenze ve skupině pacientů užívajících fenoldopam mohl zřejmě souviset s tím, že dávka fenoldopamu byla příliš vysoká. To mohlo také vést u zkoušejících lékařů k bias, neboť pomocí toho mohli rozpoznat, kteří pacienti dostávají aktivní léčbu.
Závěrem lze tedy konstatovat, že antihypertenzivum fenoldopam nesnižuje počet úmrtí ani potřebu dialýzy u pacientů, kteří podstoupili kardiochirurgický výkon a u kterých došlo k akutnímu poškození ledvin. Podle čerstvých výsledků této kontrolované randomizované studie je s fenoldopamem spojeno i vyšší riziko hypotenze.
„Vezmeme‑li v úvahu cenu fenoldopamu, jeho nedostatečnou účinnost a zvýšenou incidenci hypotenze, pak jeho použití jako ‚nefroprotektiva‘ není u této skupiny pacientů nikterak opodstatněné,“ uvádí závěrem dr. Tiziana Bove.
Zdroj: Medical Tribune