Farmakoekonomika nejen pro manažery
Své názory na další vývoj terapeutických možností, cen a spotřeby léků nabídli zástupci odborné medicínské veřejnosti, managementu zdravotnických zařízení, farmaceutických firem i lékárníků a k řadě z nich se v některých z příštích čísel MT ještě vrátíme. V tomto vydání vám nabízíme pohled na nejúčinnější, leč různými mýty dosud opředený nástroj přispívající k řešení rozporu mezi omezenými finančními zdroji a narůstající poptávkou po zdravotních službách. Nabízí jej dnes už vlastně samostatný vědní obor farmakoekonomika, jehož poslání i limity na konferenci prezentoval prof. MUDr. Jan Švihovec, DrSc., přednosta Farmakologického ústavu 2. LF UK v Praze. Podle jím přednesené definice má léková politika za úkol zajistit za přijatelnou cenu dostupnost kvalitních, účinných a bezpečných léčiv pro ty pacienty, kteří je potřebují. „Tedy nikoli pro všechny, kteří takovým lékem léčeni být mohou,“ zdůraznil J. Švihovec. Cílem farmakoekonomiky je předkládat relevantní informace pro rozhodování o ekonomicky a medicínsky nejvhodnějším způsobu terapie. Samozřejmě musejí být brána do úvahy také další hlediska, například etická, ale ta farmakoekonomika jako věda nehodnotí ani neřeší. V žádném případě se s nimi však navzájem nevylučuje, jak se také někdy tvrdí. Samo neefektivní vynakládání peněz na zdravotní péči je totiž ve své podstatě neetické, protože tyto prostředky, pokud by byly lépe použity, mohly přinést pacientům více užitku. „Farmakoekonomika poskytuje širší pohled na sledování účinnosti léčebných či preventivních programů, neslouží tedy pouze pro sledování nákladové složky, jak si často mylně vykládají politici,“ uvedl J. Švihovec, který připomněl také jiný častý omyl. Totiž představu, že farmakoekonomika může sama o sobě o něčem rozhodovat. „Ve skutečnosti by měla poskytnout objektivní zhodnocení nákladové složky vůči efektivitě vyjádřené zlepšením zdravotního stavu nebo jinými zdravotními ukazateli.“
...
Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 15/2006, strana 12
Zdroj: