Farmakoekonomika a její využití v praxi
Jedná se o situaci, se kterou se lékaři každodenně potýkají v ambulancích, když s omezenými zdroji mají a chtějí poskytovat stále kvalitnější (a obvykle i finančně náročnější) zdravotní péči. Obdobný problém ale řeší manažeři na všech úrovních poskytování či rozhodování o úhradě služeb (např. na centrální úrovni rozhodování – které služby/ léky hradit; management nemocnic – které intervence zařadit do portfolia nabízených služeb).Value for money
Určité pomocníky v rozhodování na všech úrovních představují farmakoekonomická hodnocení a analýzy. V publikaci Základy farmakoekonomiky z roku 2004 (J. Holomáň, V. Foltán, J. Bielik a spol.) je farmakoekonomika definována jako interdisciplinární obor, zabývající se ekonomickými aspekty zdravotní péče ve vztahu k jejímu výsledku. Jinými slovy, je třeba hodnotit vstupy (obvykle náklady, např. pořizovací náklady na léky) ve vztahu k výstupům intervencí. Výstupy mohou být definovány jako prodloužení přežití, redukce nebo oddálení příhod (např. kardiovaskulárních), ale i identická délka přežití nemocných ve zlepšené kvalitě. V rámci farmakoekonomických analýz a hodnocení se tedy snažíme zjistit a porovnat přidanou hodnotu, kterou obdržíme za investované prostředky (tzv. „value for money“). Pokud si uvedené chceme objasnit na příkladu ze života, mohli bychom zvolit dva automobily s identickým výkonem, vybavením, velikostí zavazadlového prostoru a dalšími shodnými parametry, ale s rozdílnou cenou, servisními náklady atd. Zdálo by se, že efektivní by bylo zvolit ten vůz, který nabízí v tomto případě nižší celkovou cenu; obvykle se však rozhodneme bez ohledu na cenu pro ten, jehož barva se manželce více líbí. Pokud příklad s autem převedeme do farmacie, mluvíme o tzv. analýze minimalizace nákladů (CMA), kdy volba dvou přípravků poskytne identický výsledek léčby (byť pořizovací náklady obou produktů mohou být identické anebo se mohou lišit). Produkty se ale mohou odlišovat mírou komplikací. Takovým příkladem je kupříkladu léčba neselektivními nesteroidními antiflogistiky (obvykle výrazně levnějšími) a antiflogistiky ze skupiny preferenčních nebo selektivních. Byť řada studií ukazuje, že výsledky terapie jsou identické (měřeno zlepšením stavu, bolesti, zvýšením hybnosti a dalšími parametry), odlišují se skupiny v míře gastrointestinálních komplikací (zejména vzniku vředu, perforace a penetrace). Pouze v případě, kdy započteme náklady na jejich léčbu (při zohlednění pravděpodobnosti jejich vzniku) do celkových průměrných nákladů, můžeme zodpovědně rozhodnout, který produkt je cenově výhodnější.Realita perspektiv
Výše uvedené jistě zní jasně, logicky a jednoduše. Realita je bohužel poněkud složitější. Hodnocení totiž můžeme provádět z různých pohledů (odborně zvaných perspektiv). Je tu perspektiva poskytovatele zdravotní péče, kdy zvažujeme pouze náklady plátce zdravotního pojištění (tedy vesměs úhrady léků, případně hospitalizací a další položky hrazené ze zdravotního pojištění).
...
Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 27/2006, strana 21
Zdroj: