Farmacie 2008 – diskuse o faktech

Těžiště programu tvořilo pět panelových konferencí, z nichž uvádíme alespoň nejdůležitější myšlenky:

Plnění hlavních cílů reformy zdravotnictví po šesti měsících z různých pohledů

Za účasti ředitele SÚKL PharmDr. Martina Beneše, ředitele společnosti Factum Invenio RNDr. Jana Herzmanna, ředitele IMS PharmDr. Radka Procházky, ředitele odboru strategického plánování VZP MUDr. Pavla Vepřeka, MBA, viceprezidenta České lékárnické komory Mgr. Michala Hojného a člena výboru České lékařské společnosti prof. MUDr. Jana Švihovce, DrSc., otevřela celé jednání panelová diskuse, která se za moderování ředitele Medical Tribune CZ Mgr. Jaroslava Hořejšího věnovala prvním hodnocením dopadů některých opatření v rámci reformy českého zdravotnictví.

V úvodu diskuse zazněl „hlas lidu“ – dr. Herzmann totiž prezentoval výsledky průzkumu veřejného mínění, provedeného týmem Mgr. Markéty Šafové, vedoucí zdravotnické sekce agentury Factum Invenio, na reprezentativním vzorku české populace v květnu tohoto roku a týkajícího se problematiky generické substituce a regulačních poplatků ve zdravotnictví. Co průzkum ukázal?

1) V oblasti generické substituce:

• že z dotázaných si po lednu 2008 vyzvedávalo lék v lékárně plných 57 % osob, hlavně lidé nad 60 let a spíše ženy než muži;

• že o levnější lék, respektive lék bez doplatku, žádá dnes již u lékaře v ordinaci asi pětina dotázaných, další pětina se pak rozhoduje podle druhu léku; jde především o osoby vyššího věku a nižší příjmové skupiny;

• že na levnější lék, respektive lék bez doplatku, se neptá třetina dotázaných – zejména lidé ekonomicky produktivní ve středním věku a vyšší příjmové skupiny;

• že ze strany lékárníků se spontánního doporučení levnější alternativy, respektive alternativy bez doplatku, dočkalo jen 18 % dotázaných – plných 79 % lékárníků s žádným takovým doporučením nepřišlo;

• že pokud taková nabídka generické substituce učiněna byla, plných 90 % osob ji alespoň někdy akceptovalo.

2) V oblasti regulačních poplatků:

• že veřejnost víceméně chápe důvody, které k jejich zavedení vedly, většinou však nezná to, komu vlastně poplatky zůstávají, a už vůbec ne to, že poplatek placený v lékárně je spojen se snížením výnosu v závislosti na výši ceny léku;

• že obecně nejnižší souhlas je s poplatky za děti a mladistvé do 18 let a za osoby v důchodovém věku, naopak relativně nejpřijatelnější se zdají poplatky za osoby ve věku produktivním, i když i zde převládají postoje nesouhlasné nad souhlasnými;

• že relativně nejvíce jsou chápány poplatky za pobyt v nemocnici, naopak nejméně poplatky za recept;

• že nelze říci, že by nejvíce vždy s jednotlivými typy poplatků nesouhlasili ti, jichž se týkají, přičemž zajímavé je, že rodiče dětí souhlasí v průměru s poplatky za ně více než ostatní populace, zatímco u důchodců je to naopak – ti jsou vůči svým poplatkům oproti průměru populace mnohem kritičtější.

3) V oblasti dopadu poplatků na chování nemocných:

• že podle odpovědí přimělo zavedení poplatků 5 % dotázaných ke zrušení návštěv lékaře a 39 % k jejich většímu zvažování (v obou případech jde zejména o starší osoby, nižší příjmové skupiny a spíše ženy než muže), zatímco 47 % dotázaných uvádí, že je to vůbec nijak neovlivnilo;

• že pozitivní změnu v chování lékaře k nim zaznamenala pouze šestina dotazovaných, zatímco naprostá většina nezaznamenala změnu žádnou.

Uvedené výsledky vypověděly hodně nejen o názorech veřejnosti, nýbrž také o tom, jak dobře byly poplatky nastaveny a také komunikovány s veřejností. Ukazuje se, že veřejnost stále ještě regulační poplatky neakceptuje a že od začátku roku se situace k lepšímu změnila jen zcela minimálně. Nicméně je zřejmé, že po zavedení poplatků podstatná část pacientů více zvažuje jak návštěvu lékaře, tak vyzvednutí léku na recept – zda je to vždy racionální a ve prospěch jejich zdraví, nebylo cílem průzkumu hodnotit. Situace kolem generické substituce ukazuje, že lékárníci ji zatím příliš nevyužívají, pokud tak však učiní, důvěru veřejnosti mají. Nicméně role lékařů v preskripci zatím zůstává dominantní.

Po „hlasu lidu“ pak zazněla fakta ze strany regulátorů a plátců péče – ředitel SÚKL dr. Beneš prezentoval první zkušenosti s novou legislativou v oblasti stanovování cen a úhrad léků a cenové a úhradové regulace, která reagovala jak na požadavky Evropské komise a Ústavního soudu z hlediska transparentnosti systému, tak na potřebu řešit narůstající rozpor mezi omezenými zdroji a stále širší nabídkou moderních léků a technologií i poptávkou po nich. Dr. Beneš mj. seznámil účastníky s průběhem dosavadních správních řízení a také s výsledky prvních dvou řízení v rámci povinné revize systému, a to v referenčních skupinách inhibitorů ACE a sartanů (o nichž jsme již v MT informovali). Vyslovil přesvědčení, že prostor pro pokles cen, zejména v rámci konkurence firem, existuje, a že by tedy mělo dojít k výrazným úsporám v nákladech z veřejných zdrojů, aniž by to nadměrně zatěžovalo pacienty zvýšením spoluúčasti.

Ostatně i první konkrétní fakta prezentovaná v dalším průběhu diskuse dr. Pavlem Šroubem z MZ ČR a dr. R. Procházkou z IMS potvrdily, že již po čtyřech měsících od zavedení uvedených legislativních změn a regulačních poplatků dochází k vývoji, který byl předpokládán a očekáván. Projevuje se pokles ve vývoji úhrad i spotřeb léčivých přípravků, přičemž dochází k žádoucímu přesunu od léků z tzv. levných skupin (příkladem může být paracetamol) ke skupinám léků vysoce nákladných.

Pokud jde o vývoj českého farmaceutického trhu, lze jej shrnout do několika bodů:

• Celkový nárůst objemu prodejů v roce 2007 činil 4,4 %, z toho 1,4 % nové léky a balení, 3,0 % léky a balení uvedené na trh před rokem 2007.

• Nové produkty a nová balení zčásti kompenzovaly hodnotový pokles daný snižováním jednotkové ceny balení (cca 3 %).

• Příspěvek změn v objemu a produktovém mixu k růstu obratu českého farmaceutického trhu byl 11,7 procenta.

• Meziroční pokles počtu prodaných balení v prvních měsících roku 2008 činil 7,2 procenta.

• První údaje ukazují kromě poklesu spotřeb i úhrad také změnu struktury – největší pokles je mezi léky v nejnižších cenových pásmech, vzestup naopak v pásmech nejvyšších.

• Ve skupinách, kde existuje alespoň jedno generikum, a zejména pak ve skupinách s větším počtem generik dochází k trvalému snižování spotřeby originálů a vzestupu spotřeby generik, a nůžky se trvale rozevírají.

• V přítomnosti generik dochází k rychlejší „cenové erozi“. což však na druhé straně v mnoha případech vyvolává silný nárůst prodaných DOT.

• Začíná být patrný přesun k vyšším prodejům léků bez lékařského předpisu, tedy k „samoléčení“.

Trendy prodejů léků z významných ATC skupin v kontextu názorů odborníků

Jestliže výše uvedené údaje ukazují na přesun zdrojů směrem k terapiím novějšími/moderními molekulami, což s sebou nese i zvýšení průměrné ceny léků, bylo jen logické položit si otázku, zda jde vždy o medicínsky přínosné trendy. Zdá se, že na definitivní zodpovězení této otázky je nejspíše ještě příliš brzy, nicméně další

panelová diskuse patřila názorům odborníků na úhrady léků v několika významných ATC skupinách, doložené přehledy prodejů léčivých přípravků přednesených ředitelem IMS dr. R. Procházkou. Prim. MUDr. Stanislav Kos, CSc., s prim MUDr. Viktorem Kašákem komentovali vývoj v pneumologii, prof. MUDr. petr Arenberger, DrSc., MBA, v dermatologii, prof. MUDr. Vladimír Palička, CSc., v problematice osteoporózy a konečně prof. MUDr. Jan Švihovec, DrSc., a prim. MUDr. Vlastimil Jindrák v antibiotické terapii. Všichni v zásadě uvítali, že nejnovější vývoj neblokuje vstup nových molekul na český trh a do české klinické praxe, na druhé straně však nikdo z nich nemohl jednoznačně prohlásit, že přijímaná opatření vždy dostatečně respektují odborný medicínský pohled a nepreferují spíše pohled ryze ekonomický. V problematice antibiotik jde dokonce často vývoj v protikladu k potřebám racionální terapie, což zvyšuje mj. i riziko nárůstu rezistence mikroorganismů na antibiotika.

Prodejní strategie farmaceutických firem, transferové ceny a léková komise Asociace zdravotních pojišťoven

Poslední tři panelové diskuse byly věnovány tématům pro skutečně „zasvěcené a zainteresované“ – diskuse moderovaná dr. Jiřím Hruškou (IMS) se věnovala prodejním strategiím farmaceutických společností v závislosti na nové situaci v českém zdravotnictví, diskuse moderovaná Lenkou P. Brožkovou (Deloitte Advisory) převodním (transferovým) cenám a diskuse vedená prof. MUDr. Janem Švihovcem, DrSc., prvním zkušenostem z práce nově vzniklé lékové komise při Asociaci zdravotních pojišťoven, zejména ve vztahu ke společné politice úhrad a stanovování dohodnutých nejvyšších cen. K důvodům vzniku této komise patří nová legislativa platná od 1. ledna 2008, snaha zdravotních pojišťoven postupovat společně v oblasti lékové politiky a dosáhnout efektivnější účasti v procesu stanovování cen a výše a podmínek úhrady z veřejného zdravotního pojištění a konečně i snaha o optimální využití omezených zdrojů zdravotních pojišťoven při administraci rozsáhlé agendy správních řízení. Ve správních řízeních zahajovaných ze strany SÚKL mohou pojišťovny vystupovat jako účastníci, jako žadatelé vyvolávající řízení nebo i jako zadavatelé soutěže o nejnižší cenu.

Za své hlavní cíle si komise stanovila:

1. Zajistit pro klienty dostupnost účinných, bezpečných a kvalitních léků.

2. Zajistit maximální hodnotu za peníze klientů.

3. Podpořit významné inovace.

4. Minimalizovat výdaje za zbytné, nedostatečně účinné přípravky bez ohledu na to, jak levné jsou.

5. Umožnit použití i těch nejdražších léků tam, kde je to nezbytné a nejvíce prospěšné.

Program Farmacie 2008 znovu ukázal, oč dále bychom mohli být, kdybychom „spolu mluvili“ a kdybychom přitom místo populistických, účelových či politicky zabarvených hesel užívali fakta a argumenty. Pokud bude stejně koncipován i příští ročník Farmacie v roce 2009, sjede se do Špindlerova Mlýna nesporně ještě více účastníků než letos.

Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 20/2008, strana A10

Zdroj: