Přeskočit na obsah

Evropský den obezity vyzývá: Stop jo‑jo efektu!

Evropský den obezity (EOD), připadající počínaje rokem 2010 vždy na třetí květnovou sobotu, je nezávislá celoevropská iniciativa, která si stanovila chvályhodný cíl. Jde jí o to podpořit jak odborníky, tak pacienty k aktivnímu přístupu ve zvládání problému nadváhy a obezity. Sdružila lékařské, lékárnické i pacientské komunity a jejich prostřednictvím apeluje na veřejnost a předává své hlavní poselství: Obezita a nadváha představují akutní celospolečenský zdravotní problém, stává se z nich novodobá epidemie. A jako s každou epidemií je nutné s ní účinně bojovat.

„Duchovními rodiči“ EOD se stali Jean‑Paul Allonsius, prezident a zakladatel belgické asociace obézních pacientů, a prof. David Haslam z Národního fóra obezity v Anglii, a to na tiskové konferenci v Evropském parlamentu v Bruselu 15. dubna 2009.

První EOD připadl hned na třetí květnovou sobotu následujícího roku, tj. na 22. květen 2010, a připojila se k němu většina členských států Evropské unie. Úkolem, jejž si EOD zadal, je motivace lidí s nadváhou a obezitou ke změně životního stylu a snaze o zlepšení vlastního zdraví a kvality života. A protože boj s nadváhou, potažmo s obezitou, je velmi nesnadný, EOD se snaží každého, kdo se do něj pustí, všestranně podpořit.

 

Čísla varují

Do nanejvýš potřebného projektu se zapojily také různé podpůrné organizace a poslanci Evropského parlamentu a jejich úsilí již má první pozitivní účinek – potřeba pohnout s „kily navíc“ proniká do povědomí milionů lidí v celé Evropě.

Jako jedna z podpůrných aktivit byla spuštěna celoevropská petice pod názvem „Iniciativa evropských občanů“. Ta si předsevzala nashromáždit milion podpisů občanů EU a na jejich základě lobbovat za práva lidí s obezitou a nadváhou u Evropské komise.

V letošním roce připadl Evropský den obezity na 21. květen. Kampaň s ním spojená nese výmluvný název – „Stop yo‑yo“, tedy „Už žádný jo‑jo efekt“. Jak z uvedeného podtitulu vyplývá, zaměřuje se tentokrát na problematiku nebezpečného cyklu kolísání váhy. Snaží se vysvětlit příčiny, které k tomuto nežádoucímu a bohužel častému jevu vedou, a zároveň poradit a nabídnout možnosti, jak jeho pravděpodobnost eliminovat na minimum. Edukuje veřejnost vštěpováním zásadního pravidla, že výhodnější je dosáhnout menšího váhového úbytku, avšak s trvalým efektem.

Koneckonců nezvratným faktem je, že již úbytek 5 % hmotnosti přináší pozitivní vliv na zdravotní stav lidí s nadváhou.

V roce 2010 byla veřejnost seznámena s výsledky 4. kola výzkumu obezity a přidružených onemocnění, jejž v rámci projektu Žij zdravě, podporovaného VZP, provedla společnost STEM/MARK. Konkrétní závěry představili as. MUDr. Martin Matoulek, Ph.D., z III. interní kliniky 1. LF a UK Praha a její přednosta prof. MUDr. Štěpán Svačina, DrSc., MBA.

Výzkumu se zúčastnilo celkem 2 065 osob představujících reálnou dospělou populaci ČR. Respondenti byli v jeho rámci dotazováni, váženi a byl jim měřen obvod pasu. Ze všech těchto šetření nakonec vyplynul jednoznačný závěr: 35 % dospělé české populace spadá do kategorie nadváhy (BMI v rozmezí 25,1 až 29,9 kg/m2) a dalších 23 % do kategorie obezity (BMI nad 30 kg/m2).

V porovnání s posledním prováděným výzkumem v roce 2008 nedošlo k významnému nárůstu, avšak uvedená procenta výskytu v populaci lze bezesporu označit za výsledky vysoce alarmující.

Fakt, že s nadváhou se potýkají více ženy než muži, je znám dlouhodobě a toto očekávání se opět jen potvrdilo. Mezi pacienty odborných ambulancí pro léčbu obezity činí poměr mezi pohlavími přibližně 4 : 1, skutečné skóre hubnoucích pokusů je však nejvýše 2 : 1. To znamená, že ačkoli se i muži často snaží nadbytečnou tělesnou hmotnost řešit, jen málokdy a neradi připouštějí odborný dohled a své pokusy si spíše nechávají sami pro sebe.

Mezi další nezvratná a znepokojující fakta patří také závažný poznatek, že muži svou obezitu velmi často podceňují. Celých 25 % obézních mužů nepovažuje svou obezitu za problém, na rozdíl od 10 % žen. A co je ještě horší, dokonce celých 77 % mužů nepřikládá vlastní nadváze žádnou důležitost.

Nejzávažnějším faktorem s největším vlivem na vzestup hmotnosti je konzumace tučných jídel (hlavně ve fast‑foodech) a uzenin. Naopak jako nejúčinnější prevence vzestupu hmotnosti je již dlouhodobě prokázána pohybová aktivita, pravidelná strava a konzumace ovoce a zeleniny.

Viníka je však třeba hledat nejen v současném životním stylu jedince, ale vždy je nutné zaměřit se i na rodinnou anamnézu. Prvopočátky problémů s nadváhou lze velmi často vypátrat již v dětství, často i v tom nejranějším.

Buclaté dítko má bohužel velmi vysokou pravděpodobnost, že se s potížemi při snaze o udržení „normální“ váhy bude potýkat i v dospělosti – u chlapců je to až 80 %, u děvčat více než 66 procent.

Především z tohoto důvodu je velice nutné vést a vychovávat děti k aktivnímu životnímu stylu. V dětském věku má tato snaha největší šanci na úspěch, tedy na přijetí principů zdravého života jako vlastního kréda pro dospělost.

S přibývajícím věkem bývá úsilí o jakoukoli změnu, tedy nejen hmotnostní, mnohem složitější. V mnoha ohledech se stává zlomem, kdy přibývají nejrůznější zdravotní potíže a mezi nimi i problémy s narůstající váhou, hranice kolem 50. roku věku. Právě v době „po padesátce“ přichází největší hmotnostní nárůst, a to jak u bývalých sportovců, tak nesportovců.

 

Když je pes zakopán v dětství

Problematiku obezity u dětí a dospívajících s možnostmi její prevence a léčby krátce shrnula as. MUDr. Jitka Kytnarová z Kliniky dětského a dorostového lékařství 1. LF UK a VFN v Praze. Upozornila zejména na alarmující prevalenci obezity v Evropě.

V zemích EU žije přes 3 miliony obézních dětí, k nimž navíc každý rok přibývá více než 400 000 nově zjištěných obezit v dětské populaci. Vzestup výskytu je přitom překvapivě strmější na jihu Evropy.

V ČR sledovali výskyt nadváhy a obezity u dětí doc. MUDr. Zuzana Urbanová, CSc., s prof. MUDr. Milanem Šamánkem, DrSc. Na podkladě dat VI. celostátního antropologického výzkumu z roku 2001 zjistili nadváhu nebo obezitu u 6,6 % chlapců a 5,6 % dívek, což oproti roku 1991 znamená nárůst o 3,6 % u chlapců a 2,6 % u dívek. „Jako hlavní příčiny vzestupu obezity u dětí je třeba vidět rodinné prostředí, často obezitou trpící rodiče, nedostatek pohybu a nesprávné stravovací návyky.

Jde‑li o léčbu dětské obezity, v ČR v současné době bohužel v tomto směru neexistuje komplexní přístup,“ uvedla MUDr. Kytnarová. „Léčba obézních dětí je stále zcela zbytečně fragmentovaná, což samozřejmě zvyšuje obtížnost terapie. Je‑li dnes obéznímu dítěti poskytnuta vhodná péče, jedná se bohužel vždy pouze o individuální iniciativu konkrétního pediatra či pedagoga. Kvalita této péče tedy v takovém případě zcela závisí na informovanosti a míře iniciativy dotyčného.

Jako hlavní problémy shrnula zejména nedostatek ucelených informací o možnostech léčby obezity u dětských pacientů, chybějící definici abdominální obezity u adolescentů a nízkou informovanost vedoucích dětských kolektivů o problematice obezity u dětské populace. Každý problém si vynucuje řešení a nejinak tomu je i v případě léčby dětské obezity.

Naděje jsou vkládány například do projektu COPAT – Childhood Obesity Prevalence And Treatment –, který v roce 2008 inicioval Endokrinologický ústav v Praze za podpory Norského grantu. Jedním z cílů projektu je propojit odborníky zabývající se léčbou dětské obezity, standardizovat proces vyšetření a léčby (protokol pro komplexní vyšetření dětského pacienta a metodika intervence), nabídnout možnost vzájemné výměny zkušeností a poskytnout další vzdělávání v problematice dětské obezity.

V rámci tohoto projektu byly aktualizovány standardy léčebného plánu a proběhly již dva cykly vzdělávacích kursů pro pediatry a praktické dětské lékaře pro děti a dorost. Pro ostatní odborníky pracující v oblasti péče o dítě (bez přímého zájmu o dětskou obezitologii) pak projekt nabízí fungující infrastrukturu, na niž se v případě potřeby mohou obracet či odkazovat děti, které se při boji s nadváhou či obezitou rozhodnou vyhledat odbornou pomoc.

Jako velmi nápaditá pomůcka pro děti a rodiče byla publikována názorná brožurka s názvem 10 kroků ke zdravému životnímu stylu a přiměřené hmotnosti, která je v současné době postupně distribuována do léčebných zařízení, škol a ordinací dětských lékařů.

Za všechny další iniciativy vytvořené v reakci na zvyšující se prevalenci obezity u dětí lze jmenovat zejména Sekci pediatrické obezitologie České obezitologické společnosti ČLS JEP, která byla založena v roce 2010.


K EOD se připojuje i společnost STOB

Na tiskové konferenci vztahující se k Evropskému dni obezity samozřejmě nemohla chybět ani PhDr. Iva Málková, předsedkyně společnosti STOB (Stop obezitě). Potvrdila, že společnost STOB se k EOD jednoznačně připojuje, a současně představila některé aktivity společnosti vztahující se právě k EOD.

„I naším cílem jednoznačně je, aby lidé s nadváhou nejen zhubli, ale aby rozumná redukce jejich váhy byla již i trvalá. Tedy aby slogan STOB ‚Pomalu, ale jistě‘ naplnil slogan Evropského dne ‚Už žádný jo‑jo efekt‘,“ řekla PhDr. Málková.

V několika ukázkách připomněla webové stránky společnosti STOB, která se snaží edukovat veřejnost poutavým a hravým způsobem. „V poslední době pozorujeme výrazný nárůst obliby nejrůznějších webových aplikací při hubnutí a dodržování zdravého životního stylu, což by mohlo naznačovat správný směr vedení prevence a léčby obezity s možností ovlivnit maximální možný počet potřebných,“ uvedla k tomu Iva Málková.

Z tohoto důvodu společnost STOB připravila webový portál www.stobklub.cz, který uživatelům nabízí objektivní informace na vysoké odborné úrovni s řadou interaktivních pomůcek, speciálních funkcí zpracovaných zajímavou formou. „Účastníci tohoto webu se společně podporují v nejrůznějších akcích.

Mimo jiné spontánně založili ‚krokoměrky‘ s výzvou: do Evropského dne obezity 2011, tj. do 21. května, obrazně vzato obejít zeměkouli, tedy ujít 57 milionů kroků, jež by k obejití zeměkoule byly zapotřebí. Dále například počítají množství másel, která se chůzí do onoho 21. května podaří rozpustit. Při této akci lidé přepočítávají svá shozená kila na kostky másla, aby si lépe představili, jakého objemu tuku se zbavili.

Z dalších aktivit PhDr. Málková zmínila například program „sebekoučink“, jenž systémem semaforků poskytuje jednoduchou zpětnou vazbu k úpravě jídelníčku a zvýšení pohybové aktivity. Zaměřuje se také na psychickou stránku hubnutí a podporuje uživatele ke zvládání problémových situací. Díky zápisu jídelníčku a pohybové aktivity program nabízí tvorbu podrobných zpráv o složení stravy včetně energetické hodnoty, zastoupení jednotlivých živin, jídelního a pitného režimu pro uživatele s hlubším zájmem o výživu.

Širokým záběrem svých funkcí se tento program výrazně liší od ostatních webových aplikací dostupných volně na internetu.

Zdroj: Medical Tribune

Sdílejte článek

Doporučené