Evropský den melanomu
Alarmující, přesto málo známou skutečností je, že celou jednu pětinu všech nádorových onemocnění tvoří kožní karcinomy. Nejzhoubnějším je maligní melanom, jenž však zároveň patří mezi dobře preventabilní typy nádorů. Zvýšit povědomí nejen laické veřejnosti o této problematice se snaží Evropský den melanomu, který již pojedenácté proběhne i v České republice, a to 9. května. Počátky akce sahají do roku 1999, kdy vznikla z iniciativy belgických dermatologů, Česká republika se připojila dva roky poté.
V rámci každého Evropského dne melanomu se každoročně otevírají ordinace spolupracujících dermatologů, jež uvítají všechny, kdo chtějí projít preventivní prohlídkou pigmentových znamének. Přesto, říká prof. Hercogová, nedošlo k výraznějšímu posunu v tom smyslu, že by pacienti přicházeli v počátečních stadiích nádorového onemocnění kůže, kdy je mnohdy plně kurabilní. Do letošní akce se přihlásilo 163 spolupracujících dermatovenerologů ze 112 spolupracujících zdravotnických zařízení (seznam lze nalézt na www.melanom.cz nebo na www.dermanet.cz/EDM).
Incidence maligního melanomu každoročně stoupá, prozatím jsou data pro Českou republiku z roku 2006, kdy byl melanom diagnostikován u 17 obyvatel na 100 000, a v tomtéž roce na tuto diagnózu 318 pacientů zemřelo. Z celkových statistik vyplývá, že maligní melanom tvoří 3 % každoročně nově prokázaných maligních onemocnění. Typickým pacientem, který přichází s podezřením na maligní melanom, je muž ve věku vyšším 65 let, nicméně smutným trendem je, že se počátek onemocnění posouvá do mladších věkových skupin.
Letos jsou k dispozici poprvé výsledky celoevropského vyšetřování osob v průběhu Evropského dne melanomu, a to za dva poslední roky. V práci The Euromelanoma skin cancer screening campaign in 2009 and 2010 jsou shrnuty výsledky vyšetření téměř 60 000 osob z 19 států Evropy.
Mezi vyšetřovanými převládaly ženy, většinou ve věku mezi 33 až 60 lety. U celkem 3 618 osob bylo vysloveno podezření na patologický kožní nález, o melanom se jednalo ve čtyřech procentech. Mezi rizikovými faktory byl odhalen výskyt mnoha pigmentových nevů a dysplastických nevů.
U 18 % pacientů s bazocelulárním karcinomem byl tento přítomen již v minulosti. Tito nemocní měli i třikrát častější nález aktinických keratóz. Aktinické keratózy se vyskytly v 56 % u osob s podezřením na spinocelulární karcinom.
V České republice bylo ve zmíněném období vyšetřeno 59 858 osob, což bylo nejvíce ze všech zahrnutých zemí (21 % všech vyšetřených Evropanů). Melanom byl diagnostikován u 0,03 % vyšetřených, bazocelulární karcinom u 1,91 % a spinocelulární u 0,22 % osob.
Detailní rozbor dat od pacientů ukázal, že 90 % Čechů nikdy nebylo v soláriu, 8 % absolvovalo maximálně dvacet návštěv a 2 % jednadvacet návštěv a více. Pokud se týká žen do 35 let, 79 % z nich nikdy v soláriu nebylo, ale 18 % je navštívilo maximálně dvacetkrát a 4 % vícekrát. Současně solária navštěvuje 6 % českých mužů.
Nejlepší prevencí je opatrné slunění, resp. opalování s použitím ochranných faktorů proti UVA a UVB záření. S prevencí je nezbytně nutné začít již v dětském věku, ví se, že kolem 50 % slunečního záření absorbuje člověk během dětství, v pozdějším věku je třeba každou plánovanou návštěvu solária velmi pečlivě rozmyslet. Při pobytu u moře je zapotřebí vždy se striktně vyvarovat slunění mezi dvanáctou a druhou odpolední, a to i při použití ochranných faktorů.
Pro děti do jednoho roku platí pokud možno téměř žádné vystavení slunci, děti do tří let by neměly vycházet na přímé sluníčko mezi jedenáctou a třetí hodinou odpoledne, totéž platí, i když méně striktně, pro všechny věkové skupiny.
ija
Zdroj: Medical Tribune