Evropská komise schválila blinatumomab pro léčbu ALL
Evropská komise rozhodla o podmíněném schválení přípravku blinatumomab (Blincyto) pro léčbu dospělých pacientů s Philadelphia chromosom negativní (Ph–) relabující nebo refrakterní B‑prekursorovou akutní lymfoblastickou leukémií (ALL).
ALL je vzácné a rychle progredující maligní onemocnění krve a kostní dřeně. U dospělých s relabující nebo refrakterní ALL činí medián celkové doby přežití pouhých tři až pět měsíců. Odhaduje se, že v Evropské unii je incidence dospělých pacientů s Ph– relabující nebo refrakterní B‑prekursorovou ALL přibližně 900 pacientů ročně.
Podmíněná registrace blinatumomabu vychází z výsledků dvou studií fáze II, tj. studie ‘211 a ‘206. V pivotní studii ‘211 bylo při podávání samotného blinatumomabu u 43 procent pacientů dosaženo kompletní remise (CR) nebo CR s částečnou obnovou hematologických parametrů (CRh).
Mezi nejzávažnější nežádoucí účinky pozorované při léčbě blinatumomabem během pivotní studie ‘211 patřily infekce, neurologické příhody, neutropenie/ febrilní neutropenie, syndrom uvolnění cytokinů a syndrom nádorového rozpadu.
Studie ‘206 hodnotila bezpečnost a účinnost blinatumomabu v otevřeném, multicentrickém sledování fáze II se zvyšováním dávky. Zahrnovala 36 pacientů ve věku alespoň 18 let, s B‑prekursorovou ALL relabující po indukční a konsolidační léčbě, popř. s refrakterním onemocněním s více než pěti procenty blastů v kostní dřeni. Zařazení pacienti měli očekávanou délku přežití minimálně dvanáct týdnů, ECOG (Eastern Cooperative Oncology Group) výkonnostní stav maximálně 2, nepodstoupili autologní HSCT během šesti týdnů před zahájením léčby, alogenní HSCT během tří měsíců před zahájením terapie a nebyli v minulosti léčeni blinatumomabem. Podíl CR/CRh* byl 69 procent (25/36), přičemž patnáct nemocných dosáhlo CR (42 procent) a deset pacientů dosáhlo CRh (28 procent). Profil nežádoucích účinků v této studii odpovídal známému bezpečnostnímu profilu blinatumomabu.
„Hodnotili jsme blinatumomab u ALL, nejagresivnější známé malignity B lymfocytů, a zaznamenali jsme klinicky významnou četnost odpovědí,“ řekl prof. Max S. Topp, který působí v nemocnici v německém Würzburgu, a dodal: „Pro pacienty s tímto obtížně léčitelným onemocněním se jedná o první významný pokrok za více než dvě dekády.“
Blinatumomab je první lék svého druhu jak pokud jde o zvolenou cílovou strukturu, tak co do konstrukce molekuly – ta umožňuje vytvořit jakýsi most mezi cytotoxickým T lymfocytem a nádorovou buňkou. Jde o prvního zástupce lékové skupiny označované jako BiTE (z angl. bispecific T‑cell engager). Jedná se o monoklonální protilátky, které mají za cíl prohloubení, respektive znovuobnovení imunitní odpovědi na nádor. U těchto molekul se jeden z variabilních fragmentů váže na CD3 receptor na T lymfocytu, druhý fragment vytvoří spojení s nádorovou buňkou vazbou na konkrétní antigen. U prvního zástupce této lékové skupiny blinatumomabu je tímto antigenem protein CD19 na povrchu maligních B buněk. Takto stimulované cytotoxické T lymfocyty jsou pak lépe schopné rozpoznat nádorově změněné B lymfocyty.
Zdroj: