Evropská dohoda chrání zdravotníky před zraněním

Stejně jako například u lékových pochybení ani zde většinou nejde o selhání jedince, ale o selhání systému - a systémovými opatřeními lze až třem čtvrtinám těchto zranění předejít. Česká republika, stejně jako všechny státy EU, má povinnost zavést požadavky evropské směrnice do vlastní legislativy během tří let, tedy do května 2013.

Zároveň by měla stanovit účinné, přiměřené a odrazující sankce za jakékoli porušení povinností vyplývajících z této normy. Iniciátorkou dokumentu byla britská poslankyně Evropského parlamentu Elizabeth Lynneová. Při rozpravě před jeho schválením připomněla některé konkrétní osudy zdravotníků: "Vzpomeňme například Juliet Youngovou. Juliet byla zdravotní sestra, která zemřela v roce 2008, sedm let poté, co se v jedné londýnské nemocnici nakazila virem HIV při odběru krve nakaženému pacientovi. Píchla se o jehlu, která jí při odebírání vzorku vyklouzla. Nebo uveďme případ stomatologické zdravotní sestry, která pracovala ve vězení a píchla se o jehlu, když dávala injekci vězni, jenž měl hepatitidu A, B a C a byl HIV pozitivní. Představte si to hrozné čekání. Nyní zjistila, že se nakazila hepatitidou typu C. Tato zdravotní sestra spolu s řadou dalších stále pořádá kampaně upozorňující na tento problém."

V dané souvislosti E. Lynneová uvedla, že v Evropské unii dojde každý rok k více než milionu poranění zdravotníků injekčními jehlami. Nejohroženější skupinou jsou sestry, ale riziko se týká všech kategorií pracovníků ve zdravotnictví - od lékařů po personál prádelen a úklidových služeb.

Zmíněná směrnice vznikla z rámcové dohody o prevenci poranění ostrými předměty mezi Evropským sdružením nemocničních a zdravotnických zaměstnavatelů (HOSPEEM) a Evropskou federací odborových svazů veřejných služeb (EPSU). "Tato dohoda zaměstnavatelů a zaměstnanců je svým způsobem zcela unikátním evropským právním instrumentem, který na národní úrovni nemá ve většině členských států obdobu," uvedl český evropský poslanec Oldřich Vlasák.

Dohoda sleduje především následující cíle:
* dosáhnout co nejbezpečnějších pracovních podmínek pro zdravotníky i pacienty,
* předcházet bodným poraněním všemi typy ostrých předmětů,
* společně postupovat v prevenci rizik, vzdělávání a praktickém nácviku zacházení s ostrými předměty,
* nastavit jednotný postup stanovující koncepci hodnocení rizik, prevenci rizik, rozšíření povědomí o takovýchto poraněních a jejich monitoring.

Největší problém je dnes hepatitida C

Důležitost zmíněných opatření jistě dokládá i fakt, že některé státy Evropské unie již přijaly vlastní závazné směrnice či legislativní opatření, a to ještě před přijetím celoevropského opatření. Mezi tyto státy patří například Německo (směrnice TRBA 250), Anglie či Španělsko (Madrid law). V České republice danou problematiku řeší například metodický návod ministerstva zdravotnictví o prevenci virového zánětu jater nebo metodické opatření k řešení problematiky infekce HIV/AIDS.

Velkým problémem je, že zdravotníci podobné úrazy často nehlásí - vnímají je jako vlastní chybu, na kterou raději neupozorňují. Odhaduje se, že nenahlášeno zůstává 40 až 75 % poranění. Také proto se v ustanovení 11 dohody sociálních partnerů zmiňuje ohlašovací povinnost spojená s kulturou neobviňování.

Naštěstí, i když se zdravotník zraní při ošetřovaní infikovaného nemocného, není zdaleka riziko přenosu absolutní. Po bodnutí jehlou použitou u pacienta s infekčním onemocněním se orientačně udává riziko nakažení hepatitidou typu B 1 : 3, u hepatitidy typu C 1 : 30 a u HIV 1 : 300. Záleží na celé řadě dalších parametrů - virové náloži pacienta, imunitním stavu pracovníka, hloubce poranění, množství přenesené krve, dobou mezi poraněním a dezinfikováním rány.

V současné době je největším problémem přenos hepatitidy C. Hepatitida B představuje menší riziko díky plošné vakcinaci zdravotníků. Nejzávažnější dopad by měl přenos HIV, ten je naštěstí velmi vzácný. V České republice k profesionální nákaze zdravotníka zatím nedošlo, avšak i když je nebezpečí malé, je reálné.

Podle směrnice zaměstnavatel učiní v případě poranění zdravotníka ostrým předmětem okamžité kroky k zajištění péče o zraněného zaměstnance, včetně poskytnutí postexpoziční profylaxe - léčby, která riziko přenosu výrazně snižuje. Ta připadá v úvahu především pro prevenci přenosu HIV. "Je na zraněném, zdali se pro ni rozhodne. Upozorňujeme jej, že taková léčba bývá doprovázena poměrně výraznými nežádoucími účinky," uvádí doc. MUDr. Marie Staňková, vedoucí AIDS centra FN Bulovka v Praze.

Postexpoziční profylaxe HIV trvá čtyři až šest týdnů. Nejde o levnou terapii - kompletní léčba stojí kolem třiceti tisíc korun. Při riziku profesionálního přenosu je zdarma, ostatní osoby, které se obávají například následků rizikového sexuálního styku (s výjimkou znásilnění), ji musejí hradit.

Před tím je však třeba provést podrobnou analýzu případu. Pokud pacient nemá aktuální vyšetření na HIV, je nutné je doplnit. Rychlotesty umožní získat výsledek během několika minut, vždy by pak mělo následovat standardní vyšetření. S vyšetřením na HIV musí pacient souhlasit.

"Pokud je pacient pozitivní, měl by se zraněný co nejrychleji dostat do některého z AIDS center. To nejprve posoudí informace o HIV pozitivním. Záleží, v jaké fázi léčby se nacházel, jak byl léčen, a jaká je tedy u něj pravděpodobná virová nálož. AIDS centra jsou mezi sebou propojena, není problém získat tyto informace v kterémkoli z nich," vysvětluje M. Staňková.

Dobrým řešením jsou bezpečnostní kanyly

Zvýšené riziko poranění ostrými předměty je nejčastěji spojeno se spěchem, rozrušením, nepozorností a předáváním předmětů z ruky do ruky. Vyšší tendence ke vzniku rizikových situací bývá pozorována při únavě, péči o nespolupracující pacienty nebo při práci v personálně oslabeném týmu. Zkušenost ukázala, že obrovské množství zdravotníků se zraní až po výkonu, když se na jehlu snaží vrátit kryt. Směrnice proto vysloveně říká, že s okamžitou platností se zakazuje vracení krytů na použité jehly.

Jedním z opatření, jež mohou riziko zranění snížit o desítky procent, je důsledné používání bezpečnostních kanyl. V některých zemích Evropské unie je již povinnost používat výhradně zdravotnické prostředky s bezpečnostními prvky dána zákonem. Česká republika mezi ně zatím nepatří - záleží na managementu konkrétního zdravotnického zařízení, zda se pro tento krok rozhodne.

První českou nemocnicí, která začala používat ve všech svých provozech bezpečnostní kanyly, je FN Plzeň. Denně zde takto zajišťují na 800 žilních vstupů. Nový typ používají zdravotníci od začátku roku a od té doby klesl počet bodných poranění zhruba o 40 procent. Nová kanyla má kovový klip, který při vytahování jehly po zavedení kanyly hrot bezpečně přikryje.

"Pokud dojde při poranění k přenosu infekce na zdravotnického pracovníka, dochází především k jeho psychické a zdravotní újmě. Sekundárně pak k personálnímu oslabení provozu a výrazným ekonomickým nákladům, spojeným s léčbou onemocnění, způsobeného poraněním kontaminovaným materiálem," vysvětluje Bc. Andrea Vorlíková, MBA, náměstkyně ředitelky FN Plzeň pro ošetřovatelskou péči.

Podobnou cestou šla i například FN Brno - zde se díky zavedení těchto prostředků podařilo snížit počet pracovních úrazů v důsledku poranění jehlou o více než dvě třetiny. V letošním roce nebyl dosud žádný podobný případ zaznamenán.

Z menších zdravotnických zařízení je možné zmínit šumperskou nemocnici. Tam se loni, ještě před zavedením bezpečnostních kanyl, zranilo 15 zdravotníků.

Neméně rizikové je subkutánní podávání léků - možná je to tím, že při obrovském množství aplikací mají zdravotníci sklon tento výkon podceňovat. Také zde se dá požadavkům směrnice EU výrazně přiblížit, a to používáním inovativních předplněných stříkaček s ochrannými mechanismy, které zvyšují bezpečnost jak samotného pacienta, tak i veškerého zdravotnického personálu, který s lékem manipuluje.

Tyto nové mechanismy byly uvedeny v letošním roce také na český trh. Principem mechanismu je automatické vysunutí bezpečnostního krytu po ukončení aplikace. Systém je konstruován tak, aby při aplikaci pouze jednou rukou minimalizoval riziko poranění. Na českém trhu je tento inovativní automatický mechanismus využit například u předplněných stříkaček s nízkomolekulárním heparinem.


___________________________________________________________________________________________

Dodržujte zásady při likvidaci ostrých předmětů

* Nenasazujte chrániče na jehly
* Neoddělujte stříkačky a jehly
* Používejte nádoby odolné proti propíchnutí, pevné, uzavíratelné, označené
* Nádoby nepřeplňujte
* Při likvidaci ostrých předmětů je nevhodné používat: PET lahve, papírové krabice 

____________________________________________________________________________________________

Hygienická opatření při bodném poranění

* Umyjte si důkladně ruce mýdlem a vodou
* Dezinfikujte místo poranění dezinfekčním prostředkem s virucidním účinkem
* Zajistěte spontánní krvácení několik minut, ránu nemačkejte, netraumatizujte
* Proveďte znovu dezinfekci
* Poranění nahlaste vedoucímu pracovníkovi, zaznamenejte do dokumentace (kniha úrazů)
* Odeberte krev na vyšetření protilátek hepatitid VHA, VHB, VHC a případně na další testy (HIV, LU apod.)
* Konzultujte a dle potřeby zajistěte imunoprofylaxi dle zvyklostí zařízení (epidemiolog, závodní lékař, infekční oddělení)
* Další odběry krve provádějte dle zvážení rizika po dobu až jednoho roku po poranění (lékařský dohled)

Zdroj: Medical Tribune