Evropa už směrnici pro zdravotnictví nechce
V rozpravě ke zprávě vystoupila i česká europoslankyně Zuzana roithová. V části věnované úhradám zdravotní péče poskytnuté v zahraničí zdůraznila, že Evropská komise a členské státy se budou muset co nejdříve dohodnout o tom, co se považuje za „nemocniční neakutní péči“. Nárok na její proplacení má totiž jen ten pacient, kterému ji předem schválí jeho zdravotní pojišťovna v domovské zemi. Z. roithová kritizovala i samu skutečnost, že Evropský parlament loni vyňal zdravotnictví ze Směrnice o službách na vnitřním trhu, čímž způsobil, že dnes není právo Evropanů na čerpání zdravotní péče v zahraničí legislativně upraveno. Evropskou legislativu suplují jen rozsudky Evropského soudního dvora v konkrétních případech, které slouží jako modelové příklady.
Poslankyně EP Z. roithová také podpořila zlepšování informovanosti pacientů o kvalitě zdravotnických zařízení, které by podle ní mělo vést ke zvýšení důvěry v zahraniční zdravotnictví a podpořit mobilitu osob a pracovních sil v EU. „Žádáme Evropskou komisi a členské státy o koordinaci systémů řízení kvality zdravotní péče, aniž by EU zasahovala do pravomocí států. Klíčem jsou programy Patient Safety a národní či mezinárodní akreditace nemocnic i ambulancí,“ prohlásila Z. roithová a dodala: „Pokud pacient bude mít informaci, která nemocnice v zahraničí dodržuje dobrovolné mezinárodní či národní standardy, bude mít větší jistotu, že bude ošetřen bezpečně, i když třeba nemluví cizím jazykem.“
Evropští poslanci ve schválené zprávě požádali Evropskou komisi, aby navrhla vhodný nástroj, kterým by kodifikovala právní ustanovení Evropského soudního dvora týkající se poskytování zdravotní péče v zahraničí. Nepožadují však ani znovuzačlenění zdravotnictví do Směrnice o službách na vnitřním trhu, ani specifickou direktivu pro zdravotnické služby.
Ambulantní služby posvěceny
Na současném stavu věcí se tedy nic nemění. Bez předchozího souhlasu domovské zdravotní pojišťovny mohou pacienti v zahraničí čerpat pouze ambulantní a neodkladnou péči. V případě ambulantních služeb, které Evropský soudní dvůr již dříve označil za služby jako každé jiné a pro něž tedy platí pravidla volného pohybu, platí pravidlo, že je občan EU může čerpat svobodně v kterékoli zemi. Musí je však na místě uhradit hotově a jeho zdravotní pojišťovna mu je po návratu proplatí – ovšem jen do výše částky, kterou za stejný výkon proplácí tuzemským poskytovatelům. Pokud jde o neodkladnou péči, zdravotnická zařízení ji v EU poskytují na základě evropského průkazu pojištěnce (pozn. red.: který už dnes vlastní např. všichni klienti VZP). Pacient na místě nic neplatí a zahraniční pojišťovna si s českou vzájemně péči proplatí prostřednictvím Centra mezistátních úhrad.
Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 17/2007, strana B2
Zdroj: