EUCOMED – kvalita, inovace, kooperace
Začněme tím, jaká je vůbec dle vašeho názoru role inovativních medicínských technologií v moderní medicíně 21. století. Co vše může dnes toto průmyslové odvětví nabídnout a jaká je schopnost, připravenost a vůle zdravotnických systémů a vlád jednotlivých zemí nové technologie absorbovat a také hradit?
Myslím, že z pohledu lékařů i z pohledu veřejnosti jsou právě nové technologie spolu s novými vědeckými poznatky považovány za hlavní zdroj pokroku medicíny. Přinášely do diagnostiky i léčby naprosté většiny chorob, do celé zdravotní péče, zásadně nové možnosti v celé dosavadní historii, a tím spíše to platí dnes. Příkladem mohou být např. perkutánní koronární intervence včetně implantací stentů, které revolucionalizovaly léčbu pacientů s akutními koronárními syndromy a zachraňují desetitisíce životů.
Platí také, že přínosy tohoto vývoje se projevují jak v každodenní klinické praxi, tak i v socioekonomické sféře. Účinnější prevence a léčba je cestou nejen ke zdravějším jedincům, nýbrž i ke zdravější, a tedy bohatší společnosti. A protože to si stále více uvědomují i organizátoři a plátci zdravotní péče a také politici, jsem optimista i pokud jde o ochotu vlád jednotlivých zemí tento vývoj nadále podporovat.
Někdy se ovšem ozývají hlasy, že techniky je v medicíně více, než je zdrávo, že se pacient lékařům za všemi těmi monitory ztrácí a že lékař komunikuje více s počítači než s nemocnými. Jak byste jim oponoval?
Myslím, že je to nesprávný pohled. O tom, jaký je vztah mezi lékařem a pacientem, nerozhoduje technika – vztah může být dobrý či špatný ať už s ní, nebo bez ní. Já jsem naopak přesvědčen, že moderní technika usnadňující, urychlující a zefektivňující diagnostiku a léčbu může lékaři ušetřit mnoho času, a dotyčný pak má šanci věnovat se svým pacientům a komunikaci s nimi. Zda to udělá, závisí ovšem jen na něm.
Průmysl medicínských technologií v Evropě dnes nabízí mimořádně široké spektrum výrobků a služeb – od nejjednodušších injekčních jehel a obvazových materiálů přes pomůcky pro sluchově postižené či nepohyblivé pacienty až po sofistikované implantáty nahrazující některé funkce srdce či mozku nebo dialyzační přístroje a jiné umělé náhrady orgánů. Rovněž spektrum členských organizací EUCOMEDU je široké a různorodé – od nejmenších národních výrobců až k panevropským produktovým asociacím či akademickým pracovištím; EUCOMED dnes reprezentuje nejméně 4 500 designerských, výrobních a dodavatelských organizací, jejichž produkty slouží v diagnostice, léčbě, rehabilitaci i prevenci nejrůznějších chorobných stavů. Je vůbec reálné, aby EUCOMED byl skutečným „hlasem“ celého evropského průmyslu medicínských technologií? A je tento hlas dostatečně slyšen a respektován?
Naše organizace byla založena zhruba před čtvrtstoletím a v první etapě své existence plnila hlavně funkci regulační, normotvorné a kontrolní agentury. V další fázi pak převážila její role reprezentanta průmyslu medicínských technologií, v níž napomáhala Evropské komisi definovat priority v oblasti zdravotnické techniky. A konečně v současné době je stále více chápána jako „centrum kompetence“ pro celou oblast medicínských technologií a významný partner Evropské komise v diskusích o budoucnosti medicíny a zdravotní péče jako takové. Proto i když reprezentuje celkem 27 národních asociací a 65 spolupracujících firem a společností, a vytváří tedy jakousi „dvojitou síť“, daří se jí formulovat společná stanoviska a jejímu hlasu je nasloucháno.
Klíčovými hodnotami, které EUCOMED zdůrazňuje, jsou inovace, hodnoty a spolupráce. Průmysl vyrábějící medicínské technologie je jedním z nejinovativnějších průmyslových odvětví, je inovacemi doslova poháněn. Uvádí se, že průměrný životní cyklus produktu je zde kolem osmnácti měsíců – pak je nahrazen novým lepším, výkonnějším, kvalitnějším. Nelze se tedy divit, jestliže evropský průmysl medicínských technologií reinvestuje do výzkumu a vývoje až 6,3 % prostředků z prodejů, čili přibližně 3,8 miliardy eur ročně. Proč je ve vašich podnicích tlak na inovace ještě větší než v celém ostatním průmyslu?
Odpověď je jednoduchá a určitě vás nepřekvapí – protože na konci veškerého našeho snažení jsou zdraví a životy pacientů. To je definitivní a hlavní kritérium úspěšnosti naší práce. Právě tato lidská dimenze nás odlišuje od všech ostatních průmyslových odvětví, a právě to nás nutí – přestože životnost většiny našich řešení je relativně krátká, a musejí tedy být trvale inovována – sledovat a dodržovat veškerá kritéria kvality. Kromě toho se stále snažíme o to, abychom se co nejvíce přibližovali potřebám lékařů, sester a jejich pacientů.
Máte od nich dostatečnou zpětnou vazbu, která vám pomáhá produkci dále zdokonalovat?
Já sám jsem začínal svou profesionální kariéru jako chirurg, tedy v nejtěsnějším kontaktu s klinikou a pacienty, a tento kontakt považuji za velmi důležitý i dnes. Řekl bych dokonce, že bez trvalé kontinuální komunikace by průmysl medicínských technologií vůbec nemohl existovat. Musíme mít stále na paměti, že naším jediným úkolem je zvyšovat efektivitu a bezpečnost jejich práce a zkvalitňovat péči o nemocné. Čím dokonalejší bude naše kooperace, tím lépe pro každého z nás. Nevyrábíme zboží na sklad nebo do výkladních skříní, nýbrž ke každodenní péči o nemocné. Proto potřebujeme vědět, co lékaři a sestry k této své péči potřebují. A proto je dobře, že dnes nejméně 85 % podnětů k inovacím přichází právě od lékařů, z primární interakce s nimi.
Setkáváte se zde v Praze se svými kolegy proto, abyste diskutovali o nových potenciálních talentech pro manažerské pozice. Jaká jsou podle vašeho názoru a vašich zkušeností kritéria úspěšného manažera?
Dobrý manažer musí být především dobrým člověkem, kvalitní lidskou bytostí, které záleží na ostatních a které si ostatní mohou vážit. Kromě toho musí být schopen stále se učit něčemu novému, vzdělávat se a rozvíjet – podobně, jako je tomu u lékařů.
Dejme tomu, že člověka s takovými vlastnostmi a schopnostmi objevíte. Jak ho budete přesvědčovat, že pro něj bude optimální budovat kariéru právě v průmyslu medicínských technologií? Proč by právě ten měl být zajímavější a atraktivnější než jiná průmyslová odvětví?
Protože lidský život je relativně krátký, a i když se člověku podaří prosadit se a udělat úspěšnou kariéru, potřebuje pro pocit úspěšně prožitého života ještě něco navíc – totiž vědomí, že jeho život a kariéra měly hlubší smysl. A průmysl medicínských technologií nabízí příležitost pro ty, kteří chtějí nejen uplatnit své schopnosti a kreativitu, ale také pocítit uspokojení z toho, že jejich práce slouží druhým lidem.
Medicínské technologie pomáhají prodlužovat a zkvalitňovat lidské životy, zmírňovat či odstraňovat bolest a utrpení, léčit úrazy a handicapy nebo kompenzovat jejich následky – jejich role v moderní medicíně je nezastupitelná. Zvyšují jak kvalitu péče o nemocné, tak kvalitu jejich život a. Je právě to hlavním důvodem skutečnosti, že průmysl medicínských technologií tak důsledně respektuje platné normy a předpisy, zákony i etická pravidla?
Zcela určitě, protože pro průmysl medicínských technologií je základním požadavkem zachovat si absolutní důvěryhodnost. Mimořádně důležité je ale dnes především nacházet a udržovat rovnováhu – na jedné straně jsou nezbytné ty nejvyšší technické, legislativní i etické normy a standardy, na straně druhé je ale nutné zajistit, aby nic z toho nezpomalovalo a nebrzdilo potřebný vývoj.
Na nejrůznějších medicínských technologiích jsou závislé miliony pacientů – doma, v lékařských ordinacích, v nemocnicích, na katetrizačních a operačních sálech, v léčebnách dlouhodobě nemocných atd. Produkce průmyslu medicínských technologií dnes představuje nejméně 500 000 různých produktů. Přitom ale medicínské technologie představují méně než 7 % celkových výdajů na zdravotnictví – což je velmi skromný podíl ve srovnání s benefitem, který tyto technologie lidstvu poskytují. Souhlasíte se mnou? A vidíte potřebu a možnost tento podíl zvyšovat?
Myslím, že máte pravdu – je zde obrovský prostor pro další rozšiřování naší nabídky i pro její neustálé inovace. Přitom však nemusí jít jen o nové a nové produkty, ale také o přidanou hodnotu tváří v tvář novým problémům. Dokážeme-li nabídnout řešení problémů souvisejících se stárnutím populace, s přibýváním osob s chronickými onemocněními, s výskytem nových chorobných stavů a syndromů apod., pak o svůj podíl nebudeme muset bojovat – bude se zvyšovat automaticky.
Vy sám jste studoval medicínu na univerzitách v Rennes a v Paříži, věnoval jste se buněčné biologii a transplantační imunologii, pracoval jste jako chirurg, strávil jste mj. delší čas na transplantačním oddělení Univerzitní nemocnice v Pittsburghu pod vedením proslulého prof. T. E. Starzla, jste autorem řady článků a kapitol z oblasti hepatologie či transplantace jater… V čem podle vás spočívá hlavní rozdíl mezi působením v klinické praxi a akademickém výzkumu na jedné straně a v prostředí výzkumu a výroby lékařských technologií na straně druhé?
Připomněl jste mi dobu před dvaceti lety, na kterou velmi rád vzpomínám – měl jsem tehdy jako chirurg možnost každodenně a přímo pomáhat svým pacientům. Jenže dnes vidím, že tehdy jsem měl navzdory veškeré své snaze naději pomoci nejvýše pěti stovkám lidí za rok. Naopak moje nová role mi umožňuje pozitivně ovlivnit životy milionů.
Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 12/2008, strana B4
Zdroj: