Etika a posilování kognitivních funkcí

V současnosti je na trhu hned několik léků, jež posilují paměť, zvyšují soustředěnost a schopnost plánovat a zároveň potlačují impulsivní a riskantní jednání. Lékaři je předepisují pacientům s neuropsychiatrickými poruchami. Předepisují se však i zdravým lidem, např. pro zvládnutí obtíží spojených s prací v třísměnných provozech. Stále častěji jsou ale tyto léky užívány širší laickou veřejností mimo jakoukoli kontrolu lékařem.

Sahakianová a Morein-Zamirová ve svém komentáři docházejí k závěru, že užívání léků posilujících kognitivní funkce je v případě pacientů s neuropsychiatrickými poruchami, jako je Alzheimerova choroba, případně dětská hyperaktivita, naprosto opodstatněné, pokud efekt léčby není zastíněn jejich nežádoucími účinky. Staví se i za užívání léků posilujících kognitivní funkce mnohem širším spektrem pacientů, jimž tyto léky doposud běžně předepisovány nejsou. Jako příklad uvádějí schizofreniky, kteří trpí z dlouhodobého hlediska významným zhoršením kognitivních funkcí a následně i výrazným poklesem kvality života. Britské psychiatričky se přitom odvolávají například na výsledky studí, které prokázaly u schizofreniků zvýšení kognitivní flexibility při užívání modafinilu určeného primárně pro léčbu narkolepsie.

S opatrností přistupují autorky komentáře k otázce léčby neuropsychiatrických poruch u dětí a adolescentů. Jako příklad uvádějí léčbu poruch pozornosti a hyperaktivity atomoxetinem a methylfenidátem, které zvyšují hladiny noradrenalinu. Tyto léky jsou pro mnohé dětské pacienty nesporným přínosem. Na druhé straně je však jejich dlouhodobé užívání spojeno i s některými nepříznivými nežádoucími účinky, jako je například zpomalení růstu. I když je hledání kompromisu mezi přínosy a riziky někdy složité, Sahakianová a Morein-Zamirová jsou přesvědčeny, že lékaři jsou i v těchto případech s to nalézt adekvátní řešení.

Povzbuzení nejen při zdravotních indikacích

Za mnohem závažnější problém považují obě psychiatričky užívání léků pro posílení kognitivních funkcí zcela zdravými lidmi, jež probíhá mimo jakoukoli lékařskou kontrolu. Tento fenomén je v současném světě na vzestupu. Obě autorky odmítají názor, že toto užívání léků posilujících kognitivní funkce musí být společností nutně vnímáno jako nežádoucí. V některých situacích může být tolerováno. Jako příklad uvádějí dispečery letového provozu nebo lékaře a sestry pracující v dlouhých směnách. Jejich namáhavá práce s sebou nese i riziko chyby, jež může mít fatální následky. Přinejmenším část veřejnosti by nic nenamítala proti tomu, aby se toto riziko snížilo i tím, že by představitelé těchto profesí užívali při enormní zátěži léky posilující kognitivní funkce. V některých situacích může být užívání těchto léků dokonce doporučováno, např. u ostrahy letišť nebo u vojáků v bojových akcích. Poslední příklad není ryze hypotetický. Modafinil užívali během války v Perském zálivu američtí piloti, aby snáze zvládali náročné noční lety.

Léky jako je methylfenidát nebo modafinil se stále častěji užívají v akademickém světě. V anonymním průzkumu mezi více než tisícovkou amerických vysokoškoláků se 16,2 % přiznalo k užívání pokoutně získaných léků na předpis s cílem dosáhnout lepších studijních výsledků. V drtivé většině brali methylfenidát pro lepší soustředění při přípravě na zkoušky. Mnozí však užívají tento lék i před nejrůznějšími večírky, kde chtějí spolužákům imponovat tím, jak jim „to pálí“. Nezanedbatelná skupina studentů bere methylfenidát víceméně pravidelně dvakrát až třikrát v týdnu.

Mezi vědci a vysokoškolskými učiteli v Americe i Evropě se rozmáhá užívání modafinilu. Někteří jej berou jen při problémech s cirkadiánní rytmicitou narušenou lety napříč časovými pásmy. Mnozí ale tento lék užívají zcela cíleně ke zvýšení duševní výkonnosti pro plnění naléhavých či obtížných úkolů.

Nejasná rizika u zdravých lidí

Dlouhodobé užívání zmíněných léků zdravými lidmi nebylo nikdy prověřováno, a jeho rizika jsou proto nejasná. Pokušení je ale v mnoha případech silnější než obavy z nežádoucích účinků. Trend je jasný. Methylfenidát užívá stále více studentů a věk, kdy s tím začínají, se neustále snižuje.

„Vzhledem ke globálnímu trhu s léky s jejich extrémně snadnou dostupností přes internet nebude možné zastavit šíření prostředků pro zvýšení duševní výkonnosti,“ konstatují v komentáři v Nature Barbara Sahakianová a Sharon Morein-Zamirová. „Hon za svépomocným zvyšováním schopností v duševní oblasti nabude stejné intenzity, jaké jsme dnes svědky v oblastech kosmetiky nebo pohlavních funkcí.“

Přijetí či odmítání léků zvyšujících duševní výkonnost nebude nikdy zcela jednoznačné. Jeho přijetí napomáhá fakt, že např. zvýšení duševní výkonnosti prostřednictvím kofeinu v nejrůznějších nápojích má poměrně dlouhou tradici a není vnímáno negativně. Nikdo si nemyslí, že by student, profesor nebo manažer vděčil za své úspěchy výhradně vypitým šálkům kávy. Řada lidí vnímá tablety modafinilu či methylfenidátu jako obdobu kofeinu v nápojích.

V určitých situacích může být užívání léků pro posílení kognitivních funkcí vnímáno přeci jen negativně. Neúspěšný účastník konkursu poražený konkurentem, který si pomohl takovým lékem, se bude cítit ukřivděně. Zaměstnavatel může dojít naopak k závěru, že uchazeč, který ve snaze získat zaměstnání sáhl po lécích, prokázal zvýšenou míru loajality, a bude jeho počin hodnotit pozitivně. Není pochyb o tom, že firma, jejíž zaměstnanci by zvyšovali svou duševní zdatnost léky, by byla výkonnější a snáze by se prosazovala proti konkurenci. Její personál by například snáze zvládal úkoly, jež je nutno dokončit v šibeničních termínech.

To zakládá riziko nepřímého nebo i zcela nezastíraného nátlaku na zaměstnance, aby prostředky pro posílení kognitivních funkcí užívali. Rozložení rizik a zisků je přitom nerovnoměrné. Firma může na zvýšení výkonnosti svých pracovníků vydělat. Rizika spojená s nežádoucími účinky léků nebo s nadměrným přepínáním fyzických i duševních sil nese především zaměstnanec. Modafinil například ovlivňuje i příjem potravy. U vojenských pilotů, kteří jej dlouhodobě užívali, se nyní zkoumá, zda to nepřispělo k jejich obezitě po odchodu z aktivní služby.

Veřejná diskuse je vítána

Většina dnešních léků vyvolává mírné zlepšení v některých druzích duševní činnosti. Jiné druhy činností nejsou ovlivněny, nebo na ně mají léky dokonce negativní efekt. Například methylfenidát sice zvyšuje pozornost, ale za určitých okolností zhoršuje prostorovou orientaci. Člověk, který si zvýšil duševní výkonnost lékem, může podávat lepší výkony v zaměstnání, ale v soukromém životě může být v některých oblastech naopak kognitivně handicapován.

Podle Sahakianové a Morein-Zamirové je do budoucna nutno počítat s tím, že efekty léků posilujících kognitivní funkce budou narůstat a jejich negativní účinky budou stále zanedbatelnější. Pak bude nutné se vážně zabývat tím, jak jejich masové užívání změní společnost. Mohou například zvýšit nerovnost uvnitř společnosti, protože někdo si je bude moci dovolit, zatímco jiným zůstanou z ekonomických důvodů nedostupné.

Hledání optimálního řešení této situace není jednoduché. Proto i dokument British Medical Association konstatuje, že BMA nestanovila v otázce zvyšování kognitivních schopností žádnou závaznou linii nebo doporučení. „Vítáme však jakoukoli zasvěcenou veřejnou diskusi o tom, jak by měla společnost na tento vývoj reagovat,“ konstatují autoři dokumentu BMA.

Zdroj: