Eticky „čisté“ lidské kmenové buňky

Etické komplikace
Biomedicínský výzkum vkládá do lidských embryonálních kmenových buněk velké naděje. Mohly by posloužit k buněčným terapiím řady degenerativních onemocnění a předpokládá se, že najdou uplatnění i při léčbě následků nejrůznějších zranění. Základní charakteristika embryonálních kmenových buněk spočívá v tom, že se v laboratorních podmínkách neomezeně množí a mohou se diferencovat na jakýkoli buněčný typ dospělého těla. Lidské embryonální kmenové buňky jsou v drtivé většině získávány in vitro kultivací buněk embryoblastu. Ty pocházejí ze zhruba týden starých lidských embryí ve stadiu blastocysty. Právě v tom tkví kámen úrazu. Na rozdíl od lidského embrya postrádají embryonální kmenové buňky schopnost vývoje v lidské individuum. Mnoho lidí vidí v embryu lidskou bytost a jeho proměnu v embryonální kmenové buňky vnímají jako „vraždu“. V některých zemích, především pak v USA, se stal odmítavý vztah k tvorbě embryonálních kmenových buněk oficiálním stanoviskem. USA nedávají na tento druh výzkumu peníze z federálního rozpočtu. Pokus parlamentu o změnu zvrátil prezident Bush prvním vetem, jež během svých dvou prezidentských mandátů využil. Američtí vědci smějí z federálních zdrojů financovat jen výzkum prováděný na šedesáti oficiálně povolených liniích embryonálních kmenových buněk. Nové linie se za federální prostředky vytvářet nesmějí. Oficiální „sada“ povolených linií embryonálních kmenových buněk se brzy ukázala pro další výzkum jako zcela nedostačující. Nové linie vznikají jen s podporou jednotlivých států nebo s podporou soukromého kapitálu. To významně omezuje rozvoj buněčných terapií. Jen málokterá země může věnovat na výzkum embryonálních kmenových buněk takové prostředky, jaké by byly s to uvolnit americké federální grantové agentury. Zpomalení tohoto odvětví biomedicínského výzkumu v USA má proto globální dopad. Není divu, že vědci hledají z této nepříjemné situace východisko. Snaží se vyvinout postup pro tvorbu embryonálních kmenových buněk, při kterém by lidské embryo neutrpělo žádnou újmu. Dalo by se říci, že usilují o to, aby se vlk nažral a koza zůstala celá. Nejednou se uchylují k řešením, za něž by se nemusela stydět ani pohádková chytrá horákyně.
...

Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 29/2006, strana 17

Zdroj: