Escitalopram a psychoterapie při léčbě OCD
Čtyřiatřicetiletý muž vyhledal sám psychiatrickou ambulanci pro dlouhodobé potíže, docházel několik let k psychologovi, ale má pocit, že se nikam neposunul, potíže má spíš čím dál větší.
Z rodinné anamnézy pacienta je podstatné náhlé úmrtí otce v 38 letech na infarkt, matka byla velmi úzkostná, vztah k ní měl ambivalentní, neustále ho vodila po doktorech, podsouvala mu zdravotní problémy, neustále nad ním lomila rukama, že určitě taky zemře hodně mladý, sama pak zemřela v 55 letech na karcinom. Pacient má ještě mladší sestru, která dochází pro psychické potíže k psychologovi, blíže o ní není informován. Pacient má středoškolské vzdělání, pracuje jako počítačový grafik, je ženatý, ve vztahu je spokojený, i když má pocit, že někdy žena bere všechno na lehkou váhu, mají dvě zdravé děti.
Velmi obšírně a do detailů popíše své obtíže, mnoho let trpí neodbytnými vtíravými myšlenkami, jejichž obsahem jsou především obavy o vlastní zdraví, je si vědom neopodstatněnosti těchto obav, nemyslí si, že by byl opravdu nemocný, ale myšlenky jsou velmi úporné, provázené výraznou úzkostí; aby se mu ulevilo, má potřebu vše detailně popisovat manželce, ta ale už po těch letech otupěla a on má pocit, že ho neposlouchá, což však jeho úzkost spíše dále zvyšuje.
Obavy se netýkají žádného konkrétního onemocnění, vždy po nějaké době se najednou obsah vtíravých myšlenek změní, podstata však zůstává stejná.
Ani opakovaně prováděná různá vyšetření mu úlevu nepřinášejí, jedině nutkavá potřeba líčit detailně myšlenky manželce mu na chvíli uleví. V diagnostickém závěru jsem se vzhledem k nutkavému charakteru nepříjemných myšlenek, výrazné anxietě a kompulsivnímu charakteru zpovědí partnerce přiklonila k diagnóze obsedantně-kompulsivní poruchy.
Pacientovi byla doporučena psychoterapie na principu KBT a léčba antidepresivem, byl nasazen Cipralex v dávce 10 mg, již po měsíci pacient přichází výrazně klidnější, pociťuje zmírnění úzkostí, jsou méně časté nepříjemné myšlenky, které nejsou již tak naléhavé, učí se s problémem aktivně pracovat. Dávka léku byla zvýšena na 20 mg denně, při kontrole po dalším měsíci je patrný výrazný ústup potíží, pacient se cítí výrazně lépe, úzkosti jsou minimální, většinou se objeví po větší zátěži.
Půl roku po nasazení Cipralexu a po několika psychoterapeutických sezeních je již bez významnějších potíží, mírná pohotovost k úzkosti je spíše povahovým rysem pacienta. S léčbou je velmi spokojený, zlepšení jeho psychického stavu také významně prospělo vztahu s manželkou. Cipralex byl zatím i nadále ponechán v dávce 20 mg denně.
Zdroj: Medical Tribune