ERA – nová éra v léčbě plicní hypertenze

Plicní hypertenze k sobě poprvé připoutala zvýšenou pozornost v šedesátých letech minulého století, když významně vzrostla její incidence u nemocných užívajících anorektika (aminorex fumarát), a poté opět o 20 let později, když bylo zaznamenáno zvýšení incidence plicní hypertenze u nemocných léčených fenfluraminem a dexfen‑ fluraminem. Protože jinak se ale považovala za vzácnou a nebyly pro ni k dispozici ani jakékoli terapeutické možnosti, zůstávala v konkurenci s jinými onemocněními kardiovaskulárními či plicními v pozadí. Nicméně v České republice stačí připomenout za vše ostatní jména a práce S. Dauma, V. Ježka, J. Widimského sen. a A. Ouředníka ze 70. let minulého století, jakož i fakt, že Evropská společnost pro fyziologii a patofyziologii dýchání byla v roce 1966 založena právě v Praze, abychom si osvěžili, že zájem o tuto problematiku existuje již několik desítek let. Plicní arteriální hypertenze ovšem dlouho zůstávala nediagnostikována a neléčena vzhledem k diagnostické obtížnosti a nedostupnosti účinné léčby; za těchto okolností platilo, že rychle progreduje do pravostranného srdečního selhání a úmrtí. To se však v posledních dvou desetiletích zásadně změnilo – pokroky v poznání příčin a mechanismů tohoto onemocnění, jakož i v diagnostických a především terapeutických možnostech, změnily toto dříve fatální onemocnění v chorobu, která je sice stále ještě neléčitelná, nicméně u řady pacientů dlouhodobě dobře kontrolovatelná na ambulantní bázi.
...

Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 8/2006, strana 1

Zdroj: