Epigenetické změny a obezita

Dědičné vlohy pro obezitu nemusejí být záležitostí odchylek v genomu, ale mohou mít charakter epigenetických změn. Dokazují to výsledky studie, kterou v prestižním lékařském časopisu Science Translational Medicine uveřejnil tým vedený Andrewem Feinbergem z Johns Hopkins University School of Medicine v Baltimoru.

Genetici sledovali methylaci cytosinu v DNA u 74 dobrovolníků, kteří se významně lišili s ohledem na míru obezity. První vyšetření odhalilo celkem 227 oblastí DNA, kde se zkoumaní dobrovolníci významně lišili mírou methylace. Methylace jako epigenetická změna významně ovlivňuje expresi genů.

Obecně platí, že čím vyšší je míra methylace DNA, tím nižší je exprese methylovaných sekvencí. Methylace DNA podléhá do určité míry vlivům z vnějšího prostředí. Proto vědci analýzy u všech dobrovolníků s odstupem 11 let zopakovali. Z 227 variabilně methylovaných sekvencí zůstalo u jednotlivých dobrovolníků obdobně methylovaných 119 sekvencí. Následně byl stav těchto 119 sekvencí vztažen k míře obezity každého dobrovolníka. Celkem se tak podařilo odhalit 13 genů, jejichž methylace má vazbu na nadváhu či obezitu. Patří k nim i gen PRKG1, který sehrává u modelových živočichů významnou roli v regulaci příjmu potravy.

Feinberg a jeho spolupracovníci předpokládají, že methylace těchto genů je výsledkem působení faktorů vnějšího prostředí v prenatálním nebo časně postnatálním období.

Svůj podíl může mít například výživa matky během gravidity nebo dieta novorozence. Míra methylace některých sekvencí je však zároveň pod kontrolou genomu. Definitivní verdikt, nakolik jsou epigenetické změny svázané s obezitou důsledkem vnějších vlivů a nakolik jsou dědičné, bude možné vynést až na základě výsledků dalších výzkumů.

Zdroj: Medical Tribune