Epidemie stále představují hrozbu

Poliomyelitida, spalničky, pravé neštovice, brucelóza. To jsou příklady nemocí, které se podařilo eradikovat, nebo alespoň výrazně eliminovat. Příroda však nesnáší vakuum, a tak se objevily hrozby nové - AIDS, multirezistentní TBC či nosokomiální infekce. Přinést co nejvíce poučení z epidemií minulých pro řešení problémů současných bylo cílem semináře, který začátkem ledna proběhl v prostorách pražského Valdštejnského paláce.

Setkání zahájila RNDr. Eva Aldová, CSc., svou osobní vzpomínkou na zásah České pomocné akce při epidemii skvrnitého tyfu na sklonku druhé světové války v Terezíně. Jak uvedla, předpokladem úspěchu tehdy byla až vojenská organizovanost a důslednost. Zvládnutí této nákazy si ale vyžádalo oběti i na straně zdravotníků. Celkem zemřelo patnáct lékařů, patnáct ošetřovatelek a třináct pomocníků odvšivovacích stanic z řad bývalých vězňů ghetta a čtyři členové České pomocné akce, mezi nimi i čerstvá absolventka ošetřovatelské školy.  

RNDr. Marie Brůčková, CSc., připomněla, že dalším zaznamenáníhodným výročím je 25 let od objevení viru HIV. První prokazatelně HIV pozitivní pacientkou, se kterou se setkali čeští lékaři, byla 27letá studentka z Konga. V roce 1985 byla léčena v Ústí nad Labem a poté, dle tehdejších zvyklostí, repatriována do vlasti. RNDr. Brůčková upozornila, že i když dlouhou dobu byla situace v České republice relativně příznivá, v poslední době záchyt nových případů signifikantně stoupá. „Přibližně od poloviny devadesátých let pro nás v tomto směru největší nebezpečí představuje východní Evropa,“ uvedla M. Brůčková.

Eradikace neštovic by dnes byla obtížnější

Jméno profesora Rašky je spojováno především s eradikací neštovic. Na ní se aktivně podílelo přinejmenším dvacet československých epidemiologů. Na semináři vystoupil jeden z nich, MUDr. Karel Markvart, CSc., který spolu s americkým kolegou osobně v Somálsku ošetřoval posledního člověka, který se přirozenou cestou variolou nakazil - 23letého kuchaře místní nemocnice. Dotažení celé této nesmírně náročné akce by podle něj bylo dnes podstatně obtížnější, ne-li nemožné, vzhledem k tomu, že tehdy ještě fungovala koloniální infrastruktura, se kterou by nyní již nešlo počítat.

U mnoha patogenů je účinná ochrana nemyslitelná bez spolupráce s veterinárními lékaři. Infekcí přenosných ze zvířete na člověka, tzv. antropozoonóz, existuje na dvě stě. Některými z nich se ve svém sdělení zabýval prof. MVDr. Václav Kouba, DrSc. Varoval především před zavlečením animálních infekcí do humánní populace prostřednictvím potravin. „Toto riziko je nesrovnatelně vyšší než v minulosti. Podmínky pro dovoz jsou mnohem měkčí než dříve a systém garancí bezinfekčnosti nefunguje,“ řekl prof. Kouba.

Surveillance - klíčový pojem

Doc. MUDr. Bohumír Kříž, CSc., hovořil o významu sérologických přehledů - systematických sledování hladin konkrétních protilátek ve vybrané populaci. Uvedl několik příkladů, jak sérologické přehledy v minulosti umožnily cílený zásah na ochranu ohrožené skupiny. Bohužel poslední sérologický přehled v České republice proběhl v roce 2001.

Pohled ze zahraničí přinesl profesor Karel Raška mladší, lékař, který nyní působí v New Jersey. Ve svém příspěvku auditorium seznámil se systémem ochrany proti bioterorismu v USA a uvedl také podrobnější informace o dvou případech, kdy americká společnost skutečně bioterorismu čelila. Při tom prvním náboženská sekta bakteriálně kontaminovala saláty v řetězci rychlého občerstvení, ve druhém, závažnějším, šlo o sérii dopisů obsahujících anthrax.

Jednotícím prvkem téměř všech příspěvků byl pojem surveillance, který se někdy do češtiny přepisuje jako epidemiologická bdělost. Od dob prof. Rašky představuje komplexní přístup k infekčním nemocem od prevence a diagnostiky po terapii a následné sledování.

Důležitost tohoto uceleného postupu potvrdila i MUDr. Pavla Křížová. CSc., vedoucí Národní referenční laboratoře pro meningokoky. „Právě díky tomu, že máme zažitou surveillance, jsme například v roce 1993 během několika měsíců rozpoznali, že zde máme hypervirulentní kmen meningokoka, a mohli jsme adekvátně reagovat,“ řekla P. Křížová.

Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 1/2008, strana A5

Zdroj: