eNeschopenky – elektronizace po česku

eNeschopenky si lékaři nemohli vyzkoušet nanečisto, systém byl spuštěn rovnou naostro. Pokud však od 1. ledna nevystaví neschopenku elektronicky, hrozí jim sankce 10 000 korun. Cílem eNeschopenek má být zjednodušení administrativy. Realita je zatím jiná: vystavení eNeschopenky trvá násobně déle. Lékaři posílají hlášení elektronicky OSSZ, pro pacienta ale dál tisknou papírový průkaz práce neschopného. Zpracování eNeschopenek trvá ČSSZ řadu hodin, což znemožňuje např. to, aby si lékař převzal neschopenku vystavenou v nemocnici. Lékaři žádají, aby za práci pro stát dostali zaplaceno. Argumentují tím, že museli nakoupit speciální moduly k softwaru, platí za provoz i za práci IT specialistů. Zvažují žalobu, pokud se s ČSSZ na úhradě nedohodnou. Zeptali jsme se lékařů, nemocnic, MZ a MPSV: Jaké jsou vaše zkušenosti z prvních dní provozu eNeschopenky?

• MUDr. Martin Dudek,

praktický lékař, Dobřichovice

Systém elektronických neschopenek má standardní dětské nemoci. Občas se zasekne, občas něco nefunguje, některé funkcionality nejsou dotažené. S tím vším se dalo počítat a takto velké projekty se obvykle testují několik měsíců i roků, ale tento systém se došil horkou jehlou na konci roku 2019 a nyní se testuje v ostrém provozu. Dodavatelé informačních systémů neměli dost času na implementaci a testování a nyní horečnatě vydávají každou chvíli aktualizace, servisní linky jsou přetížené atd. Problém celého přístupu je ten, že lidé, kteří to vymýšlejí a prosazují, nikdy neseděli v ordinaci a naprosto nechápou, že my lékaři na to nemáme čas a že se potřebujeme soustředit na léčbu, a ne být rozptylováni nějakou nedotaženou administrativou. Dále jsou v systému obsaženy některé naprosto zbytečné věci, bez kterých by se obešel (zejména nesmyslné hlášení trvání PN). Finanční náročnost na bezchybné informační systémy v ordinacích se přehlíží a k nákladům se nikdo nehlásí. Jak z toho ven? Předně doladit systém, zajistit jeho fungování a po dobu ladění akceptovat papírové neschopenky. V druhém sledu ho zjednodušit a zrušit některé nesmysly. A hlavně bych tímto chtěl apelovat na ministryni Maláčovou, aby si k úpravám přizvala zástupce praktických lékařů, kteří vystaví nejvíce neschopenek a kterým její nekompetentnost a bezohlednost nejvíce komplikuje život.

• MUDr. Lukáš Velev, MHA,

chirurg, ředitel Nemocnice Jihlava, p. o.

Vzhledem k tomu, že Nemocnice Jihlava je z důvodů technických i z důvodu zdravého rozumu nucena zatím využívat webovou aplikaci poskytovanou ČSSZ, mohu se vyjádřit k této části. Systém – asi očekávaně – zkolaboval 6. 1. 2020 a byl několik hodin nedostupný. Vystavovali jsme papírové neschopenky na nových formulářích. Potíže se myslím daly čekat. Snad bych je nikomu nevyčítal, každá nová věc má své „porodní“ bolesti. Co bych považoval za chybu, je jistá urputnost českého státu a jeho úředníků při zavádění elektronických nástrojů obecně. Systém byl spuštěn 1. ledna 2020. To je v ČR běžné, jakkoli 1. leden je státním svátkem, co pamatuji. Pochybuji, že byla ten den zajištěna jakákoli technická podpora. Tento nešvar, tedy zahájení čehokoli 1. ledna v 00.00, bezprostředně po odstřelení špuntu z láhve šampaňského, ale nelze mezi úředníky vykořenit. Nebylo také stanoveno přechodné období, např. půlroční. Takže vlastně hned naostro a de iure také pod sankcí. Po eReceptu už podruhé bylo nutno korigovat prohlášeními politiků, že sankce zatím nebudou uplatněny. Právní závaznost takové deklarace je dle mého sporná. Nebyl poskytnut čas a příležitost na spotřebování starých a celkem nákladných formulářů neschopenek. Takže vyhozené peníze a Grétičku Thunbergovou jsme také asi nepotěšili. Záměr dobrý, realizace špatná. Bohužel stále neumíme řídit společnost podle zásady zdravého rozumu.

• MUDr. Zorjan Jojko,

Kardiomed, s. r. o., Praha

Vyjdu nejen ze svých zkušeností, ale především z velmi četných e‑mailů od kolegyň a kolegů z celé ČR, které mi jako předsedovi SAS posílají. Převažuje zcela jednoznačně negativní pohled. Časté výpadky systému, nepředvídatelnost časové zátěže při vypisování neschopenky, obtížnost jejího vystavování v případě cizinců zaměstnaných v ČR a mnoho dalších problémů, které jen potvrzují oprávněnost i našich dřívějších výtek, mě vedou k jednoznačnému přesvědčení, že v současné době by bylo zcela namístě, aby se ministryně práce a sociálních věcí všem lékařům za projekt eNeschopenka veřejně omluvila, přerušila jej, nebo alespoň prosadila přechodné období s možností vypisovat klasické papírové neschopenky bez rizika pokuty. Za správné bych považoval, pokud by MPSV akceptovalo, že nejlepší motivací k zavedení eNeschopenky (vedle toho, že bude opravdu fungovat) by bylo to, pokud by práce s ní byla řádně zaplacena.

• MUDr. Petr Chudomel, MBA,

ředitel Oblastní nemocnice Kolín

Vystavování eNeschopenky je v základní rovině, která odpovídá zákonné dikci, funkční. Nemocniční informační systém Oblastní nemocnice Kolín vystavení formuláře a jeho odchod od 1. 1. 2020 plně umožňuje.

Nezbytné je však ve spolupráci s OSSZ v zájmu dalších návazných kroků a řešení vzniklých situací doladit některé detaily v oblasti přesnější identifikace pracoviště, ve kterém byla eNeschopenka vystavena.

Přínosem těchto kroků by mělo být usnadnění následné komunikace mezi OSSZ a poskytovatelem zdravotních služeb s více pracovišti.

• MUDr. Andrea Vocilková,

kožní ambulance, Praha

PN prakticky nevystavuji, protože spektrum pacientů to nevyžaduje, nebo dokonce z finančních důvodů odmítá. Pokud má někdo závažnější kožní projevy, většinou je nutno řešit tento stav za hospitalizace. Tam už vystaví i potvrzení o pracovní neschopnosti. Přesto jsem pod tlakem okolností objednala a koupila modul, který je součástí ordinačního softwaru a který to umí. Upřímně ale doufám, že ho nebudu muset používat.

• MUDr. Michal Bábíček,

praktický lékař, Chomutov

Vzhledem k tomu, jak je projekt poloelektronické neschopenky špatně připravený a nedotažený, tak je překvapením, že lze alespoň neschopenku elektronicky vystavit a ukončit. Bohužel není pravdou, že by se mělo jednat o zjednodušení či urychlení práce lékaře. Mnoho hodin trvá jen zprovoznění potřebného softwaru na počítači lékaře i sestry. Vystavení poloelektronické neschopenky trvá déle než vypsání papírového formuláře. Prakticky nikdy nesouhlasí nabízené údaje z registru obyvatel či registru zaměstnavatelů a je nutné s pacientem vše opravovat a aktualizovat. V případě, že je pacient v novém zaměstnání krátce a není tímto zaměstnavatelem ještě přihlášen k nemocenskému pojištění, pak je třeba všechny údaje opět dlouze hledat a vyplňovat. Další specifické problémy vznikají u pacientů zaměstnaných v zahraničí. Zatím jsem nepřebíral neschopenku od jiného poskytovatele ani nepředával pacienta s neschopenkou jinému poskytovateli zdravotní péče, takže očekávám ještě další komplikace. Záměrně uvádím, že se jedná o projekt poloelektronické neschopenky, protože tisk papíru pro pacienta a povinnost tam ručně zapisovat termíny kontrol a další údaje je názornou ukázkou diletantského řešení elektronizace. Proč by např. tyto informace nemohly pacientovi přijít v SMS? Další zoufalostí je povinnost potvrzovat elektronicky trvání elektronické neschopenky po 14 dnech a pak minimálně jednou měsíčně, a ještě o tom činit zápis na pacientský papír. Online vedená PN, která trvá a není online ukončena, prostě trvá, proč ještě další potvrzení? Jako zásadní problém vidím i to, že za tuto časově náročnou posudkovou a administrativní práci nehodlá ministerstvo práce a socialistických věcí lékařům nic platit. Naopak, z pozice státní moci arogantně vyhrožuje pokutami. Nicméně stále věřím, že tlakem profesních lékařských organizací na MPSV se podaří většinu nesmyslů odstranit.

• MUDr. Pavel Vepřek,

člen představenstva, Nemocnice Plzeňského kraje a. s.

Obdobné jako se zaváděním eReceptu. Trochu zmatku ve fázi přípravy, pak přechodná nespokojenost po jejich spuštění, když lékaři zbytečně ztráceli čas čekáním na zpracování eNeschopenky Českou správou sociálního zabezpečení, až po současnost, kdy na odezvu nečekají a eNeschopenky bezproblémově fungují. Stejně jako eRecept jsou eNeschopenky takové přenošené dítě, jehož cesta do života byla nepřiměřeně dlouhá a kostrbatá, shodně s eReceptem není jejich podoba optimální, třeba pro jejich nedotažení do plně digitalizované podoby, ale je to další reálný krok k elektronizaci zdravotnictví a státní správy. Takže za nás dobrý.

• MUDr. Vladimír Dvořák, PH.D.,

Centrum ambulantní gynekologie a primární péče, Brno

Zatím v mém centru nemáme žádnou negativní zkušenost, systém funguje bez problémů.

• Mgr. Pavlína Danková,

mluvčí FN v Motole

eNeschopenka od 1. ledna ve FNM funguje, byly vystaveny řádově stovky neschopenek. Vystavení eNeschopenky je jednoduché, rychlé.

Ti, kdo s ní pracují, jsou celkem spokojeni. Stejně rychlé je i vystavení „Hlášení“ různých změn týkajících se již vystavené neschopenky.

Převzetí eNeschopenky od jiného lékaře nebo zdravotnického zařízení je funkční. Odpadly problémy s propisováním šesti kopií papírové neschopenky a nečitelností posledních průpisů. Ušetřil se čas se zapisováním do spisové služby při zápisu jednotlivých položek, když se neschopenky zasílaly v papírové podobě příslušné správě sociálního zabezpečení.

Výpadky konektivity ČSSZ byly krátké, zatím nás vážně neohrozily.

• MUDr. Aleš Chodacki,

náměstek pro řízení zdravotní péče, Krajská zdravotní, a. s.

Krajská zdravotní, a. s., která spravuje nemocnice v Děčíně, Ústí nad Labem, Teplicích, Mostě a Chomutově, se na ostrý start spuštění eNeschopenek připravila v dostatečném časovém předstihu. Lékaři bez problémů na všech zdravotnických pracovištích eNeschopenky vydávají. Společnost Krajská zdravotní jako jeden z největších zaměstnavatelů v Ústeckém kraji bez problémů i v případě pracovní neschopnosti svých zaměstnanců eNeschopenky přijímá.

• MUDr. Cyril Mucha,

praktický lékař, Praha

eNeschopenka funguje jedním slovem nepřátelsky: občas ano, občas ne, někdy nejde odeslat, jindy zase ukončit, občas nejde změnit adresa, pokud přijde např. Slovák, měl by si lékař vzít raději dovolenou, pokud už jde neschopenka odeslat, „visí“ často mnoho hodin kdesi v kyberprostoru. Neobstojí argument, že za některé z těchto chyb mohou dodavatelé softwarů. Pokud by systém byl připraven např. v dubnu, a ne v polovině prosince (pár dní před spuštěním), byly by chyby dávno odstraněné. Neuvěřitelná je též povinnost tisknout papírový výstup pro pacienta, kde jsou dokonce rubriky na dopisování propiskou (!). Po devíti letech úřednické „elektronizace“ opravdu grandiózní výsledek! Paradoxní na celém systému ePN je, že jej vymysleli před lety sami lékaři, resort MPSV ho převzal a následně … zkazil (ale sám ho vydává za své velké vítězství). Murphyovské heslo: „Každý i sebebelepší projekt umí neschopný úředník nakonec zkazit“ zde nebezpečně rezonuje. A aby toho nebylo málo, je zcela opovrhováno časem a prací zdravotníků: resort MPSV nejen nebyl do dnešních dnů schopen mnoha lékařům dodat nové papírové formuláře („ať si pro ně dojedou sami“), ale odmítá posudkovou činnost a agendu kolem PN (která nemá s léčením nic společného) hradit s úsměvným argumentem, že je platí resort ministerstva zdravotnictví. Se stejně logickým argumentem by mohl přijít ministr dopravy a tvrdit, že pacienti jezdí do ordinací vlakem, tudíž musejí lékaři dvě hodiny týdně povinně chodit štípat lístky do vlaku zdarma – mají to přece hrazeno ve výkonech/kapitaci (navíc by si lékaři ještě museli klíšťky koupit sami). Vskutku kafkovská obludnost celé situace graduje na faktu, že na jedné straně resort MPSV za práci nic neplatí, na straně druhé může za tutéž práci udělit lékaři pokutu (nenapadá mě jiné slovo než nevolnictví). Již jsem slyšel argument od několika lékařů, že jasnozřivost MPSV a ČSSZ není asi příliš velká (eufemismus), pokud se cíleně snaží znepřátelit si ty, kteří jediní stojí mezi bezbřehými neschopenkami fluktuantů a dalších, kteří systém PN zneužívají (odhaduje se na cca 15–20 procent) a kterým resort MPSV hradí dávky v neschopnosti. Zaznívá: „Když mně nejsou schopni hradit dokonce ani náklady, proč bych se snažil, mám své medicínské práce dost.“ Obávám se, že tato „stávka laxností“ se může vymstít nejen resortu MPSV a státu, ale nakonec i zaměstnavatelům, kteří jsou v tom zcela nevinně.

Nechť si každý nakonec sám srovná nástup podobného systému eReceptu, který má sice též obrovské množství chyb, ale: eRp bylo možno vyzkoušet naostro několik let předem, tisk/netisk je zcela na rozhodnutí zdravotníka/klienta, nebylo vyhrožováno sankcemi (resp. byly pozastaveny) a i sám resort zdravotnictví na provoz systému zdravotníkům přispívá (1,70 Kč/položku na Rp).

Zdroj: MT