Elektronizace zdravotnictví může stát až šest miliard

Co máte na ministerstvu za agendu?

Koordinovat projekty informatiky. Nově v souladu s Programovým prohlášením vlády připravujeme projekt elektronického zdravotnictví, jehož cílem je převést veškerou papírovou dokumentaci ve zdravotnictví do elektronické digitalizované formy, zajistit elektronické zpracování informací, včetně všech procesů, které s tím souvisejí - rozhodovacích, regulačních atd.

Takže budete znovuoživovat IZIP?

IZIP je jeden z možných produktů. Elektronické zdravotnictví je však mnohem širší a týká se v podstatě všech dokumentů ve zdravotnictví - jejich pořizování, vyměňování a elektronického sdílení. Cílem je, aby uživatel měl k dispozici sítě a portály, přes něž se dostane ke všem informacím, jež k práci potřebuje a na které bude mít právo podle přístupových pravidel. Zavést elektronickou preskripci, elektronickou identifikaci pacienta, vytvořit s ministerstvem práce a sociálních věcí elektronickou neschopenku a další.

Jaký je časový plán zavádění elektronizace?

To je trochu problém. Máme asi dvouleté zpoždění. V roce 2008 se "vystřelilo z Aurory" a pak následovaly projekty, které nebyly zaměřené na veřejnost, ale spíše dovnitř resortu na posílení infrastruktury státních organizací.

Co děláte v rámci toho projektu právě teď?

Zpracováváme podklady. Ty dosavadní neodpovídají aktuálnímu záměru například spolupráci resortů zdravotnictví a práce a sociálních věcí. Až je do pořádku dáme, což je záležitost týdnů, tak bychom začali řešit studii proveditelnosti a cost benefit analýzu.

Kolik bude taková elektronizace zdravotnictví stát?

To lze nyní říci pouze řádově. Můžeme náklady odhadovat podle toho, na kolik byl podobný záměr projektován například na Slovensku, kde se tendr připravoval za 6 až 7 miliard slovenských korun. U nás bychom cenu chtěli snížit a navíc do ní zahrnout také náklady za jiné resorty, například ministerstvo práce a sociálních věcí. Jde o problematiky nemocenského pojištění, sociálních služeb a dávek apod.

Kde chcete dnes vzít šest miliard?

Orgány, které spravují jednotlivé fondy EU a státní rozpočet, MZ, ministerstvo vnitra a MMR a MF o projektu rozhodnou, až jim předložíme jeho podrobnosti. Musí se posoudit návratnost financí, a právě proto provádíme studie proveditelnosti, cost benefit analýzy - za jakou cenu dostaneme jakou přidanou hodnotu.

Kde ale vezmete tyto miliardy, když dnes ve zdravotnictví chybí deset miliard korun?

Projekt by byl financován z několika zdrojů. Podílelo by se na něm několik vládních resortů, část nákladů by byla hrazena z evropských peněz, tedy z Integračních operačních programů, a z určité části by byl projekt financován ze státního rozpočtu. Je jasné, že realizace může přijít až od roku 2012. Během následujícího roku utahování opasků musíme vystačit s prostředky, které má ministerstvo nyní k dispozici.

Takže už nyní jdou do projektu finance? Kolik?

Ano, už nyní jsou k dispozici peníze na přípravu projektu a na nezbytné činnosti, jako například konsolidaci resortních registrů. Řádově jde o stamiliony, které se čerpají už nyní, s těmi můžeme už nějak počítat. Nejsme ale tak nemravní, abychom vzali staré papíry a předložili je jako nové. Do letošních Vánoc musíme předložit komplexní projekt. Nastane období projednávání rozpočtu na rok 2011, vláda začne hledat své finanční možnosti do let 2012 až 2014. Elektronizace zdravotnictví je projekt, který musí mít zajištěné financování na tři až čtyři roky dopředu. Nemůžete ho rozjet a pak v půlce zastavit. Jde o tak velký projekt - možná proto si na něj předchozí garnitura netroufla -, že přesahuje rámec jednoho volebního období.

Co projekt přinese zdravotníkům? Jak ušetří ředitelé nemocnic?

Nejvíce by systém měl být přínosný pro konkrétní zdravotníky a pacienty. Zdravotníkům přinese nový systém větší komfort - pohledem na obrazovku budou mít informaci o pacientovi, mohou si vyhledat i historii pacienta

Totéž slibuje IZIP. Celá elektronizace je tedy jeho vzkříšení ve velkém ...

Částečně ano, ale ve vyšším rozsahu, v mnohem lepší kvalitě. Například když bude lékař chtít předepisovat lék, bude mít k dispozici kompletní informace o daném léku, o jeho kontraindikacích.

To však není třeba vymýšlet - funguje to již dnes. Lékové databáze typu AISLP používají lékaři a lékárníci už řadu let...

Ano, ale když takové informace hledáte, musíte si otevřít novou webovou adresu, nový zdroj. V novém systému by měl lékař nabídku všech dostupných informací už ve chvíli, kdy tuto práci začne.

Co dalšího má systém přinést, například v otázce papírování ve zdravotnictví?

Všechny informace budou zdravotníkům dostupné v řádu desetiny sekundy. Informace nabíhají uživateli velmi rychle podle toho, jak jsou poptávány, nevyhledává je složitě lékař, ale systém. Sestry i lékaři v nemocnici dnes tráví velké množství času opakovaným vypisováním částí dokumentace, nový systém jim práci velmi usnadní.

Jak se tedy konkrétně změní situace sestřičky, která musí několikrát denně zapisovat do dokumentace údaje o bolesti, dekubitech, tlak pacienta a podobně?

Bude je samozřejmě zapisovat dále, ale bude existovat jednodušší rámec. V novém systému se nemůže žádný dokument ztratit, všechny budou autorizované. Bude zřejmé, kdo údaje zapsal, snadno se ukáže, že nějaký zápis chybí, tudíž chybí i příslušný lékařský či ošetřovatelský úkon. To přispívá k bezpečnosti pacienta, ale i samotných zdravotníků.

Říkal jste, že systém přinese konkrétní úspory. Jak na jeho základě ušetří třeba nemocnice či ordinace?

Nejvíce bude systém zajímat pojišťovny jako správce veřejných peněz. Data o tom, které léky pacient užívá, umožní reálnou kontrolu - jak ze strany lékařů, tak revizních lékařů. Bude přehled o péči, již pacient čerpá, a jaký je její efekt.

Jak chcete lékaře přimět, aby se do elektronizace zapojili?

Právě na nedůvěře lékařů ke sdíleným datům na internetu projekty typu IZIP zatím ztroskotaly. Jsou jen dvě možnosti. Buď lidi přesvědčíme mentálně, nebo materiálně. Buď pro ně bude systém takovou přidanou hodnotou, že se do něj rádi zapojí, nebo budeme motivovat subjekty finančně. Nejlépe působí kombinace obojího. Peníze ušetřené díky tomuto systému například na administrativních činnostech lze rozdělit mezi aktéry a tím je pozitivně motivovat. VZP už ukázala, že umí motivovat nemocnice i ambulantní lékaře, aby začali vyúčtování předávat elektronicky, aby více spolupracovali, aby pacienty objednávali apod.

Takže nový systém bude potřebovat ještě další finance k motivaci zdravotníků, aby systém vůbec začali používat...

V nemocnicích je situace zjednodušená tím, že mají už své vlastní systémy. Pojišťovny mohou změnit cenovou politiku vůči těm, kdo dodávají informace v elektronické podobě, jsou ve prospěch svých pacientů trvale připojeni na internet nebo alespoň poskytují informace důležité pro záchranu života. Nejsložitější na celém projektu nebudou nové technologie. Největší problém bude motivovat účastníky systému, aby se do něj zapojili; aby lékaři nepoužívali počítač pouze jako psací stroj, ale aby se napojili na internet; aby informace poskytovali, ale také ve prospěch svých pacientů dostatečně nabídku informací využívali.

Budete nejprve motivovat a pak systém teprve zavádět? Nebo ministerstvo zavede systém za šest miliard a pak teprve zjistí, že o něj není zájem?

Motivace musí být součástí celého projektu. Součástí projektu musí být úvaha, jak připojit lékaře na internet atd. Je třeba vymyslet, jaký to bude mít benefit pro lékaře, protože pro pacienty bude mít takový systém přínos tehdy, když v něm budou zapojeni prakticky všichni zdravotníci.

Jak bude projekt motivovat lékaře finančně?

Všechny projekty, které VZP dělá, jsou o penězích, motivují lékaře.

Ale třeba projekt Akord nemá u lékařů velkou podporu...

To je otázka zaměření projektu. Akord byl stavěn, aby přinášel výhodu pacientům. Lékař zapojený do projektu je sice finančně zvýhodněn, ale některý projekt vzbuzuje třeba obavu lékařů ohledně sdílení dokumentace. Lékaři samozřejmě mají obavy, že dokumentaci uvidí také jiný lékař, posudkový a revizní lékař. Vše je také o tom, co chce stát lidem nabídnout, s jakou bezpečností. Tyto debaty se vedou v celé Evropě, naše republika není mimo kontext. Jde o znak demokracie.

Zdroj: Medical Tribune