Elektronické zdravotnictví? Reálná potřeba dneška!

Je zjevné, že v obou případech stojí na začátku procesu vždy informace – znalost celkové anamnézy, výsledky předchozích vyšetření a lékařské nálezy, subjektivní interpretace problému pacientem, objektivní momentální nález a výsledky navržených doplňujících vyšetření. Ve většině případů platí, že dokážeme-li efektivně shromáždit tyto vstupní údaje, pak také umíme rychleji diagnostikovat a následně i adekvátně léčit. Sběr potřebných informací a dat je zásadním klíčem k úspěchu léčby.

Proces sběru vstupních informací probíhá obvykle stále tradičním způsobem – zdlouhavě se vyptáváme pacienta, vycházíme z vlastních znalostí předchozích nálezů a prostřednictvím papírových žádanek se domáháme doplňujících informací, které opět obdržíme většinou v tištěné podobě. V 21. století již tento způsob shromažďování informací vypadá poměrně zaostale, zejména v porovnání např. s bankovnictvím, bezhotovostním platebním stykem, internetovým bankovnictvím, platebními kartami apod. Pro většinu z nás je dnes již obvyklé a standardní mít finanční prostředky uložené ve virtuální podobě na svém bankovním účtu, čerpat je prostřednictvím platební karty na terminálech v obchodech či bankomatech a zadávat transfery prostřednictvím internetového bankovnictví. Asi jen málokdo si dovede představit, že by se stal klientem banky, která by mu dnes neposkytovala většinu z uvedených efektivních nástrojů.

Od papíru k „jedničkám a nulám“

A stejně jako ve finančnictví představují základní hodnotu peníze, ve zdravotnictví jsou to právě informace. Nakládání s nimi zásadně ovlivňuje efektivitu léčebného procesu. Mnohé evropské státy, např. Velká Británie, Švédsko, Dánsko, Finsko, ale třeba i Estonsko nebo oblasti, jako jsou Andalusie či Lombardie, již danou potřebu pochopily a standardizovaly mnohé procesy předávání informací ve zdravotnictví do elektronické podoby. V uvedených zemích je běžné elektronické předávání administrativních i klinických dat mezi různými poskytovateli zdravotní péče, ale také pacientům nebo pojišťovnám. Papírové dokumenty jsou zde spíše už výjimkou, někde jsou dokonce i zakázány, a instituce je standardně nepřijímají.

Při stále vyšší potřebě integrace našeho zdravotnictví do evropského – především s ohledem na volný pohyb osob v EU –, se již nyní nacházíme pod tlakem potřeby vyměňovat si zdravotní údaje pacientů nejen na území naší republiky, ale i v rámci celé EU. Cizozemci jsou stále častěji našimi pacienty a žádají standardizovaný výstup o poskytnuté zdravotní péči. Informační technologie jsou schopny přeložit informace do „jedniček a nul“ a díky kompatibilitě a standardizaci existujících systémů umožňují jejich přenos a konverzi do jiného systému. Pokud dokážeme přejít na moderní elektronické komunikační nástroje, které umožňují přístup k potřebným informacím v odpovídající kvalitě, ve správný čas a na správném místě, pomůžeme především sami sobě. Vyhneme se vyplňování složitých formulářů, přepisování a kopírování dat, dokážeme data elegantně třídit a vyhledávat v nich a především se vyhneme rizikům, že něco důležitého přehlédneme nebo zapomeneme.

Dnešní možnosti zabezpečení informačních technologií jsou rozhodně vyšší v porovnání s tím, jak dokážeme zabezpečit data papírová. Posílání citlivých osobních údajů – např. zdravotních nálezů v zalepené obálce – po jakémsi poslovi lze již v současnosti považovat za hazard. A papírová kartotéka také většinou není žádným nedobytným trezorem. Podobně jako dnes nenosíme po kapsách statisíce korun a platby větších částek realizujeme prostřednictvím bank a virtuálních transferů, neměli bychom papírově předávat informace a citlivá data o svých pacientech, která mohou při úniku nebo záměně způsobit škody na lidských životech daleko větší, než jsou statisíce. Je nejvyšší čas začít více věřit informačním technologiím a spoléhat se na ně.

Vyšší bezpečnost předávaných dat

V současnosti existují v České republice zaručené informační kanály, jejichž prostřednictvím lze bezpečně předávat a sdílet informace. Pro administrativní data jsou to zejména portály zdravotních pojišťoven, k předávání klinických dat pak slouží např. několikrát mezinárodně oceněný systém IZIP. Tyto aplikace již prošly mnoha bezpečnostními testy a certifikacemi zajišťujícími technologickou i procesní bezpečnost. S využitím zaručených elektronických podpisů jsou plnohodnotnými kanály pro přenos zdravotní dokumentace, žádanek a zpráv. Navíc již příští rok má být spuštěn systém elektronického předpisování léků.

Předávání dat a informací v elektronické podobně v našem zdravotnictví už není budoucností, ale představuje reálnou potřebu dneška. Současně při zajištění nutných bezpečnostních kritérií je vždy významně bezpečnější elektronické sdílení dat než předávání informací v tištěné podobě. Zároveň lépe zajišťuje prokazatelnost procesů, integritu dat a možnost orientace v předaných informacích. Zvýšená bezpečnost díky elektronizaci také významně snižuje riziko právních postihů při porušení zákonů, zejména č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů.

Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 16/2008, strana B4

Zdroj: