Elektronické předávání informací ve zdravotnictví

Zdravotní dokumentace může být podle platné legislativy vedena jak pouze v listinné formě, tak pouze elektronicky – aktuálně jen s digitálním podpisem, v budoucnu pak za použití jakékoli bezpečnostní technologie zaručující nezaměnitelnost i ověřitelnost zápisu a identifikaci zapisovatele. Obě formy mohou být kombinovány podle současných potřeb zdravotnického zařízení. Převádět listinnou podobu na elektronickou však lze zatím jen při zachování originálních dokumentů. Významná část zdravotní dokumentace je již dnes primárně ukládána v elektronické formě. Jedná se nejčastěji o výsledky zobrazovacích a diagnostických přístrojů s digitálním výstupem, informace zadávané přímo do nemocničních, ambulantních, laboratorních či lékárenských informačních systémů.

Elektronická administrativa šetří čas

Usnadnění práce, rychlejší komunikace, vyšší efektivita a kvalita poskytované péče, spokojenější pacient i zdravotník… To jsou běžně pozorované důsledky náhrady papírové administrativy za elektronickou. Čas strávený zdravotníky papírováním se pohybuje mezi 40 až 60 procenty pracovní doby. Některé projekty digitální integrace zdravotnických zařízení (lůžkových i ambulantních), jejichž základem je vedení zdravotní dokumentace pouze v elektronické formě, uvádějí zkrácení doby strávené administrací až o dvě třetiny. Informační systémy pro ambulantní, lůžkové či další typy zdravotnických zařízení nabízejí řadu funkcí automatického vyplňování zpráv, žádanek, objednávání, hlášení, upozornění, ukládání a archivace či podpory klinického rozhodování, které administrativu zpřesňují, a zvyšují tak bezpečnost zdravotnického zařízení v případě stížností na kvalitu poskytnuté péče.

Výhody vedení elektronické dokumentace se stupňují, může-li lékař, sestra či jiný zdravotník informace elektronicky sdílet v rámci jednoho zařízení či nejlépe s dalšími zdravotnickými subjekty dle aktuálních potřeb pacienta. Předávání zdravotní dokumentace opět upravují zákony. Mimo jiné dávají pacientovi právo na poskytnutí veškerých informací shromážděných ve zdravotní dokumentaci vedené o jeho osobě a jiných zápisech, které se vztahují k jeho zdravotnímu stavu.

Nahradí stolní počítače přenosné tablet PC?

Datové standardy používané na národní či mezinárodní úrovni jsou nezbytné pro to, aby mohli zdravotníci předávat informace elektronicky nejen mezi různými zdravotnickými zařízeními, ale i mezi různými typy klinických či ekonomicko-administrativních počítačových aplikací. V České republice lze v současnosti předávat informace prostřednictvím portálů zdravotních pojišťoven, systému IZIP, metropolitních systémů PACS či specializovaných rozhraní nemocničních informačních systémů sdílejících data mezi regionální nemocnicí a spolupracujícími ambulancemi. V dohledné době pak budou v oblasti centrálních služeb pro předávání informací k dispozici elektronická preskripce, podávání potvrzení o pracovní neschopnosti a lékařská posudková služba – to vše rovněž elektronickou cestou.

Správné informace ve správný čas a na správném místě umožňují poskytovat bezpečnější – nejen pro pacienta, ale díky přesnější evidenci a podpoře klinického rozhodování i pro zdravotníka – a kvalitnější péči bez dlouhého čekání.

Pro přístup k elektronickým informacím je nutno používat některý z typů výpočetních přístrojů. Zatím je stále nejrozšířenějším hardwarem stolní počítač, který je navržen pro potřeby kancelářské práce. Organizace práce v ambulantních či lůžkových zařízeních je však díky návštěvní službě, vizitám na různých odděleních či práci v různých vyšetřovnách diametrálně odlišná od kancelářských provozů. Zdravotnický profesionál často potřebuje informace prohlížet, editovat či zadávat přímo u lůžka pacienta. To mu umožňuje využití moderních přenosných počítačů. Při jejich výběru je třeba se zaměřit na možnosti správné funkce používaného softwaru a na charakteristiky mobility výpočetních zařízení, jako jsou výdrž baterie, výpočetní výkon, možnosti bezdrátového připojení datové sítě a periferií, ergonomie designu, vzdálená správa a zabezpečení.

Služba tzv. vzdálené správy

Přechodem na vedení zdravotní dokumentace v elektronické formě se zdravotník i zdravotnické zařízení do jisté míry stávají závislými na správné funkci softwaru a hardwaru používaného počítače. Zároveň mají legislativně stanovenou povinnost elektronickou dokumentaci správně zabezpečit, ukládat a archivovat. Díky neustálému vývoji informačních technologií jsou dnes dostupné služby tzv. vzdálené správy, které garantují okamžité řešení problémů se softwarem, či dokonce spravují infrastrukturu hardwaru. Současně zajišťují potřebnou ochranu dat a jejich bezpečnou a pravidelnou archivaci. Zdravotník pak může mít i při fyzické likvidaci svého počítače potřebná data dostupná přes internet či přímo nainstalována na jiném funkčním výpočetním přístroji – a to v řádu několika minut po zavolání na telefonickou linku vzdálené správy.

Zdroj: