EKG v intenzivní medicíně. Kniha, která usnadní diagnostiku i výuku
EKG patří již více než sto let mezi základní diagnostické metody ve všech podoborech vnitřního lékařství, a to i přes rychlý rozvoj zobrazovacích technologií. Proč je důležité, aby zdravotníci dokonale zvládli interpretaci EKG křivky, a jak jim v tom může pomoci nová kniha „EKG v intenzivní medicíně“? Autor publikace, doc. MUDr. Michal Pazderník, Ph.D., z Kliniky kardiologie IKEM vysvětluje, jaké znalosti by měl každý lékař, ale i sestra nebo student medicíny o EKG mít a jak mohou moderní technologie včetně umělé inteligence pomoci při interpretaci křivek.
- Přes prudký nástup zobrazovacích metod v kardiologii zůstává EKG stále základní vyšetřovací metodou a musí si ji dokonale osvojit každý kardiolog a také každý intenzivista. Nyní v nakladatelství Maxdorf vychází vaše publikace „EKG v intenzivní medicíně“. Proč jste vrhli energii zrovna tímto směrem a v čem je kniha jiná než podobně zaměřené publikace z minulosti?
Elektrokardiografie je už skutečně více než sto let základní, neopominutelnou a jednou z nejdůležitějších neinvazivních diagnostických metod v celé interní medicíně. Je nezbytná jak pro lékaře v ambulantní sféře, tak pro lékaře na jednotkách intenzivní péče a také pro sestry či záchranáře. Každý zdravotník by proto měl studiu elektrokardiografie věnovat svůj čas a pozornost. Naše kniha se mimo jiné liší formátem, který je maximálně uzpůsoben pro využití třeba i v krátké volné chvíli. Snažili jsme se o praktičnost, stručnost a výstižnost. Publikace je tak vhodná nejen pro lékaře, ale i pro sestry, záchranáře, techniky nebo studenty medicíny.
- Jaká je návaznost této knihy na váš dlouhodobý projekt EKG akademie na platformě Prague ICU?
Na této vzdělávací platformě jsme s EKG učebnicí začínali, ale pak jsme se rozhodli tento základ ještě rozšířit. V IKEM máme velkou knihovnu EKG nálezů – od křivek tachykardií či bradyarytmií přes poruchy převodního systému, akutní koronární syndromy, kardiomyopatie až po vzácné syndromy a diagnózy. Proto jsme se rozhodli podělit se o tyto zkušenosti a materiály formou ucelené publikace.
- Jakou strukturu jste se snažili v této publikaci dodržet u jednotlivých klinických problémů?
Chtěli jsme každé téma zařadit do klinického kontextu. Každá kapitola proto obsahuje úvod, klinický obraz, popis EKG nálezů a v kostce také terapii.
- Jaký je váš osobní návod pro medika nebo sestru, kteří se poprvé pokoušejí o interpretaci EKG křivky? Jak co nejrychleji získat v této disciplíně základní jistotu?
Základem je postupovat pomalu od začátku, zaměřit se na několik klíčových bodů: akce srdeční, rytmus, podívat se na jednotlivé vlny, komplexy a segmenty. Začít by měli u stavů, které jsou život ohrožující – například akutní koronární syndromy, bradykardie, tachykardie. Až si tyto znalosti osvojí, mohou se věnovat složitějším věcem, jako jsou intoxikace, iontové dysbalance nebo diferenciální diagnostika komorových tachykardií.
- I EKG prochází technologickým vývojem a posledním zásadním zlomem je vstup umělé inteligence do této oblasti. Nehrozí, že klinici budou na tyto technologie až příliš spoléhat?
Je jen otázkou času, kdy se tyto technologie v kardiologii rozšíří ve velkém. Každý nástroj, který dokáže zvýšit citlivost vyšetření, je vítán. Určitě to ale nenahradí lidské oko a zkušenost lékaře. Naopak, kombinace znalostí lékaře a umělé inteligence může citlivost a přesnost diagnostiky ještě zvýšit.
Rozhovor vznikl pro web ČKSTV v rámci zpravodajství 22. konference České asociace akutní kardiologie