Přeskočit na obsah

EKG v intenzivní medicíně. Kniha, která usnadní diagnostiku i výuku

doc. MUDr. Michal Pazderník, Ph.D., foto MobyMedia
doc. MUDr. Michal Pazderník, Ph.D., foto MobyMedia

EKG patří již více než sto let mezi základní diagnostické metody ve všech podoborech vnitřního lékařství, a to i přes rychlý rozvoj zobrazovacích technologií. Proč je důležité, aby zdravotníci dokonale zvládli interpretaci EKG křivky, a jak jim v tom může pomoci nová knihaEKG v intenzivní medicíně“? Autor publikace, doc. MUDr. Michal Pazderník, Ph.D., z Kliniky kardiologie IKEM vysvětluje, jaké znalosti by měl každý lékař, ale i sestra nebo student medicíny o EKG mít a jak mohou moderní technologie včetně umělé inteligence pomoci při interpretaci křivek.

  • Přes prudký nástup zobrazovacích metod v kardiologii zůstává EKG stále základní vyšetřovací metodou a musí si ji dokonale osvojit každý kardiolog a také každý intenzivista. Nyní v nakladatelství Maxdorf vychází vaše publikace „EKG v intenzivní medicíně“. Proč jste vrhli energii zrovna tímto směrem a v čem je kniha jiná než podobně zaměřené publikace z minulosti?

Elektrokardiografie je už skutečně více než sto let základní, neopominutelnou a jednou z nejdůležitějších neinvazivních diagnostických metod v celé interní medicíně. Je nezbytná jak pro lékaře v ambulantní sféře, tak pro lékaře na jednotkách intenzivní péče a také pro sestry či záchranáře. Každý zdravotník by proto měl studiu elektrokardiografie věnovat svůj čas a pozornost. Naše kniha se mimo jiné liší formátem, který je maximálně uzpůsoben pro využití třeba i v krátké volné chvíli.  Snažili jsme se o praktičnost, stručnost a výstižnost. Publikace je tak vhodná nejen pro lékaře, ale i pro sestry, záchranáře, techniky nebo studenty medicíny.

  • Jaká je návaznost této knihy na váš dlouhodobý projekt EKG akademie na platformě Prague ICU?

Na této vzdělávací platformě jsme s EKG učebnicí začínali, ale pak jsme se rozhodli tento základ ještě rozšířit. V IKEM máme velkou knihovnu EKG nálezů – od křivek tachykardií či bradyarytmií přes poruchy převodního systému, akutní koronární syndromy, kardiomyopatie až po vzácné syndromy a diagnózy. Proto jsme se rozhodli podělit se o tyto zkušenosti a materiály formou ucelené publikace.

  • Jakou strukturu jste se snažili v této publikaci dodržet u jednotlivých klinických problémů?

Chtěli jsme každé téma zařadit do klinického kontextu. Každá kapitola proto obsahuje úvod, klinický obraz, popis EKG nálezů a v kostce také terapii.

  • Jaký je váš osobní návod pro medika nebo sestru, kteří se poprvé pokoušejí o interpretaci EKG křivky? Jak co nejrychleji získat v této disciplíně základní jistotu?

Základem je postupovat pomalu od začátku, zaměřit se na několik klíčových bodů: akce srdeční, rytmus, podívat se na jednotlivé vlny, komplexy a segmenty. Začít by měli u stavů, které jsou život ohrožující – například akutní koronární syndromy, bradykardie, tachykardie. Až si tyto znalosti osvojí, mohou se věnovat složitějším věcem, jako jsou intoxikace, iontové dysbalance nebo diferenciální diagnostika komorových tachykardií.

  • I EKG prochází technologickým vývojem a posledním zásadním zlomem je vstup umělé inteligence do této oblasti. Nehrozí, že klinici budou na tyto technologie až příliš spoléhat?

Je jen otázkou času, kdy se tyto technologie v kardiologii rozšíří ve velkém. Každý nástroj, který dokáže zvýšit citlivost vyšetření, je vítán. Určitě to ale nenahradí lidské oko a zkušenost lékaře. Naopak, kombinace znalostí lékaře a umělé inteligence může citlivost a přesnost diagnostiky ještě zvýšit.

Rozhovor vznikl pro web ČKSTV v rámci zpravodajství 22. konference České asociace akutní kardiologie

Doporučené