eHealth: příběh, který tvoříme – od technologií ke komplexní péči
Přestože počet eHealth aplikací a programů pro léčbu nemocí a podporu zdraví rychle roste, jejich využití v běžné medicínské praxi je v našich podmínkách stále okrajové. To je v kontrastu s evidencí o jejich vhodnosti a účinnosti. eHealth nástroje mohou sloužit jako samostatné léčebné metody, doplňková terapie i prostředky v oblasti primární, sekundární a terciární prevence. Zároveň mohou v mnoha případech augmentovat zavedenou léčbu, pomáhat ve fázi remise a být prevencí relapsu u řady onemocnění.
Podle nedávných údajů z druhého čtvrtletí roku 2024 bylo v obchodě Google Play k dispozici 36 260 a v obchodě Apple App Store 35 019 zdravotnických a lékařských aplikací. Tyto statistiky poskytují přehled o rozsahu a dostupnosti zdravotních aplikací na dvou hlavních platformách pro mobilní aplikace a naznačují značný zájem o digitální zdravotní řešení mezi uživateli zařízení iOS i Android (Statista, 2024). Podle článku Conora Stewarta z 10. prosince 2024, zveřejněného na platformě Statista, byl nejčastěji sledovaným zdravotním ukazatelem v USA v roce 2023 spánek. Dalšími běžně sledovanými parametry prostřednictvím eHealth aplikací jsou hmotnost, strava, krevní tlak a menstruační cyklus. Zjištění z téhož průzkumu ukázala, že lidé by byli ochotni sdílet zdravotní data, pokud by to pomohlo při diagnostice nebo prevenci nemoci. Efektivita těchto zařízení ve sledování zdravotních údajů byla hodnocena vysoko ve všech věkových skupinách.
I přes to jsou eHealth aplikace v českém zdravotnictví stále vnímány jako součást paralelního světa, odděleného od tradiční ambulantní a nemocniční medicíny. Přestože technologie existují, jasně definované postupy pro diagnostiku a léčbu dosud eHealth běžně nezahrnují. Odborné společnosti navíc neposkytují doporučení, návody ani seznamy ověřených eHealth aplikací, programů a intervencí, které by usnadnily orientaci odborníkům i pacientům a podpořily jejich bezpečné a odpovědné využívání.
V tomto kontextu je nezbytné přehodnotit, jak vnímáme eHealth intervence a jejich roli v moderní medicíně. Neměli bychom se omezovat na dichotomické pojetí eHealth programů a tradiční medicíny ve smyslu „buď – anebo“. Místo toho by měla být eHealth řešení efektivně integrována do všech oblastí zdravotní péče – od prevence přes diagnostiku až po léčbu. Tato integrace by měla probíhat jak sériově, tak paralelně, aby vznikl prostor pro synergii mezi digitálními nástroji a tradičními terapeutickými přístupy. Otázka by neměla znít, zda eHealth používat, ale co, kdy, pro koho a jakým způsobem lze efektivně využít k dosažení nejlepších zdravotních výsledků s minimálními ekonomickými a personálními náklady.
Jak pomoci s obavami pacientů
Pacienti mohou vnímat využívání digitálních nástrojů jako snížení osobního kontaktu se zdravotníky a možná se mohou obávat, že jsou odbyti pouze aplikací, místo aby dostávali odbornou péči s plnou pozorností lékaře. Tento pocit může být zvláště silný u starších pacientů nebo u těch, kteří nejsou zvyklí na technologická řešení.
Klíčové je chápat a prezentovat eHealth programy jako součást péče, ne jako její náhradu, nebo snad absenci. Digitální přístupy k léčbě a podpoře zdraví nemají nahradit lékaře, ale mají být jeho dalším efektivním nástrojem. To je pro adherenci k eHealth zcela zásadní východisko. eHealth aplikaci indikuje lékař nebo jiný odborník ve zdravotnictví, diskutuje s pacientem její smysl, cíle a výstupy a také posuzuje vhodnost daného eHealth řešení pro daného člověka. Navíc, a to nezbytně, je a měl by být eHealth program součástí každé kontroly/konzultace se zdravotníkem, ať už je to téma progresu, nízké adherence, nebo jejího vlivu na výsledky léčby. Pokud eHealth řešení není pro pacienta indikováno, má smysl, aby se lékař či zdravotník zeptal, zda pacient sám nějaké eHealth nástroje nevyužívá. Tím se téma dostává do rozhovoru, zdravotník si rozšiřuje své znalosti v této oblasti a může pacienta včas varovat před nevhodnými metodami nebo doporučit vhodnější alternativy. V oblasti eHealth programů nehledáme svatý grál, tedy aplikaci pro všechny, ale jako odborníci vytváříme jedinečné portfolio různých řešení pro různé pacienty.
Jak pomoci s obavami zdravotníků
Zdravotníci na druhé straně mohou mít obavy, že digitalizace může snížit kvalitu péče, kterou poskytují, nebo že na ně bude vyvíjen tlak, aby nahradili tradiční metody péče technologickými řešeními, která nejsou vždy optimální. Mohou mít také obavy z právních rizik spojených s používáním digitálních nástrojů, zejména pokud se týkají míry odpovědnosti, ochrany údajů a soukromí pacientů. Dalším možným strachem zdravotníků je, že eHealth technologie může vést k přetížení informacemi a zvýšené administrativní a finanční zátěži.
Zde je právě klíčová role odborných společností, které musejí vytvořit doporučení, která eHealth řešení jsou bezpečná, efektivní a funkční. Složitá a pro mnoho eHealth aplikací a programů obtížně dosažitelná certifikace jako zdravotnického prostředku jasně ukazuje, že stanoviska odborných společností ve formě kriteriálního hodnocení se stanou nezbytným nástrojem v českém prostředí eHealth.
Dobrá praxe: proč objevovat kolo
Přibývá také příkladů dobré praxe, kde se lze inspirovat. Německý DIGA systém, zkratka pro „Digitale Gesundheitsanwendungen“ (Digitální zdravotní aplikace), je iniciativa zavedená v Německu s cílem integrovat digitální zdravotní aplikace do národního zdravotního systému. Tento systém umožňuje, aby certifikované digitální zdravotní aplikace byly předepisovány pacientům a hrazeny z veřejného zdravotního pojištění. Skvělým příkladem dobré praxe je také komplexní model hodnocení eHealth aplikací Americké psychiatrické asociace (APA, 2024). Ten byl vyvinut pro psychiatry a jejich pacienty a je navržen tak, aby poskytoval informace potřebné k informovanému rozhodování ve specifických klinických situacích. Podle APA model pomáhá psychiatrům a pacientům učinit vhodné rozhodnutí založené na důkladném zhodnocení jejich individuálních potřeb. Dále APA připravila zjednodušenou verzi tohoto modelu, která zahrnuje základní otázky týkající se kompatibility s různými platformami, četnosti aktualizací, zásad ochrany osobních údajů, bezpečnostních opatření, důkazů o efektivitě z akademických studií, uživatelské zpětné vazby a dalších faktorů, které jsou klíčové pro správný výběr a využití aplikací v psychiatrické praxi. V oblasti péče a podpory duševního zdraví byla na konci tohoto roku v České republice zřízena expertní skupina pod Národním institutem kvality a excelence ve zdravotnictví (NIKEZ) pro tvorbu takových kritérií. Masarykova univerzita s podporou Technologické agentury ČR (projekt Sigma TQ12000018) vyvíjí standardizovaný modulární systém ORBISO, který umožní odborníkům z oblasti zdravotnictví, školství a sociálních služeb vytvářet eHealth intervenční programy v bezpečném a certifikovaném IT prostředí.
Pro úspěch eHealth je nezbytné, aby bylo vnímáno jako přirozená součást zdravotní péče, nikoli jako volitelný doplněk. Je čas, aby se eHealth stalo plnohodnotnou součástí léčebných plánů, což povede ke zlepšení péče o zdraví pacientů, k větší efektivitě práce zdravotníků, a hlavně ke snížení jejich zátěže. Integrace těchto digitálních nástrojů do zdravotního systému může zásadně proměnit krajinu moderní medicíny a zvýšit důvěru veřejnosti v eHealth řešení.
Doc. PhDr. Miroslav Světlák, Ph.D.,
přednosta Ústavu lékařské psychologie a etiky Masarykovy univerzity, absolvent programu Digital transformationin healthcare, Harvard Medical School
Zdroje:
Stewart C. mHealth – Statistics and Facts. Statista [online]. 2024. [cit. 2024‑12‑19]. Získáno z https://www.statista.com/topics/2263/mhealth/#topicOverview.
American Psychiatric Association. The App Evaluation Model. [online]. 2024. [cit. 2024‑12‑19]. Získáno z https://www.psychiatry.org/psychiatrists/practice/mental‑health‑apps/the‑app‑evaluation‑model.
Strategická doporučení pro efektivní implementaci eHealth řešení ve zdravotnictví
- Zapojení profesních společností a stanovení kritérií bezpečnosti a efektivity: odborné společnosti a ministerstvo zdravotnictví by měly společně vytvářet strukturované seznamy a odborná kritéria pro hodnocení eHealth aplikací a programů. Tato kritéria by měla zahrnovat jasně definované indikace pro jejich použití, být snadno dostupná a srozumitelná pro všechny zdravotníky. Cílem je podpořit efektivní a bezpečné zavádění těchto technologií do praxe.
- Vzdělávání a školení zdravotníků a komunikačních dovedností: nemocnice a zdravotnická zařízení by měly pravidelně organizovat školení a vzdělávací programy, které zdravotníkům umožní efektivně hodnotit a využívat eHealth aplikace a programy v praxi. Systematické vzdělávání v oblasti eHealth by mělo být začleněno do výuky na lékařských fakultách a dalších zdravotnických školách, aby byli budoucí zdravotníci dobře připraveni na práci s těmito nástroji. Zvláštní důraz by měl být kladen na rozvoj komunikačních dovedností zdravotníků, protože způsob, jakým se s pacienty hovoří o léčbě – ať už jde o léky, pravidelný pohyb, nebo využívání eHealth aplikací –, má zásadní vliv na jejich adherenci k léčebnému plánu.
- Integrace eHealth do léčebných plánů: zdravotníci by měli být vedeni k tomu, aby eHealth řešení začlenili jako plnohodnotnou součást léčebných plánů, nikoli jen jako volitelný doplněk. Tím by došlo k posílení komplexního přístupu k péči.
- Využití existujících modelů hodnocení: při posuzování eHealth aplikací by se měly využívat již osvědčené modely hodnocení, jako je například model Americké psychiatrické společnosti. To by zdravotníkům pomohlo činit informovaná rozhodnutí o vhodnosti konkrétních eHealth řešení pro jejich pacienty.
- Zvyšování důvěry veřejnosti v eHealth: důvěra veřejnosti v eHealth řešení by měla být posilována prostřednictvím transparentnosti, prezentace bezpečnostních opatření a sdílení úspěšných případových studií z praxe.
- Feedback a evaluace: nemocnice a další zdravotnická zařízení by měly pravidelně vyhodnocovat účinnost a přínosy zavedených eHealth aplikací a programů prostřednictvím konkrétních mechanismů, jako jsou pravidelné reporty, pacientské dotazníky, odborné audity a analýzy datových výstupů. Na základě těchto hodnocení by mohly upravit strategie jejich využití nebo vyvinout nové přístupy k léčbě.
- Zajištění ochrany systému zdravotní péče a veřejných financí: je nezbytné zajistit, aby se do systému zdravotní péče nedostávaly a nebyly hrazeny programy a aplikace prosazované různými zájmovými skupinami bez vědeckých důkazů, studií proveditelnosti a zajištění bezpečnosti. Příkladem mohou být komerční aplikace slibující rychlé výsledky bez klinických testů nebo programy vyvíjené a financované společnostmi bez odborné erudice a supervize. Proto je nutné stanovit jasná hodnoticí kritéria založená na důkazech a zavést přísné schvalovací procesy, které budou transparentní a dostupné pro odbornou veřejnost. První část tohoto procesu by měla zahrnovat požadavek na předložení vědeckých důkazů o účinnosti a bezpečnosti aplikace. Druhou částí by měl být přísný regulační mechanismus, který zajistí nezávislé hodnocení a minimalizuje střet zájmů. Tím zabráníme prosazování neefektivních a potenciálně škodlivých řešení na úkor pacientů a veřejných rozpočtů.