eHealth? Ano, ale chybí motivace!
V úvodu semináře definovala prof. RNDr. Jana Zvárová, DrSc., z centra EuroMISE, několik základních pojmů pro elektronickou zdravotní dokumentaci:
* Elektronický medicínský záznam (electronic medical record) je zdravotní záznam o pacientovi v elektronické podobě, který je vytvořen ve zdravotnickém zařízení podle legislativy daného státu. Má charakter lokálního záznamu.
* Elektronický zdravotní záznam (elektronic health record) je chápán jako soubor celoživotních zdravotních informací o pacientovi v elektronické podobě. Měl by podporovat efektivní a kvalitní integrovanou péči o zdraví občana při sdílení dat mezi oprávněnými uživateli. Elektronický zdravotní záznam lze chápat zejména jako technologický prostředek pro dokumentaci léčebného procesu. Má charakter globálního záznamu.
Elektronický medicínský záznam a elektronický zdravotní záznam jsou však často užívány ve stejném významu.
* Osobní zdravotní záznam (personal health record) je podmíněn existencí elektronických medicínských či zdravotních záznamů. Jedná se o internetem podporovanou řadu nástrojů, která umožňuje pacientovi přístup k celoživotním údajům o jeho zdraví a nemoci a dává mu možnost spravovat tyto informace, neboť je může dle svého rozhodnutí poskytovat například různým zdravotnickým zařízením.
„Pro osobní zdravotní záznam zatím nebyla přijata univerzální definice. Nicméně všechny jeho formy by měly mít několik společných vlastností - každý občan má svůj vlastní osobní záznam, který obsahuje celoživotní informace od všech poskytovatelů zdravotní péče, je dostupný kdykoli a odkudkoli, je privátní a zabezpečený, ale současně transparentní. Pacient tedy může sledovat, kdo vložil konkrétní data, kam byla přenesena a kdo se na ně podíval,“ vysvětlila prof. Zvárová. „Osobní zdravotní záznam tedy poskytuje integrovaný a srozumitelný pohled na různé druhy informací - od pacienta, lékaře, lékárníka či pojišťovny - a současně plní úlohu komunikačního uzlu pro občana. Měl by rovněž obsahovat například e-mailovou korespondenci s lékařem nebo přístup ke vzdělávacím programům a nástrojům pro informované rozhodování.“
Podle prof. Zvárové je pro aplikace eHealth rozhodující kvalita dat, která se do zdravotní dokumentace dostávají, a jejich strukturované uložení. Informace o pacientovi by měly být přístupné v různých jazycích. „Kódování, překlad, kontrola úplnosti, aktualizace terminologie a vůbec vymezení pojmů jsou nepostradatelné. Proto byl ve světě vyvinut velmi důležitý nástroj SNOMED CT. Jedná se o strukturovanou a standardizovanou medicínskou terminologii, která je základem pro elektronickou zdravotní dokumentaci,“ dodala prof. Zvárová. SNOMED CT (, ) obsahuje více než 300 000 medicínských pojmů a používá se ve více než třiceti zemích světa.
Pozitivní stimulace, či restrikce?
„Všichni jsme si vědomi toho, že nebudujeme elektronickou zdravotní dokumentaci na zelené louce. Podstatná část informací o pacientech je dnes zaznamenávána v elektronické formě, a nemalá část dokonce strukturovaně. Máme zkušenosti s aplikacemi pro sdílení a výměnu dat mezi zdravotnickými zařízeními, máme datové standardy,“ konstatoval MUDr. Miroslav Steiner, konzultant v oblasti zdravotnické a sociální informatiky. „Bohužel nám ale chybí stabilní legislativa, bez které se budeme neustále pohybovat v určitém vakuu, a také systematická motivace k tomu, aby byla elektronická zdravotní dokumentace více využívána.“
Většina zúčastněných se shodla na tom, že základním a nejkritičtějším problémem rozvoje eHealth jsou právě motivace. Ovšem nikoli pouze k elektronickému vedení zdravotní dokumentace a k využívání informačních technologií, ale motivace všech subjektů - včetně samotných občanů - k péči o zdraví. „Neustále dokola opakujeme slova kvalita, bezpečnost, dostupnost zdravotní péče, efektivita využívání zdrojů… Ale opravdu je primárním zájmem lékařů poskytovat kvalitní zdravotní péči? Vyplatí se pojišťovnám nakupovat kvalitní zdravotní péči? Opravdu se občané starají o své zdraví?“ uvedl MUDr. Milan Cabrnoch, předseda Českého národního fóra pro eHealth. „Otázkou tedy je, jak motivovat a zda by měly být motivační prvky restriktivní, či spíše pozitivní.“
Lékař skutečným podnikatelem
Lednového semináře se zúčastnil také ministr zdravotnictví MUDr. Tomáš Julínek, MBA. K tématu mimo jiné řekl: „Osobně věřím na pozitivní motivace, protože ty jediné s něčím pohnou. V sedmi připravovaných zákonech je uvedena celá řada stimulačních prvků, které budou nutit lékaře více využívat informačních technologií. Už jen samotné nakupování zdravotní péče, identifikace různých produktů u pojišťovny či zřizování bankovních účtů, nebo dokonce zdravotního spoření povedou lékaře k tomu, aby se z nich zároveň stali podnikatelé a aby byli schopni tvořit si ceny na trhu. Všechny nástroje, které se běžně používají k podnikání v ostatních resortech, by měly být využívány také ve zdravotnictví. Jsem přesvědčen, že podpoří konkurenci na trhu zdravotních pojišťoven a především individualizaci veřejných systémů zdravotního pojištění.“
Na podzim loňského roku T. Julínek ustavil Meziresortní koordinační výbor pro zavedení eHealth v ČR a pracovní skupiny, které se budou zabývat jednotlivými oblastmi rozvoje elektronického zdravotnictví v naší zemi.
Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 2/2008, strana B4
Zdroj: