eHealth aneb Jak ovládnout informace

V současné době téměř neexistuje oblast lidské činnosti, kde by se nevyužívalo informačních a komunikačních systémů, oblast zdravotnictví nevyjímaje. Pro manažery pracující v jakékoli funkci a na jakékoli úrovni řízení je naprostou nezbytností efektivní využívání výstupů z informačních systémů a základní znalost jejich principů.

Vzdělávací modul MBA studia "Informační systémy pro management ve zdravotnictví/eHealth" dává k získání teoretických i praktických znalostí z tohoto oboru maximální předpoklady. Vzdělávací modul je rozdělen do tří základních učebních bloků. V první části se posluchači seznámí se základními pojmy z oblasti informačních technologií, s nimiž se potkávají a budou stále potkávat v každodenní praxi.

Získají základní teoretické znalosti o fungování a využití informačních technologií nejen na obecné úrovni, ale i na úrovni znalosti konkrétních projektů a aplikací. Budou seznámeni s historií a obsahem eHealth, konkrétně s následujícími projekty:

* elektronický záznam pacienta - sdílení elektronické zdravotnické dokumentace
* elektronická preskripce - systém elektronického vedení a sledování receptů a poukazů na zdravotnické pomůcky
* identifikace a autorizace zdravotnického profesionála - centrální databáze zdravotnických pracovníků a jejich ověřování
* identifikace a autorizace pojištěnce - elektronický identifikátor pojištěnce - čipová karta
* registry a konsolidace resortních dat
* datové standardy
* podpora úhrad zdravotní péče - systém DRG, Národní referenční centrum
* informační systémy zdravotních pojišťoven
* poskytování zdravotnických informací veřejnosti - portál
* podpora sledování kvality poskytované zdravotní péče

Kromě získání uceleného přehledu o stavu uvedených projektů v ČR se seznámí s některými úspěšnými projekty eHealth v zahraničí.

V rámci první části budou podrobně popsány informační systémy používané ve zdravotnických zařízeních ambulantního i lůžkového typu, ve zdravotních pojišťovnách včetně vysvětlení základních principů úhrad zdravotní péče a komunikace mezi zdravotnickými subjekty a zdravotními pojišťovnami. Bude probrána architektura nemocničních informačních systémů, jejich využití a možnosti komunikací s ostatními systémy. Posluchači se seznámí s informačním vybavením některých dalších organizací působících v oblasti zdravotnictví (MZ, ÚZIS, SÚKL, KSRZIS, NRC, CMÚ).

Protože je vzdělávací modul určen hlavně pracovníkům působícím na manažerských pozicích, je druhá část zaměřena na oblast business intelligence (dále jen BI), tj. systémy pro podporu rozhodování. Podrobně budou vysvětleny principy fungování a možnosti využití Manažerských informačních systémů a Datových skladů ve zdravotnictví.

Ve třetí části si posluchači vyzkouší své získané teoretické znalosti na demoverzi Manažerského informačního systému včetně přístupu k Datovému skladu. Datový sklad obsahuje poměrně rozsáhlá anonymizovaná data o poskytnuté a vyúčtované zdravotní péči a prostřednictvím nástrojů technologií business intelligence je umožněn poměrně velký rozsah analytických výstupů.

Cílem vzdělávacího modulu Informační systémy pro management ve zdravotnictví/eHealth je, aby posluchači studiem, ale i praktickým využitím možnosti práce s demoverzí Manažerského informačního systému získali:

* přehled o strategii a předpokládaném vývoji eHealth v ČR a Evropě
* informace o jednotlivých oblastech eHealth v ČR a fázích jejich realizací
* schopnost posouzení potřeb informačních technologií ve zdravotnických zařízeních
* přehled o informačních systémech zdravotních pojišťoven v ČR
* schopnost definovat potřeby dat a informací pro řídící a koncepční práci
* znalost nástrojů využívaných pro řízení a strategická rozhodování na platformě business intelligence
* přehled o konkrétních aplikacích Manažerských informačních systémů
* schopnost práce s konkrétní aplikací Manažerského informačního systému
* schopnost vytvoření zadaných výstupů z Manažerského informačního systému

Informační systémy pro podporu rozhodování

V současné době je využití informačních a komunikačních systémů velmi rozsáhlé a ve zdravotnictví si už neumíme představit práci zdravotníků ani technicko-hospodářských pracovníků bez této podpory.

Z hlediska způsobů práce a jejich využití je však třeba IS rozdělit do dvou základních skupin:

* systémy provozní, které jsou určeny pro operativní agendu
* systémy manažerské pro podporu rozhodování - manažerské informační systémy

Základním rozdílem mezi systémem provozním a manažerským je nejen jeho vnitřní datové uspořádání a použitá technologie, ale zejména způsob práce a jeho využití. Provozní systémy, pod které můžeme zařadit např. ekonomický systém, nemocniční informační systém, personalistický IS atp., pracují na tzv. transakčním principu. Jsou to především operace typu vložení, oprava, zrušení nebo vybrání a zobrazení záznamů, kdy se jedná o každodenní, mnohdy opakovanou práci s detailními daty.

Manažerské systémy pro podporu rozhodování využívají moderních technologií z oblasti data warehousing (datových skladů) a business intelligence pro podporu manažerského rozhodování a jsou nadstavbou nad již existujícími provozními informačními systémy. Jejich obliba vzrostla s potřebou managementu mít rychle dostupné informace v kompaktní a přehledné podobě. Jejich úkolem je prezentovat data od celku k detailům - tedy tak, aby bylo možné identifikovat problémovou oblast a dále se soustředit pouze na její detail a na hledání příčiny problému.

Cílem MIS je poskytovat jen podstatné informace nutné pro řízení organizace s možností přecházet k detailům a v případě potřeby identifikovat rizikové faktory.

Uveďme si konkrétní příklad. Pokud bychom chtěli získat informaci typu "náklady na jednoho pracovníka konkrétního pracoviště", při neexistenci manažerského informačního systému by se musel získat počet pracovníků pracoviště z personálního systému a zvlášť informace o nákladech z ekonomického systému a následně je spočítat ve vhodném nástroji. V případě Manažerského informačního systému jsou data všech provozních systémů uložena ve vhodné formě v Datovém skladu včetně vypočtených hodnot (např. průměrné náklady na jednoho pracovníka dle pracovišť) a uživateli je umožněn snadný výběr požadovaných informací.

Datové sklady, které jsou využívány Manažerskými informačními systémy, jsou z hlediska struktury a technologie konstruovány tak, aby byl umožněn výběr velkých datových objemů. Můžeme je chápat jako komplexní data uložená ve struktuře umožňující efektivní analýzu a dotazování.

Business Intelligence (zkratka BI) je sada postupů, procesů a technologií, jejichž cílem je účinně a účelně podporovat rozhodovací procesy ve firmě. Představuje komplex aplikací, které podporují analytické a plánovací činnosti podniků a organizací a jsou postaveny na specifických, tzv. OLAP (On-Line Analytical Processing) technologiích a jejich modifikacích.

On-line Analytical Processing (OLAP) je technologie uložení dat v databázi, umožňující uspořádat velké objemy dat tak, aby byla data přístupná a srozumitelná uživatelům zabývajícím se analýzou obchodních trendů a výsledků (business intelligence). Smyslem OLAP systémů je co nejrychleji poskytnout uživateli požadované agregace dat, popřípadě výsledky analýz provedených právě nad těmito agregacemi.

Z produkčních systémů finančního účetnictví, personalistiky a modulu nemocničního informačního systému s vykázanou zdravotní péčí jsou pomocí speciálního programového vybavení (tzv. datových pump), jež obsahují transformační procedury, importována data do datového skladu, který umožní pomocí dotazovacích a analytických nástrojů zpřístupnit požadované informace ve formě grafů, tabulek, modelů nebo prognóz. Výhodou tohoto řešení je sjednocení dat z více informačních systémů nebo subsystémů daného řešení a jednotný přístup managementu k těmto datům.

Manažer se nemusí učit ovládání různých aplikací (většinou od různých dodavatelů na různých technologických platformách) nebo požadovat, aby mu tato data připravili odborníci na jednotlivé systémy, případně vyškolení informatici, ale data má kdykoli přístupná a požadované výběry a analýzy si provede sám. Pro správné fungování celého manažerského systému je nutná pravidelná, většinou automatická aktualizace dat z jednotlivých subsystémů. Pracovník využívající Manažerský informační systém nemusí dokonale znát architekturu a technologii celého řešení, vystačí mu znalost ovládání vlastní aplikace a přehled o datech v Datovém skladě.

Autoři Manažerských informačních systémů ve snaze zajistit uživatelům - manažerům, analytikům - jednoduchý a rychlý přístup k požadovaným datům využívají většinou multidimenzionální datové modely. Tento model zobrazuje data ve formě datové kostky.

Dimenze kostky reprezentují rozdílné kategorie pro analýzu dat. Kategorie, jako například čas, geografické umístění nebo různé produktové řady, jsou typickými dimenzemi v datových kostkách. Kostky nejsou omezeny na tři dimenze. Dimenze jsou obvykle uspořádány do hierarchií tak, že mapují data v příslušné databázi.

Hierarchie dimenzí jsou seskupovány do úrovní obsahujících hodnoty dané dimenze. Každá úroveň v dimenzi může být sumarizována, aby vytvořila hodnoty pro vyšší úroveň. Např. v dimenzi času sumarizací hodnot v úrovni den získáme hodnoty pro vyšší úroveň měsíc.

Míry (measure) jsou kvantitativní hodnoty v databázi, které mají být analyzovány. Typickými mírami bývají např. náklady, výnosy, počty hospitalizací, počty bodů. Mírami mohou být i vypočtené ukazatele, jako jsou např.průměrné náklady na pracovníka, průměrný počet bodů na jednu ambulantní návštěvu, průměrný case-mix.

Míry jsou analyzovány oproti různým kategoriím dimenzí datové kostky. Např. analýza počtu hospitalizací (míra) určité DRG skupiny (dimenze) na různých pracovištích (konkrétní úroveň dimenze geografická poloha) během dvou určitých roků (aktuální a referenční) může být konkrétním příkladem sledování výkonnosti pracovišť.

V současné době je těžko myslitelné, aby se manažer na kterékoli úrovni řízení nesetkal s různými informačními systémy. Znalost základních principů informatiky a získání znalostí v ovládání a využívání manažerských informačních systémů se stává nezbytností pro jeho práci. Využití komplexních informací celé organizace je nutným předpokladem jeho rozvoje.

________________________________________________________________________________________________________________

Pokud byste všechno zapomněli, pamatujte si alespoň toto:

\\ Předpokladem úspěšného řízení ve všech typech organizací jsou dostupné, kvalitní a komplexní informace

\\ Pro zajištění dostupnosti informací pro management se používají Manažerské informační systémy

\\ Manažerské informační systémy ve svém datovém skladě shromažďují a uchovávají data z různých provozních systémů celé organizace v jednotné formě

\\ Znalost základů informatiky, ovládání a využívání manažerských informačních systémů se stává nezbytností pro každého manažera

\\ Získané znalosti z této oblasti zvyšují konkurenceschopnost na trhu práce

Zdroj: Medical Tribune