Efektivní alokace zdrojů ve zdravotnictví – příklady ze Švédska
Další ze seminářů zaměřených na výměnu informací a zkušeností z oblasti zdravotnictví uspořádalo koncem dubna tohoto roku v Praze obchodní oddělení velvyslanectví Švédska; tentokrát se zabýval efektivní alokací zdrojů ve zdravotnictví. Konal se pod záštitou Ministerstva zdravotnictví ČR, Asociace nemocnic ČR, VZP a Svazu zdravotních pojišťoven ČR a za aktivní účasti velvyslankyně Švédska v ČR J. E. Anniky Jaganderové a ministra zdravotnictví ČR doc. MUDr. Leoše Hegera, CSc. Sjelo se na něj více než padesát účastníků.
Švédský zdravotnický systém je v celém světě znám díky tomu, že se mu daří poskytovat velmi kvalitní služby při dobré dostupnosti pro všechny občany, a to velmi efektivně, za relativně nízké náklady; svědčí o tom nízké náklady na správu systému zdravotnictví, nižší výdaje na léky i lůžkovou péči, která je nahrazována výrazně levnější a z pacientského hlediska přijatelnější a příjemnější péčí ambulantní a domácí. Ve svých výsledcích přitom z mezinárodních srovnání vychází švédský systém jako jeden z nejlepších na světě. V poměru k investicím a navzdory finančním restrikcím, zasahujícím v posledních letech i tuto zemi, dosahuje velmi dobrých medicínských ukazatelů (ukazuje to ostatně i tabulka srovnávající některé základní ukazatele ze Švédska a ČR).
Švédsko dnes patří ke světové špičce z hlediska průměrné délky života, dobrého zdravotního stavu a nízké nemocnosti a úmrtnosti obyvatelstva. Očekávaná délka života při narození je dnes pro muže téměř 80, a pro ženy dokonce 84 let; Švédsko je tedy spolu s Itálií na špici Evropy v podílu starších obyvatel na celkové populaci. Naštěstí od konce devadesátých let minulého století také soustavně a trvale roste počet narozených, takže relativní podíl starších osob v populaci postupně klesá. Na prodlužování délky života se podílí především pokles úmrtnosti na kardiovaskulární a cerebrovaskulární onemocnění, pozitivní je rovněž relativně velmi nízký počet kuřáků. Největší nároky na zdravotní systém dnes přinášejí chronická a degenerativní onemocnění, vyžadující dlouhodobé monitorování, léčbu a většinou i nákladnou farmakoterapii či přístrojové technologie.
Švédsko zaručuje a zajišťuje rovný přístup ke zdravotní péči, hrazené z daní, všem svým občanům. Zdravotní systém je z velké části decentralizovaný, za zdravotní péči kromě centrální vlády – jejímž úkolem je připravovat legislativu a strategii, stanovovat hlavní principy a politicky celý systém zaštiťovat – zodpovídají také dva regiony, 21 správních oblastí (okresů) – které zajišťují primární a nemocniční péči – a 290 samosprávných obcí, jež se starají o péči o starší občany ať už v domácích podmínkách nebo příslušných zařízeních, jakož i o péči o osoby s tělesným či duševním postižením, o podporu a služby pro nemocné po propuštění z nemocnice a o školní zdravotní službu. Jejich zodpovědnosti stanovuje zákon o zdravotnických a lékařských službách. Po určitý čas byly předmětem nespokojenosti dlouhé čekací doby na některé plánované výkony, jako je operace katarakty či kyčelního kloubu; v roce 2005 přijaly centrální vláda i správní oblasti pravidlo, podle něhož nesmí tato doba překročit devadesát dnů. Pokud péči nemůže zajistit místní zdravotnické zařízení, musí být nemocnému nabídnuta jinde, přičemž jsou mu hrazeny veškeré náklady, včetně cestovného. Jednou z priorit švédského zdravotnictví je také bezpečnost pacienta.
Mimořádný důraz klade Švédsko na prevenci; existuje zde proto celá řada programů na podporu zdraví a zdravého životního stylu, zaměřených zejména na rodiny s dětmi. Za rozhodující v boji proti nemocem je považována včasná diagnostika, a její organizaci i technickému zajištění se proto věnuje mimořádná pozornost. Velmi důležité a úspěšné jsou rovněž státní opatření na omezení konzumace tabáku, alkoholu a drog.
Na zdravotnictví vynakládá Švédsko 9 % svého hrubého domácího produktu, což je podíl víceméně stabilní už od začátku osmdesátých let minulého století. Švédsko má 108 nemocnic, z nichž 60 zajišťuje i akutní (pohotovostní) službu po 24 hodin denně a osm poskytuje vysoce specializovanou péči a zajišťuje též výuku mladých lékařů. Většina zdravotní péče je poskytována ve zdravotnických centrech, kde jsou zastoupeni lékaři různých specializací i další zdravotnický personál, přičemž pacient má možnost svobodné volby zařízení i lékaře. Existují zde rovněž specializované kliniky pro péči o děti a nastávající matky, jakož i zařízení pro dospívající, poskytující mimo jiné i konzultace pro plánované rodičovství. Jednotlivé správní oblasti nakupují zdravotnické služby pro své občany od veřejných i soukromých zdravotnických institucí, přičemž pacienti jsou v obou typech institucí ošetřováni za srovnatelných podmínek.
Efektivní alokace zdrojů představuje důležitý předpoklad ekonomické udržitelnosti systému zdravotnictví, a současně i trvalé dostupnosti a vysoké kvality zdravotnické péče. V průběhu semináře byl představen mj. komplexní koncept zdravotní péče označovaný jako SymbioCare, který díky spolupráci státních a krajských institucí, regulátorů, plátců i poskytovatelů péče, zdravotnického průmyslu i výzkumných a výukových institucí dále zlepšuje alokaci a využití dostupných zdrojů pro zdravotní péči. Velkou pozornost účastníků semináře vzbudil rovněž jednoduchý a transparentní švédský úhradový systém vycházející z DRG, který byl zaveden již v devadesátých letech minulého století a v nemocniční sféře je dnes využíván prakticky stoprocentně. A konečně velká pozornost patřila též elektronizaci zdravotnictví a zkušenostem s e‑preskripcí, jejíž penetrace do zdravotnického systému již ve Švédsku přesáhla 90 procent. Přednášející ukázali, jak významně oba tyto prvky stejně jako zlepšování procesů řízení a organizace práce v systému tzv. lean managementu čili „štíhlého řízení“ zlepšily efektivitu i kvalitu poskytované péče a přispěly k racionálnější alokaci a využití zdrojů.
Z programu semináře vyplynulo, že ke klíčovým faktorům švédského úspěchu patří respektování a prosazování některých základních hodnot – solidarity, efektivity, kvality, inovací. Účinným nástrojem hodnocení a zlepšování péče je také systém tzv. bench markingu čili sledování a porovnávání vybraných indikátorů péče v různých zdravotnických zařízeních. Právě o tyto indikátory také projevil zájem ministr zdravotnictví ČR doc. MUDr. Leoš Heger, CSc., který mj. zavzpomínal i na svou vlastní práci po boku švédských kolegů, a seminář označil za další krok v rozvoji česko‑švédské spolupráce ve zdravotnictví a rozvíjení vzájemných kontaktů.
Medical Tribune jší
Zdroj: Medical Tribune