Dvě významná (ne)kuřácká výročí
V roce 2014 si připomínáme hned dvě zásadní události světového úsilí o omezení kuřáctví – 60. výročí publikování prvních výsledků studie R. Dolla a A. B. Hilla, sledující úmrtnost britských lékařů v souvislosti s jejich kuřáckými návyky, v British Medical Journal (1954), a 50. výročí uveřejnění zprávy poradního výboru hlavního lékaře USA „Smoking and Health: Report of the Advisory Committee to the Surgeon General“ (1964). Tyto dvě události upoutaly pozornost nejen Velké Británie a USA, ale celého civilizovaného světa ke zdravotním rizikům kouření a transformovaly je ze sféry individuálního konzumentského chování do sféry veřejného zdravotnictví. A také ze sféry kuřáků samotných i do sféry nedobrovolně kouřících nekuřáků.
Důkazy škodlivosti kouření se začaly objevovat už krátce po 2. světové válce, ve čtyřicátých a padesátých letech minulého století, především v souvislosti s bronchitidami, emfyzémy, plicními karcinomy a později i ischemickou chorobou srdeční. Opravdu vztyčeným varovným prstem se však stala právě až zmíněná Dollova a Hillova „British Doctor Study“. Pod tímto názvem je skryta prospektivní kohortní studie, kterou Doll s Hillem realizovali v letech 1951–2001 (později se k nim přidal i slavný Richard Peto a několik dalších). Na základě dopisu se do ní přihlásilo celkem 40 701 britských lékařů, kteří byli stratifikováni podle celkového zdravotního stavu a kuřáckých návyků a pak dlouhodobě sledováni. Vysoký počet lékařů, kteří souhlasili s účastí ve studii, umožnil velmi dobrou statistickou analýzu. A výsledek? Už v první fázi byl zjištěn statisticky vysoce významný vztah mezi kouřením a výskytem plicních karcinomů a trombózy věnčitých tepen, další analýzy pak tyto souvislosti nejen potvrdily, ale navíc přidaly další. Hlavním poznatkem studie bylo, že kouření zkracuje život v průměru o 10 let a že více než 50 % kuřáků umírá právě na choroby způsobované kouřením, byť nárůst mortality závisí na množství denně vykouřených cigaret a trvání kuřáckého návyku.
Tato zjištění vedla na začátku 60. let minulého století k tomu, že American Cancer Society, American Heart Association, National Tuberculosis Association a American Public Health Association zaslaly prezidentu J. F. Kennedymu společný dopis, v němž ho vyzvaly k vytvoření národního protikuřáckého výboru, který by měl nalézt řešení kuřáckého problému. Kennedyho administrativa reagovala na dopis bez prodlení. Tehdy právě nově jmenovaný hlavní lékař USA dr. Luther L. Terry ustavil komisi expertů, do níž pozval představitele všech výše uvedených i dalších odborných lékařských společností, jakož i Food and Drug Administration (FDA), Obchodní komory, tabákových firem a dalších subjektů. Komise zasedala v Národní lékařské knihovně USA v NIH v Bethesdě od listopadu 1962 do ledna 1964, prostudovala více než 7 000 vědeckých zpráv a článků a vyslechla více než 150 konzultantů. Výsledkem její práce byla obsáhlá zpráva, která byla vydána 11. ledna 1964. Terry zvolil pro její zveřejnění sobotu, aby jednak minimalizoval dopad na ceny akcií tabákových firem na burze a jednak dosáhl maximální publicity v nedělních vydáních novin.
To, co následovalo, popsal Terry ve svých vzpomínkách o dvacet let později jako „výbuch bomby“. A nebylo divu – lidé se poprvé z těch nejpovolanějších úst dozvěděli, že věkově standardizovaná úmrtnost kuřáků je oproti nekuřákům vyšší o 70 %! Že průměrný kuřák má devětkrát až desetkrát větší riziko onemocnět karcinomem plic a že u těžkých kuřáků je toto riziko dokonce dvacetinásobné! Že kouření napomáhá i mnoha dalším nádorovým onemocněním! Že kouření je nejvýznamnější příčinou chronických bronchitid a významnou příčinou plicních emfyzémů! Že kouření zásadním způsobem přispívá ke vzniku a rozvoji ischemické choroby srdeční a k jejímu kritickému vyvrcholení v podobě infarktu myokardu a že se podepisuje i na velké části cévních mozkových příhod! Že kouření v těhotenství vede k nižší porodní váze novorozenců a ohrožuje je i vrozenými vadami! A konečně i to, že kouření je návykové!
Zpráva měla obrovský dopad, v jejím důsledku se postupně stále více Američanů cigaret dobrovolně vzdávalo a federální vláda i vlády jednotlivých států USA svými legislativními i ekonomickými kroky cigarety odkazovaly do patřičných mezí. Z USA, ale postupně i z mnoha dalších vyspělých zemí světa se postupně začaly stávat nekuřácké země – nekouří se na veřejnosti, v restauracích a veřejných budovách, v dopravních prostředcích, na pracovištích i jinde, a víceméně platí, že „kouří už jen spodina“. Je smutnou skutečností, že k takové „spodině“ se musí i šedesát let po Dollovi a Hillovi a padesát let po Terryho zprávě počítat tak vysoké procento obyvatel ČR, a vlastně celá naše země.
Zdroj: Medical Tribune