Dvě sazby DPH: špatný nástroj pro nesprávný cíl

Na rizika daňových úniků při dvou různých sazbách DPH upozorňovalo ve slovenském parlamentu několik opozičních poslanců. I přesto byl zákon schválen, aniž by se tato rizika identifikovala a minimalizovala. Nižší sazba DPH se podle novely vztahuje na výrobky, které patří pod konkrétní a v zákoně vyjmenované položky Celního sazebníku. I když bylo vládním záměrem snižovat DPH na léky a zdravotnické pomůcky, zvolený způsob nebyl správný. „Lidské“ léky a zdravotnické pomůcky se totiž prostřednictvím Celního sazebníku identifikují jen těžko.

Mezi léky, kterých se snížená daň netýká, patří například Trifed (používaný na zmírnění příznaků senné rýmy). Snížení DPH se ho netýká, protože dovozci lék zaregistrovali na Slovensku pod jinou položkou Celního sazebníku.

Sacharinové umělé sladidlo je zařazeno do 10% sazby DPH, ale ostatní umělá sladidla do 19% DPH. Šicí materiály jsou taktéž v různých sazbách. Kontrolovat, jaké stehy nechal chirurg v těle pacienta – zda s desetiprocentní, nebo s devatenáctiprocentní sazbou DPH, bude pro daňové úřady poměrně tvrdým oříškem. Zatímco zubní cement nebo umělé zuby mají nižší DPH, sádra pro použití v zubním lékařství je ve vyšší sazbě. Hormony a vitaminy, podobně jako mnoho dalších léků, splní současně kritéria na zařazení pod více položek Celního sazebníku – a tím pádem do různých sazeb DPH. Záleží tak na dovozci, kam svůj výrobek zařadí a jakou DPH bude následně odvádět

Prostor pro lobbisty

Cíl – snížit zatížení středněpříjmových a nízkopříjmových skupin obyvatel – přestává být jasný, když dále zjistíme, že do nižší sazby daně patří i některé přípravky používané v zemědělství a potravinářství (například veterinární léky). Nižší sazbu daně mají laboratorní reagencie, využívané nejen pro medicínské účely v biochemických laboratořích, ale i v laboratořích různých výrobních podniků nebo výzkumných ústavů. Pozoruhodné je i to, že zatímco biochemické reagencie jsou v nižší sazbě DPH, živné půdy pro mikrobiologické laboratoře tam chybějí.

Snížená sazba DPH přinese v těchto případech finanční prospěch dovozcům a podnikatelům, ne však občanům jako konečným spotřebitelům. Potvrzuje se tak varování, že zavedení druhé sazby DPH je v první řadě prostorem pro lobbisty. a tento tunel veřejných financí je kryt vznešenými frázemi o pomoci sociálně slabším spoluobčanům.

Objevily se i pochybnosti, zda se snížená sazba DPH týká jen ceny samotného léku, nebo i distribuční a lékárenské marže (regulované ceny za obchodní výkon) či taxy laborum (lékárníkovy práce na individuálně připravovaných lécích), ze kterých se rovněž odvádí DPH. Novela zákona o DPH totiž do nižší sazby zařadila jen výrobky, nikoli služby. Léky by tak podle takového výkladu zákona byly částečně zatížené 10% sazbou (za výrobek) a částečně 19% sazbou DPH (za související služby).

Kdo skutečně ušetří?

Na mnoha výrobcích neušetří pacienti ani korunu – například levnější kardiostimulátor, radioizotop nebo diagnostické reagencie představují úsporu jen pro pojišťovnu a nemocnici. Jestliže bylo cílem vlády snížit doplatky na léky a zdravotnické prostředky, mohla při nezměněné DPH přesměrovat příjmy z DPH do zdravotnictví (přes platbu státu za státní pojištěnce) a následně snížit doplatky v kategorizaci léků. Šlo by o systémové opatření, které by nenarušilo jednoduchost daňového systému.

Přestože se vláda rozhodla pro horší a nebezpečnější řešení – dvě sazby DPH, neměla se v novele zákona odvolávat na Celní sazebník. Bylo třeba použít výstižnější kritérium pro výrobky, kterých se úleva má týkat – tedy registraci podle zákona o lécích a zdravotnických prostředcích. Nevznikl by prostor pro daňové úniky a zároveň by tak do nižší sazby byly zařazeny právě ty výrobky, které tam vláda zařadit chtěla.

Zákon se samozřejmě dá upravit, otázkou je, zda má na takové korektuře vláda a ministerstvo financí zájem a jak dlouho potrvá. Do té doby lze jen odhadnout, o kolik vyšší budou výpadky příjmu z DPH ve slovenském státním rozpočtu, než předpokládala stručná dopadová analýza ministerstva financí (výpadek 2,7 mld. Sk v roce 2007).

Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 3/2007, strana B4

Zdroj: