Dva roky e‑preskripce v nestátním ambulantním zařízení

V poslední době často diskutované téma elektronické preskripce vyvolává řadu reakcí. Elektronické recepty měly být již letos v lednu povinné pro všechna zdravotnická pracoviště, ale tato povinnost byla nakonec odložena. Také proto je elektronická preskripce stále využívána jen maximálně ze dvou procent objemu všech vydaných receptů. Přitom v praxi přináší řadu výhod.

Zdálo by se, že v době, kdy každý z nás za sebou zanechává v každém okamžiku výraznou elektronickou stopu a kdy před výpočetní technikou není kam utéct, by mohla elektronizace ve zdravotnictví, potažmo elektronická preskripce, postupovat s větší rychlostí, než tomu ve skutečnosti je. Podle ročenky ÚZIS se každoročně předepíše přibližně 70 milionů receptů. Elektronické recepty jsou v tomto objemu zastoupeny pouze jedním až dvěma procenty. To znamená, že jen na formulářích papírových receptů vydají zdravotnická zařízení cca 14 milionů Kč a vyprodukují více než 10 tun papíru. Porovnejme si nyní, jaké jsou rozdíly v manipulaci a zacházení s papírovým a elektronickým receptem.

Papírový recept

Papírový recept urazí od vystavení až po skartaci v příslušné zdravotní pojišťovně, která se provádí po pěti letech archivace, dlouhou cestu. Jaké operace jsou přesně s papírovým receptem spojeny?

| Lékař vystaví papírový recept v ordinaci a předá ho pacientovi

| Pacient následně předává recept lékárníkovi

| Lékárník ručně zadává do počítače údaje z receptu (rodné číslo, údaje o léčivém přípravku) a vydá lék pacientovi

| Lékárna předává fyzicky papírový recept příslušné zdravotní pojišťovně spolu s vyúčtováním

| Zdravotní pojišťovna recept zaeviduje do svého systému a uloží do archivu

| Po pěti letech zdravotní pojišťovna odesílá recepty ke skartaci

Ve všech případech se manipuluje s doklady, které obsahují citlivé údaje. Nakládání s nimi je vázáno na platnou legislativu.

Elektronický recept

Elektronický recept na rozdíl od papírového urazí od svého vystavení cestu ani ne poloviční.

| Lékař vystaví elektronický recept v ordinaci a předá jeho papírovou podobu pacientovi (eRecept se současně automaticky odesílá do centrálního úložiště eReceptů)

| Pacient předává eRecept lékárníkovi

| Lékárník skenerem načte kód eReceptu a údaje o léčivém přípravku a ten vydá pacientovi

Zde cesta eReceptu fyzicky končí. Pacient se tedy dostaví do lékárny s kódem elektronického receptu, který následně lékárník načte skenerem – tím se přihlásí do Centrálního úložiště elektronických receptů a propojí se s eReceptem, který čeká na výdej. Všechny údaje se pak zobrazí na monitoru lékárníka. Odpadá jakékoli ruční zadávání, tím i vznik možných chyb. Léčivý přípravek pak lékárník vydá a celá transakce se uzavírá. eRecept nelze použít vícekrát. Zde vše končí, odpadá předávání receptu zdravotní pojišťovně, jeho evidence, archivace a následná skartace.

S elektronickými recepty jsme u nás v ordinaci začínali v roce 2013. Od zavedení elektronické preskripce jsme si slibovali především zrychlení práce a také její zpřesnění, tedy minimalizaci omylů a chyb. Až později jsme zjistili, že dochází i ke zvýšení komfortu pacientů. Zavést elektronickou preskripci však představovalo ze začátku menší administrativní zátěž. Bylo nutné vyřídit elektronický podpis a přihlásit se na SÚKL k přístupu do portálu elektronické preskripce. Po získání přístupových údajů bylo ještě nutné nastavit komunikaci s centrálním úložištěm SÚKL.

Značná část novějších ambulantních softwarů, které jsou v ČR používány, již umožňuje vystavování elektronických receptů, nejsou to tedy vždy jen technické důvody, kterými je zdůvodňován nízký zájem ze strany ordinací.

Proč je tedy ročně předepsáno 98 až 99 procent léků na „klasický“ papírový formulář a jen jedno až dvě procenta elektronicky? Jádro problému nebude v počítačové negramotnosti lékařů, případně v zastaralém hardwaru či softwaru ordinací, popř. v chabém připojení k internetu atd.

Mám za to, že ordinacím chybí především motivace. Lékař s plnou čekárnou, zavalený administrativou, řadou různých hlášení a zasíláním údajů na nejrůznější instituce, jen nerad zavádí něco nového. Navíc tak zásadního. Nemějme proto lékařům za zlé, že se u nich podobné novinky netěší velké oblibě.

Má tedy ZZ donutit k elektronické preskripci nějaká právní norma? To už jsme jednou zažili a tato akce vyvolala bouřlivou negativní odezvu. Nakonec muselo být zavedení povinné elektronické preskripce odloženo. Snad se naleznou i jiné cesty než direktiva.

Nejsem lékař a snad proto nejsem zatížen klasickými vazbami tohoto povolání, nebo spíše poslání. Tedy i tím, že je na prvním místě pacient a až potom, za dlouho teprve to ostatní. Vidím to nepodstatné z jejich hlediska a snažím se jim situaci ulehčit. Pro mě silná motivace, u monetaristů by ale nejspíš narazila.

Zopakujme, jaké jsou tedy hlavní přínosy elektronické preskripce.

| Lékař nemusí kupovat formuláře (nebo aspoň ne tolik formulářů)

| eRecept není nutné opatřit razítkem ani podpisem; při vystavování eReceptu nemůže dojít k chybě, kontrolují se pacientovy údaje, včetně ZP, bydliště, interakce léčiv

| eRecept lze za určitých okolností poslat e‑mailem či sms, například u hormonální antikoncepce, případně u invalidních a těžce pohyblivých pacientů s chronickými onemocněními, kteří komplikovaně cestují k lékaři často „jen pro recept“ a mimo pravidelné lékařské kontroly

| Bez eReceptu také nelze předepsat konopí k léčebným účelům

| Lékař má kontrolu nad tím, jestli si pacient léky vyzvedl – tato informace se mu zobrazí u jména pacienta

| Do budoucna lze počítat i s tím, že by se lékaři měla objevit také informace, jaké další léky pacient užívá, pokud navštěvuje jiné lékařské odbornosti. Pokud to nyní lékaři pacient sám neřekne, je těžké to v běžném ambulantním provozu zjistit. Rizika pro pacienta, která by se tím eliminovala, jistě není třeba zdůrazňovat

| V případě, že vypadne internet nebo nastanou jiné technické potíže, ambulantní software automaticky nabídne vytisknutí papírového receptu

| Lékárna načte skenerem eRecept, vydá léčivý přípravek a poskytne potřebné informace pacientovi. Omyly jsou vyloučeny

| eRecept již pak nejde dál použít – nehrozí riziko zneužití

| Dále již lékárna s eReceptem nemusí pracovat

| Zdravotní pojišťovna nemusí eRecepty evidovat, zakládat, archivovat podle zákona o archivní službě a po uplynutí zákonné pětileté lhůty je komisionálně skartovat

| Všechny údaje jsou uloženy v CÚ SÚKL, kam ostatně již nyní mají ZP přístup a odkud mohou okamžitě získat potřebné přesné údaje

Před dvěma lety, v začátcích elektronické preskripce, jsme vůbec netušili, jak zareagují pacienti na zcela novou situaci. Jejich drobnou nedůvěru se podařilo brzy překonat a dnes pro ně eRecept nepředstavuje žádný problém. Dokonce ani u starších pacientů jsme potíže nezaznamenali.

Postupně se vylepšoval také ambulantní software a lékárny (a jejich SW) v Uherském Hradišti a okolí zareagovaly na eRecepty také velmi operativně.

Přestože se nedá říci, že by cesta k eReceptům byla úplně jednoduchá, dnes už je celý systém elektronické preskripce více propracovaný a odzkoušený. Svědčí o tom desítky tisíc eReceptů, které jsme vystavili bez problémů a bez problémů na ně byla léčiva v lékárnách vydána. Na škodu je snad pouze skutečnost, že v celém Uherském Hradišti je kromě naší jen jedna další ambulance, která eRecepty běžně vystavuje. Shodou okolností rovněž stejně jako my vystavuje eRecepty na konopí k léčebným účelům. V tom jsme byli od začátku loňského roku první, kdo vystavil pacientovi elektronický recept na konopí k léčebným účelům. A dlouho jsme zůstali jediní.

Je samozřejmě jen otázkou času, kdy se elektronická preskripce (a další k ní přidané hodnoty) rozšíří do dalších ambulancí. Některé výhody, které elektronická preskripce přináší, zde byly zmíněny. Kromě úspory času a zpřesnění práce jde jistě i o velké úspory na straně zdravotních pojišťoven. A tady by byl určitě prostor pro lepší motivaci těch ZZ, která o zavedení elektronické preskripce uvažují. Finance, které by systém zavedením elektronické preskripce a dalšími možnostmi eHealth ušetřil, by se jistě daly využít účelněji.

Elektronické recepty nespasí naše zdravotnictví, to jistě ne, ale účelná léková politika na nich postavená je schopna v této oblasti dosáhnout značných úspor.

Zdroj: