Důležitá je psychologická příprava pacienta
Povolání zdravotní sestry ji tedy určitě ovlivnilo – alespoň do té míry, že je neustále ve střehu. Podle M. Pyclíkové je práce na katetrizačním sále velice zajímavá a nestereotypní, nicméně je také velmi náročná, především při kombinovaných výkonech ve spolupráci s ARO a cévními chirurgy. Tyto zákroky vyžadují bezchybnou organizaci a dobrou spolupráci. “Ve většině případů jsou výkony prováděny pouze v lokální anestezii, což s sebou nese potřebu vyšší pozornosti a citlivého přístupu sestry k pacientovi. Sestra musí nejen zvládnout obsluhovat lékaře, podávat materiál potřebný k intervenčním výkonům a doplňovat spotřebovaný, ale zároveň sledovat stav pacienta a komunikovat s ním, ev. aplikovat lékařem naordinovanou medikaci,” vysvětluje M. Pyclíková. “Druhá sestra pracuje v ovladovně. Na hemodynamické jednotce sleduje EKG a vitální funkce pacienta během výkonu. Dále vyplňuje záznam o stavu nemocného na angiosále, vede záznam spotřebovaného materiálu a kontrastní látky, kontroluje informovaný souhlas pacienta a zajišťuje RTG a CD materiál.”
Sestra na angiosále tedy musí být schopna samostatného rozhodování, umět pohotově reagovat, ale rovněž být technicky zdatná a manuálně zručná. Musí mít odborné vědomosti i praktické zkušenosti, neustále se vzdělávat a pružně reagovat na nové poznatky. Umění komunikovat je samozřejmostí.
Velmi důležitou součástí práce sestry na katetrizačním sále je podle M. Pyclíkové také psychická příprava nemocného před výkonem, která se začíná již na oddělení. Přístup k pacientovi musí být individuální – sestra se s ním snaží navázat kontakt, promluvit o průběhu výkonu, a tím ho zbavit strachu a napětí. Pro pacienty, u nichž je výkon prováděn v lokální anestezii, je komunikace důležitá i během zákroku.
Zodpovědnost staniční sestry
Staniční sestra musí kromě asistence na sále či práce v ovladovně vykonávat mnoho administrativních činností. “Mimo jiné mám na starosti konsignační sklady, objednávání zdravotnických prostředků, materiálu a léčiv. Musím zajistit opravy přístrojů, rozpisy služeb sester a obstarat školení podřízených. Rovněž zodpovídám za zadávání podkladů pro zdravotní pojišťovny a spolu s vedoucím lékařem mám zodpovědnost za plnění ekonomické rozvahy katetrizačního sálu. Různorodost mé práce mi maximálně vyhovuje, baví mě a dělám ji stále ráda. Nikdy jsem svého rozhodnutí stát se zdravotní sestrou nelitovala,” říká M. Pyclíková.
A v čem spatřuje negativní stránky povolání? “Přivítala bych lepší finanční ohodnocení sester i ostatního ošetřovatelského personálu. Určitě by pak v nemocnicích o ně nebyla nouze. Je smutné, když odcházejí erudované sestry nebo sestry specialistky,” konstatuje M. Pyclíková, a vzápětí dodává: “Na druhou stranu jsou tací, kteří zde setrvávají už několik let a nedokáží se s oddělením a s kolektivem rozloučit. Každému to někde přiroste k srdci.”
Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 9/2008, strana NS3
Zdroj: