Drama nebude - rozhovor s ministrem zdravotnictví
Mám obavy, že si firmy opět berou pacienty jako rukojmí, aby ovlivnily veřejné mínění. Musím znovu připomenout, že zákon o lécích a na něj navazující vyhlášky zavedly od 1. ledna tohoto roku narovnání cen. SÚKL tedy reaguje na referenční koš cen léčivých přípravků v zemích EU. Musíme si zvyknout, že ceny a úhrady se u nás už nebudou určovat od oka a podle toho, ve které firmě má ministr momentálně přítelkyni. Pojišťovny budou hradit jen tolik, kolik by za lék zaplatili v té nejlevnější z referenčních zemí EU.
Může ale chronické pacienty před dramatickým nárůstem výdajů ochránit pětitisícový limit, když se do něj započítává jen doplatek za nejlevnější dostupnou variantu daného léku?
Já ale žádný dramatický nárůst vůbec neočekávám. Je to jen vyhrožování některých firem za to, že nebude po jejich. Dříve možná měly úhrady výhodnější, my je teď chceme srovnat podle referenčního koše a ony se budou muset přizpůsobit. Musejí se prostě podřídit ceně, za kterou tentýž lék prodávají i v jiných srovnatelných zemích.
Minulé pondělí došlo k prvnímu průlomu do systému regulačních poplatků – vláda od nich osvobodí novorozence, následovat budou od 1. ledna příštího roku vedle seniorů v sociálních ústavech také děti do 6 let. Z výpadku plánovaných příjmů určitě nebudou mít radost pediatři. Jak jim to vykompenzujete?
Přesněji tento výpadek teprve vyčíslíme, ale bavme se orientačně o půl miliardě korun. O to budeme muset navýšit výdajovou stránku veřejného zdravotního pojištění. Určitě to stihneme, systém se nerozkolísá. Ale zároveň je třeba si uvědomit, že kvůli tomu nebude provedeno, dejme tomu, 500 chirurgických zákroků či 250 terapií dětských onkologických pacientů nebo že nebudeme moci rozšířit portfolio hrazeného očkování o další vakcíny, třeba proti klíšťové encefalitidě.
Politickou záležitostí, která štěpí vládní koalici, se stále více stává i váš návrh zákona o univerzitních nemocnicích. Vicepremiéra Jiřího Čunka pověřil 3. června celostátní výbor KDU-ČSL, aby vás vyzval, ať zastavíte všechny kroky směřující k transformaci na akciové společnosti a přestanete tak znejišťovat zdravotnickou i akademickou veřejnost.
Bohužel vnímám, že kolegové z KDU-ČSL jsou náchylnější k lobbyismu než k vládní a státnické úvaze. Chápu, že jejich – a nejen jejich - poslanci v roli zákonodárců mají a musejí posuzovat všechny připomínky k projednávané věci. Zároveň jsou ale lidovci vládní koaliční stranou, a tak by měli mít respekt k tomu, co zamýšlí stát a co v tomto kontextu předkládám já jako resortní ministr. Není přece možné přijímat zákony, jen pokud je předem odsouhlasí producenti mléka, výrobci počítačů nebo v tomto případě akademická obec. Ta si prosazuje pouze svůj úzký zájem a o ten v univerzitních nemocnicích přece nejde. Primární musí být poskytování špičkové péče, rozvoj vědy a výzkumu.Zákony se nepíší podle toho, jak komu vyhovují nebo nevyhovují. Píší se pro občany, kteří v univerzitních nemocnicích čerpají péči.
S rektory a děkany jste tedy při ladění paragrafovaného znění stále v kontaktu?
Pro mne věcná jednání ještě zdaleka neskončila – byť jsou často nesmyslně některými kolegy děkany komentována v médiích a navzdory prohlášením různých akademických senátů. Pro mne je podstatná jiná věc – všechny věcné připomínky, které jsme obdrželi, jsme už do návrhu zapracovali. Teď budeme muset zkontrolovat celé paragrafované znění znovu jako celek. Situace, kdy jednotliví zástupci univerzit přicházejí s izolovanými návrhy, totiž snadno nahrává chybám – ale zase to budiž důkazem, že komunikace s nimi probíhá. Kromě toho jsou ještě některé návrhy k licitaci, třeba o způsobu hlasování zástupců univerzit ve správní radě, který by mohl být na překážku samotnému provozu nemocnic.
Na jiném místě tohoto vydání MT píšeme o Knize bezpečí, kterou vaše ministerstvo vydalo. Jak se v souvislosti s ní díváte na nedávnou akci MF Dnes, jejíž redaktoři pronikli na některá oddělení a dostali se až ke zdravotní dokumentaci pacientů? Jste takovým „kontrolám“ nakloněn, i když při nich novináři porušují zákon, protože se vydávají za lékaře, kterými nejsou, a tím uvádějí zdravotníky v omyl?
Já jsem pro naprostou otevřenost a pro to, aby se na takovéto věci upozorňovalo. Pokud při tom novinář něco poruší, budiž, ať je za to potrestán, bylo-li to opravdu vážné porušení – ale to, co při tom odhalil, nechť je mu přičteno k dobru. Osobně jsem ale na straně těch, kteří na nedostatky upozorňují. To, že byly načapány i mezinárodně akreditované nemocnice, že jim v procesech leccos skřípe, přičítám typicky české laxnosti. Proběhla akreditace, dostali jsme papír – a teď už zase dál může běžet všechno postaru… Z tohoto pohledu vítám i to, že zprávy z českého tisku přiměly komisaře Joint Commission International, aby udělali přepadovou kontrolu v Ústřední vojenské nemocnici.
Sám bych se osobně někdy rád přesvědčil, jak to kde funguje. Pro ministra je to inspirativní zkušenost, protože v kanceláři mu samozřejmě každý říká, že všude je všechno v pořádku. Bohužel na to zatím není čas – přednost zatím musí mít politika a tvorba zákonů.
Zdroj: