Dostupnost psychiatrické léčby v ČR není uspokojivá

Británie řeší kritický nedostatek lůžek pro psychicky nemocné. Tamní pacienti musejí za adekvátní péčí dojíždět stovky mil. Redakce Medical Tribune zjišťovala, jaká je situace v České republice. Je stávající síť dostupnosti péče v psychiatrii dostačující? Nebo je možné při zanedbání některých stávajících problémů počítat s tím, že by mohla podobná situace jako v Británii nastat také u nás? Na tyto dotazy odpovídá doc. MUDr. Martin Anders, Ph.D., z Psychiatrické kliniky 1. LF UK a VFN Praha.

Autoři britské studie poukazují na to, že narůstá počet psychicky nemocných Britů, kteří musejí za adekvátní péčí jezdit stovky mil od svého bydliště. Situaci považuje za kritickou i samotná NHS, vláda ji má řešit větším přesunem financí do této oblasti. „Bohužel také v České republice je dostupnost psychiatrické péče v různých formách a úrovních neuspokojivá a snad jen díky rozloze ČR není tak silně alarmující. Obor psychiatrie je v České republice dlouhodobě nedostatečně finančně zajištěn a jeho rozvoj je ve srovnání s většinou zemí Evropské unie zanedbán a opožděn,“ komentuje situaci pro Medical Tribune doc. Martin Anders z Psychiatrické kliniky 1. LF UK a VFN Praha a dodává: „Dlouhodobě víme o tom, že samotné rozložení lůžkové péče je v ČR velmi nerovnoměrné a regionálně se velmi liší, např. v českých krajích je situace výrazně horší oproti krajům moravským. V některých oblastech se nachází léčebna i lůžkové psychiatrické oddělení v nemocnici, v jiných je pouze jeden lůžkový subjekt, přičemž tam, kde není léčebna, se nachází úplné minimum lůžek (nejhůře v tomto ohledu jsou na tom kraje Karlovarský a Liberecký).“

Podle doc. Anderse dostupnost lůžkové péče navíc komplikuje skutečnost, že zákonem byla zrušena tzv. spádovost zdravotnických zařízení a v praxi se dodržuje v různé formě pouze zvykově, což vyvolává četné komplikace.

„V rámci práce na reformě psychiatrické péče si odborná společnost představuje, že například psychiatrické akutní lůžkové oddělení by mělo sloužit pro oblast s minimálně 100 000 obyvateli, což odpovídá dostupnosti do cca 50 km. V tomto dosahu by mělo být oddělení, které je schopno nepřetržitě přijímat všechny pacienty s akutní duševní poruchou,“ uzavírá doc. Anders.

Zdroj: