Dostupnost 15 minut ohrožuje pacienty
Stanovisko rozeslal všem vedoucím pracovníkům, do médií a předsedům ostatních odborných společností. Na důvod tohoto kroku jsme se zeptali předsedy ČSARIM profesora MUDr. Karla Cvachovce, CSc., MBA.
Co konkrétně zmíněné novele vytýkáte, v čem vidíte ohrožení pacientů?
My v zásadě nemáme k novele výhrady, přesněji mohli bychom mít, ale to v tuto chvíli není podstatné. Naším stanoviskem jsme reagovali na to, že podle novely musí lékař se specializovanou způsobilostí vykonávajícího odborný dozor být ve zdravotnickém zařízení přítomen a fyzicky dosažitelný do 15 minut. V některých oborech to může být naprosto dostačující, ale rozhodně pro náš obor je to nevhodné. My nemůžeme zadat povinnost nad rámec zákona, který stanoví uvedenou dostupnost, ale cítili jsme potřebu sdělit našim kolegům, především vedoucím pracovníkům, že toto nestačí.
A máte konkrétní představu, jaká by dostupnost měla být? Nebo si to mají jednotlivá pracoviště stanovit podle svých skutečných podmínek?
Stanovisko jsme nechali v rovině obecné právě proto, že skutečné podmínky jednotlivých pracovišť jsou různé. Jsou pavilonové systémy, jsou centralizované operační sály, něco jiného je dozor v případě rizikovějšího výkonu a výkonu méně rizikového. Každopádně pokud lékař v přípravě na kmen nemá už stanovenou kompetenci, tak doktor, který vykonává odborný dozor, musí být bezprostředně dostupný, protože katastrofy se mohou v našem oboru odehrát během několika málo minut.
Odborný dozor by tedy měl pokrýt činnost lékaře v přípravě v plném rozsahu, neexistuje na to zatím vyhláška, stejně tak zatím žádná vyhláška nestanovuje rozsah kompetencí při dohledu. Co výbor doporučil pracovištím?
Zákon dává prostor pro to, aby si rozsah kompetencí stanovila pracoviště, ale je potřeba to promyslet a na základě individuálního odborného vývoje tomu dotyčnému kompetence rozšiřovat a nějakým způsobem to také popsat.
Vyhláška ovšem zatím nevyšla. Podílí se odborná společnost na její přípravě?
Vyhlášek souvisejících s touto novelou má být 21, pravděpodobně nejpropracovanější je vyhláška o nástavbových oborech, která v době vydání našeho stanoviska ještě nebyla schválena a uveřejněna ve Věstníku, takže k 1. červenci, kdy zákon vstupuje v účinnost, nestihla vyjít. Zpoždění zřejmě budou mít i ostatní chystané vyhlášky.
Vraťme se k dostupnosti 15 minut, nemohli jste jako odborná společnost už při přípravě zákona dát připomínku, aby se stanovila dostupnost pro váš obor odpovídající?
Na 15 minutách trvala Česká lékařská komora. My to považujeme za nešťastnou formulaci, protože v různých oborech je dostupnost různá. Například v dermatovenerologii má dostupnost zcela jiné souvislosti než v našem oboru anesteziologie a intenzivní medicína.
Když zákon stanoví 15 minut, mohla by vyhláška upřesnit časy pro jednotlivé obory?
To není možné, nelze ukládat vyhláškou povinnost nad rámec zákona. I proto jsme vydali toto doporučující stanovisko.
V čem má novela dopad na bezpečnost pacientů?
Jestliže dotyčný, pokud bude respektována striktně dikce zákona, bude pro lékaře, který je pod odborným dozorem dostupný do 15 minut, tak se může stát, že přijde a pacient bude už po smrti.
Takže jednotlivá pracoviště by si podle doporučení výboru měla udělat organizaci práce tak, aby k ohrožení pacientů nemohlo dojít?
Myslím si, že stanovisko výboru lze chápat jako pobídku, aby se na jednotlivých pracovištích nad organizací práce zamysleli a stanovili ji podle závažnosti toho, o co se jedná.
Problém podle dostupných informací je i v tom, že by dozorující lékař neměl svého pacienta, tudíž by operační program výrazně klesl?
To je pravda, odborný dozor je podle zákona možno vykonávat nad dvěma lékaři, jinými slovy ten, který dozoruje dva lékaře, nemůže mít svého pacienta. Jiné to je, pokud má jen dohled, který je do 30 minut a je tam možná určitá vzdálená konzultace. Za podmínek dozoru by lékař měl mít jen ty kompetence, které mu dá studium na vysoké škole, a ty vůbec nejsou nikde podchyceny. Podle novely bez odborného dozoru může lékař s odbornou způsobilostí vykonávat jen ty činnosti, které odpovídají rozsahu znalostí a dovedností získaných studiem a které jsou stanovené prováděcím právním předpisem. Do doby vydání tohoto předpisu je nutno považovat zajištění odborného dozoru v plném rozsahu za nezbytné a bez dalšího vymezení činností. Stanovisko se týká výkonu dozoru v řádné pracovní době, ve směnném provozu i během ústavních pohotovostních služeb.
Jak by tedy podle názoru výboru měli školitelé postupovat?
Naléhavě je žádáme, aby si uvědomovali svoji odpovědnost za bezpečnost našich pacientů a vždy řádně zvážili, zda využijí možnosti, kterou jim dává zákon. Při písemném stanovení rozsahu dalších činností, které může lékař s odbornou způsobilostí před získáním certifikátu o absolvování základního kmene vykonávat již jen pod odborným dohledem, je třeba postupovat nanejvýš uvážlivě, zohlednit jeho zkušenosti i povahu uvažovaných činností.
Můžete se vyjádřit také k úrovni specializačního vzdělávání ve vašem oboru?
Specializační vzdělávání je v porovnání s jinými obory na relativně dobré úrovni. Podceněny ale jsou počty výkonů, které jsou předepsány v jeho rámci. Pro bezpečnost anesteziologicko-resuscitační péče je zapotřebí provést mnohem více výkonů, aby si je frekventant osvojil do té míry, aby je mohl provádět sám a bezpečně.
Můžete na závěr přiblížit ostatním lékařům svůj obor?
Obor anesteziologie a intenzivní medicína má 140 pracovišť s více než 1400 lékaři, z nichž se okolo 400 účastní specializačního vzdělávání. Ročně je zajištěno přes 870.000 anesteziologických výkonů v celkovém i místním znecitlivění. V porovnání se západním zahraničím je však málo využíváno místní znecitlivění, činí jen 14 procent, také četnost ambulantních, jednodenních operací je nízká. V letech 2007-2008 činily jen 11 procent, což je nízký podíl v porovnání s Velkou Británií, kde je těchto výkonů kolem 50 procent. Na celkem 927 lůžek anesteziologicko-resuscitačních pracovišť je každý rok přijato přes 36.000 kriticky nemocných, z nichž se více než 80 procent podaří zachránit.
Zdroj: MT